BERLÍN, PRAHA (hns) - Částku ve statisících eur ročně chce ušetřit radnice německého města Schwäbisch Hall zavedením operačního systému Linux a programů na něm založených namísto produktů Microsoftu. Přechod na Linux by na svých více než čtyři sta počítačích mělo město z Bádenska-Württemberska dokončit během roku 2004.
To však je jen jeden z mnoha případů z celého Německa. Proces začal již loni, kdy německý spolkový sněm rozhodl o přechodu na software s otevřeným kódem v oblasti svých serverů. Počátkem června tohoto roku uzavřelo německé ministerstvo vnitra s distributorem Linuxu, společností IBM, rámcovou dohodu. Poté se k užívání Linuxu připojila řada federálních institucí, jako Úřad pro bezpečnost a informační techniku, Spolkový finanční úřad, orgány celní správy a jednotlivé složky ministerstva vnitra.
Změny rovněž podpořilo loňské 11. září a obavy z přílišné vázanosti na jediného producenta softwarového vybavení. Spolkový ministr vnitra Otto Schily se domnívá, že by diverzifikace užívaných programů měla zvýšit bezpečnost německého informačního systému a zároveň snížit jak pořizovací, tak běžné náklady vynakládané na software. Produkty Linuxu jsou totiž mnohonásobně levnější. Až dosud se však uplatnění Linuxu omezovalo hlavně na centrální počítače – servery. Příklad ze Schwäbisch Hallu je důkazem, že i na počítačích konečných uživatelů má alternativa Windows šanci prolomit monopol Microsoftu.
Německo není jediným případem země, kde se centrální správa rozhodla pro výraznou podporu Linuxu. Softwaru s tučňákem ve znaku dává přednost i Francie, Mexiko, Peru či Tchaj-wan.
