Čas je, jak známo, veličinou relativní, v případě Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) však plyne až neuvěřitelně rychle. Minimálně z pohledu americké vládní agentury NASA, která se v minulosti na její výstavbě podílela a po uplynutí pětadvaceti let už musí hledat jejího nástupce. I když slůvko „už“ je potřeba brát s určitou rezervou, neboť dle původních plánů to mělo být ještě podstatně dřív.
ISS měla zprvu po oběžné dráze Země kroužit nanejvýš do roku 2016, tedy nějakých 18 let. Díky zajištění dodatečného finančního krytí a následným modernizačním programům se však podařilo její životnost prodloužit i vysoko nad hranici „dospělosti“. V současné době je jisté, že na zemské orbitě setrvá minimálně do roku 2024, přičemž reálně se počítá dokonce až s rokem 2028. Jenže i tento termín je svým způsobem již „za humny“, a tak je potřeba zabývat se otázkou, co bude, až tu ISS nebude.
Vedení NASA dalo v minulosti dost razantně najevo, že časy se mění a že iniciativy na oběžné dráze Země se namísto ní (a dalších vládních agentur) budou muset chopit soukromé firmy. Dobrou zprávou je, že z jejich strany je zájem enormní. V souvislosti výstavbou nástupce ISS se Američanům sešlo přes tucet konkrétních nabídek, které nyní úřad vyhodnocuje a zvažuje.
„Nevzpomínám si, kdy naposled jsme dostali tolik návrhů v návaznosti na vyhlášení nějakého kontraktu, který počítal s vysláním člověka do vesmíru,“ cituje pracovníka NASA Phila McAlistera server CNBC. „Silná reakce napříč celým odvětvím ukazuje, že náš plán na vyřazení Mezinárodní vesmírné stanice z provozu ke konci dekády a přechodu na komerční vesmírné destinace je životaschopný a stojí na pevných základech.“
Dle uvedeného webu vyjde NASA každoroční provoz ISS na sumu čtyř miliard dolarů, tedy v přepočtu nějakých 87 miliard korun. V budoucnu by však celkové výdaje mohly být až o čtvrtinu nižší – to proto, že si tuto novou stanici, respektive stanice bude pro své účely pouze pronajímat. Správa vesmírných objektů přejde s největší pravděpodobností na bedra těch, kteří je postaví.
Osvědčená jména
Jaké konkrétní společnosti by se na výstavbě nových stanic mohly podílet, McAlister neupřesnil. Už z dřívějška se však spekuluje o zájmu „starých známých“ firem v podobě SpaceX miliardáře Elona Muska či Blue Origin Jeffa Bezose – toho času nejbohatšího muže planety. Stejně tak se ale v hledáčku NASA nachází i několik nadějných startupů nebo zaběhlých leteckých gigantů typu Airbus, Boeing a Lockheed Martin.
Ti všichni se mezi sebou utkají v rámci programu CLD (Commercial Low-Earth-Orbit Destinations), na který si úřad vyčlenil finanční prostředky ve výši 400 milionů dolarů, tedy zhruba 8,7 miliardy korun. Platí přitom, že kontrakt nemusí být udělen pouze jedinému subjektu, nýbrž až čtyřem naráz. Koho NASA vybere, by mělo být známo nejpozději koncem tohoto roku, byť sám McAlister doufá v dřívější termín.
ISS čeká rozšíření
Jak bude nástupce ISS vypadat, je aktuálně ve hvězdách. Do jisté míry by však v horizontu několika měsíců mohla napovědět společnost Axiom Space. Právě ta totiž v rámci zakázky za dalších 140 milionů dolarů v současné době staví pro Mezinárodní vesmírnou stanici vlastní moduly, které by se k ní měly připojit již v roce 2024 a rozšířit tak její „ubytovací kapacitu“.
Plán texaské firmy navíc počítá s tím, co bude poté, až se čas ISS nachýlí ke konci. Jakmile se tak stane, moduly se od ní opět odpojí a vytvoří na nízké oběžné dráze Země samostatné vesmírné zařízení sloužící k podobným účelům, jaké nyní zastává samotná mezinárodní stanice.
