Stamilionové prémie pro vedení bank by mohly být kvůli krizi minulostí
Šéf Komerční banky (KB) Laurent Goutard se chlubí měsíční mzdou tři sta tisíc korun. Spolu s odměnami si loni vydělal více než jedenáct milionů korun. Kolik ale dostává od Société Générale, do jejíž skupiny KB patří, lze zjistit jen stěží. O jeho skutečných příjmech lze jen spekulovat. „Vím o řadě případů, kdy takto vrcholoví manažeři měli plat rozdělený. Část dostávali od mateřské banky například kvůli vysokým odvodům,“ poznamenal Jan Bubeník z headhunterské firmy Bubeník Partners. Celkový příjem šéfů bank včetně peněz ze zahraničí si ale odhadnout netroufá.
V dobrém i zlém
První muž Komerční banky je v Česku jediným „statečným“, který se v současnosti odvážil zveřejnit výši svých odměn. Ostatní bankovní šéfové o svých příjmech mlčí. Někteří z nich se ale musejí připravit na to, že jejich výplatní pasky budou letos hubenější. „Zřetelnější vliv finanční krize na odměny managementu bych viděl například u ČSOB, kterou zasáhly výrazné odpisy špatných aktiv. Ale samozřejmě záleží na smlouvě, kterou banka s vedením má. Ta by se měla dodržovat jak v časech dobrých, tak také zlých. Variabilní složka platu ale obvykle bývá navázána na výkonnost banky, takže je pokles pravděpodobný,“ uvedl Bubeník.
Právě vedení ČSOB si přitom v minulosti užívalo královských odměn. Například loni si pětičlenné představenstvo v čele s Pavlem Kavánkem rozdělilo mimořádnou odměnu 269 milionů korun za to, jak se mu v letech 2004 až 2006 podařilo zvednout zisk banky. K tomu ještě inkasovali 53,6 milionu korun jako fixní platy, odměny a bonusy.
Nižší odměny pro vrcholové manažery předpovídá také další „lovec hlav“. „Tak jako v jiných odvětvích, i v bankovnictví mohou být vzhledem ke zpomalení ekonomiky ovlivněny celkové výše platů, avšak nedá se hovořit o pravidle. Vše závisí na zisku a ziskovosti konkrétní společnosti. Samozřejmě že výše platu a zejména bonusy se odvíjejí od výsledků firmy, takže vrcholový a střední management může být ovlivněn negativními dopady vývoje zpomalené ekonomiky,“ řekla týdeníku EURO Alice Punch, šéfka českého zastoupení největší světové headhunterské firmy Korn/Ferry International.
Vávra se nebál
Když se týdeník EURO zeptal na výši platu generálního ředitele Raiffeisenbank, odpověď zněla stroze: „Do toho nikomu nic není.“ Lubor Žalman vzkázal, že banka není veřejně obchodovatelná a úplně stačí, aby tuto informaci znali vlastníci Raiffeisenbank. Podobně odvětil i šéf České spořitelny Gernot Mittendorfer. „Nejsme veřejně obchodovatelná firma, platy jednotlivých zaměstnanců včetně manažerů nezveřejňujeme.“
K nemnoha vysoce postaveným bankéřům v Česku, kteří v minulosti neváhali zveřejnit své příjmy, se řadí bývalý šéf Komerční banky Radovan Vávra. Ten nastoupil do banky jako krizový manažer v roce 2000 a jeho úkolem bylo spolu s dalšími lidmi připravit privatizaci banky. Rok po svém nástupu otevřeně rozebral výši svých odměn. Součet jeho měsíčních mezd, odměn, bonusů a akciového programu se ročně vyhoupl na úroveň mezi patnácti a dvaceti miliony korun. Jeho nástupce, Francouz Alexis Juan, který přišel po privatizaci banky do rukou Société Générale, přitom dosáhl sotva na polovinu.
Krize nekrize, odměny budou
Některé šéfy už ale krize donutila dobrovolně se odměn vzdát. Jiní naopak neváhali a na odměnách si hodlají rozdělit podobně tučný balík jako loni. A to i přesto, že banka není v nijak dobrém stavu. Terčem kritiky se stala dnes už zkrachovalá banka Lehman Brothers anebo další finanční ústav Merrill Lynch, který před krachem zachránil prodej do rukou Bank of America. Obě banky totiž plánují rozdělit na odměnách miliardy dolarů. Podle agentury Bloomberg chtějí Goldman Sachs Group, Merrill Lynch a Morgan Stanley vydat na letošní bonusy dvacet miliard dolarů. Šéf amerického sněmovního výboru pro finanční služby Barney Frank před dvěma týdny naznačil, že pokud banky využívající statní pomoc budou rozhazovat na bonusech, jde o porušení zákona a státní dotaci by měly vrátit. Devět amerických bank, jež od státu získaly 125 miliard dolarů, už kvůli bonusové politice vyšetřuje vládní výbor pro reformu.
První v Česku
To německá vláda raději nařídila předem, že vedení bank, která přijme státní pomoc, nebude moci čerpat odměny a bonusy za letošní rok. Příjmy manažerů bank se státní pomocí Němci omezili na 500 tisíc eur ročně. Způsobem odměňování manažerů se už začala zabývat také Evropská unie. Důvod? Za finanční krizi prý totiž částečně může systém bonusů, který nutí manažery ke krátkodobým výnosům, na nichž participují. Už letos na jaře přitom označil lucemburský premiér Jean Claude Junker obří odměny, bonusy a rovněž zlaté padáky za sociální zlo. Řada bank už ale slíbila, že systém manažerských odměn přehodnotí.
Prvním šéfem banky v Česku, který by mohl přijít o veškeré letošní odměny, by se zatím mohl stát jen ředitel české pobočky nizozemské ING Rolf-Jan Zweep. Ten týdeníku EURO řekl, že uvažuje o tom, že by se letošních bonusů dobrovolně vzdal. Ostatně jeho nizozemští kolegové to už udělali. Aby ne, když banka získala od státu deset miliard eur na posílení kapitálu.
BOX
Kolik kdo vydělával
(údaje za rok 2007)
Laurent Goutard
generální ředitel KB
Základní plat za celý loňský rok – 3,6 milionu korun.
Spolu s odměnami, bonusy a podílem na zisku – 11,2 milionu korun.
Jediný ze šéfů bank zveřejnil výši svého platu.
Pavel Kavánek
generální ředitel ČSOB
Se čtyřmi kolegy z představenstva si za loňský rok rozdělil 322 milionů korun.
Z toho fixní plat, odměny a bonusy – 53,6 milionu korun.
Odměny za mimořádný zisk v letech 2004 až 2006 – necelých 269 milionů korun (pro pětičlenné představenstvo).
Gernot Mittendorfer
generální ředitel České spořitelny
Se sedmi členy představenstva se podělili o 119 milionů korun.
Mzdy – 47 milionů korun.
Bonusy – 70,2 milionu korun.
Kromě peněz dostali členové představenstva akcie mateřské Erste Bank za 1,2 milionu eur (přibližně 30 milionů korun).
Poznámka: Týdeník EURO oslovil i další šéfy tuzemských bank, ti ale neuvedli ani celkovou sumu odměn za celé vedení.
Pramen: banky
