Počet dolarových miliardářů v největší zemi světa se loni zdvojnásobil
Rusko loni zažívalo těžké chvilky – jeho hrubý domácí produkt se meziročně propadl o téměř osm procent. Místním boháčům se však dařilo mimořádně dobře. Počet dolarových miliardářů s ruským pasem se totiž meziročně téměř zdvojnásobil z 32 na 62 osob. Podobně se zvýšil i jejich majetek, když meziročně narostl ze 142 miliard na 297 miliard amerických dolarů, jak vyplývá z údajů ruské mutace magazínu Forbes, jenž seznam stovky nejbohatších Rusů uveřejnil v polovině dubna. Analytici Forbesu se přitom při určování hodnoty majetku soustřeďovali zejména na vlastněné akcie (kurz k 12. únoru 2010), pozemky, budovy, finanční instrumenty a další aktiva.
Zlaté akcie
Co stojí za zdvojnásobením majetku nejbohatších Rusů? Velká část z nich si polepšila díky nárůstu hodnoty akcií, což potvrzuje i hlavní akciový index RTS, který během uplynulého roku rovněž zvýšil svou hodnotu o sto procent. A právě díky raketovému nárůstu hodnoty akcií obsadil čelo žebříčku veřejnosti nepříliš známý vlastník metalurgického impéria NLMK Vladimír Lisin. „Lisin v době krize nežádal stát o pomoc, jeho peněžní prostředky ve výši 1,2 miliardy dolarů bez problémů stačí na splacení dluhů v následujících dvou letech, a i proto není překvapení, že se cena akcií NLMK během posledního roku ztrojnásobila,“ napsal Forbes. Druhé místo hned po Lisinovi zaujal loňský vítěz a vlastník investičního fondu Onexim Michail Prochorov a na třetím se umístil vlastník největšího ruského soukromého finančního ústavu Alfa Bank Michail Fridman. A právě bankéř Fridman je určitou výjimkou mezi ruskými boháči, kteří se rekrutují z velké části právě z vlastníků průmyslových podniků a také z oblasti těžby a zpracování nerostných surovin. Platí to i pro majitele anglického fotbalového klubu Chelsea Romana Abramoviče na čtvrtém místě, jenž vydělal na těžbě ropy a zlata a nyní patří k významným akcionářům hnutí Evraz.
Olega Děripasku na pátém místě asi nejvíce postihla v uplynulých dvou letech finanční krize. Dluhy jeho firem, mezi nimiž má klíčové postavení výrobce hliníku Rusal a holdingová společnost Bazel, činily astronomických 20 miliard dolarů a Děripaskovi reálně hrozil bankrot. Na pomoc mu přispěchala státní Vněšekonombank, jež prodloužila Rusalu splatnost úvěrů v hodnotě 4,5 miliardy dolarů. Následně ruskému hliníkářskému obrovi vyšly vstříc i západní banky. Rusal tak mohl uskutečnit primární emisi na hongkongské burze, kde firma prodala jedenáct procent svých akcií, z nichž Vněšekonombank koupila více než čtvrtinu.
Boháči z parlamentu
Význačným rysem ruské majetkové elity je i to, že jedenáct osob z žebříčku Forbesu zasedá v dolní a horní komoře ruského parlamentu. Nejbohatší z nich Sulejman Kerimov se umístil s 5,5 miliardami dolarů na 19. příčce a v Radě federace zastupuje Dagestán. Tento politický vytrvalec zbohatl se svou společností Nafta Moskva na nákupu a prodeji akcií ropných, energetických, hutních a strojírenských firem. Mezinárodně je známý i kvůli účasti na korupčním skandálu kolem programu OSN Ropa za potraviny.
Poslanci ruských parlamentních komor však nejsou jediní, kterým politické konexe přinesly rozsáhlý majetek – do žebříčku Forbesu se premiérově propracovali mimo jiné i bratři Arkadij a Boris Rotenbergovi, již spolu se současným premiérem Vladimirem Putinem kdysi trénovali judo v jednom leningradském klubu. Vydělávají na dodávkách státem kontrolovanému dodavateli zemního plynu Gazpromu a obsadili poslední dvě místa mezi stovkou nejbohatších Rusů (časopis jim shodně přisoudil majetek po 700 milionech dolarů).
Podobných nováčků v tomto roce napočítala ruská mutace amerického magazínu celkem jedenáct, z toho šest z nich je spojeno s uhelným průmyslem. Nikdo z nich však nedosáhl na miliardu dolarů. Nejvýše z nich se na 70. pozici umístil Dmitrij Mazelin s odhadovaným majetkem ve výši 950 milionů dolarů. Někdejší manažer jedné z četných dceřiných firem Gazpromu Mazelin nyní patří k významným akcionářům holdingu Uralchim, jenž sdružuje několik ruských firem zabývajících se výrobou hnojiv.
Vypadl Berezovskij
Nejmladším ruským boháčem se letos stal pětatřicátník Andrej Zubickij, který skončil na 96. místě žebříčku časopisu Forbes. Tuto pozici mu zaručuje podíl v metalurgickém holdingu Koks, jehož akcie dostal od svého otce, poslance Státní dumy Borise Zubického, jako dárek. Dalším členem tohoto příbuzenského klanu zastoupeným v žebříčku je starší Andrejův bratr Jevgenij. Rodina se o svůj majetek podělila rovnoměrně, každý ze tří Zubických ovládá majetek ve výši 700 milionů dolarů. Méně než čtyřicet let je jen dalším osmi členům studie Forbesu. Naopak většina (56 osob) se nachází ve věkové kategorii 41 až 50 let. Průměrný věk stovky nejbohatších Rusů činí 48,5 roku.
Mezi ruské miliardáře se poprvé od roku 2004 nedostal někdejší mediální magnát Boris Berezovskij. Celkem oproti loňskému roku opustilo seznam 23 jmen. Většina z nich proto, že nechtěli v bouřlivých časech riskovat, a tak drží velkou část svých aktiv v hotovosti. Proto neprofitovali z rychlého růstu akciového trhu a oproti svým odvážnějším konkurentům relativně ztratili. Žebříček Forbesu obsahuje i několik byznysmenů, jejichž majetek naopak vzrostl velmi rychle. Kromě Vladimira Lisina, který se může pochlubit navýšením svého jmění o 300 procent, je to především Igor Zjuzin. Hodnotu jeho aktiv Forbes letos odhadl na 6,4 miliardy dolarů, což znamená meziroční nárůst o 540 procent. Takového zhodnocení dosáhl díky svému 40procentnímu podílu v holdingu Mečel. Hodnota akcií tohoto ruského konglomerátu věnujícího se těžbě uhlí, metalurgii a energetice se totiž na newyorské burze meziročně téměř zpětinásobila.
***
TABULKA
Majetková houpačka
(v mld. USD)
Jméno* Firma (odvětví)* 2010* 2009
Vladimir Lisin* NLMK (hutnictví železa)* 15,8* 5,2
Michail Prochorov* Onexim (hutnictví železa)* 13,4* 9,5
Michail Fridman* Alfa Bank (finanční služby)* 12,7* 6,3
Roman Abramovič* Investice, hutnictví, těžba zlata* 11,2* 8,5
Oleg Děripaska* Rusal (hliník, energetika, strojírenství)* 10,7* 3,5
Vagit Alekperov* Lukoil (ropa)* 10,6* 7,8
Vladimir Potanin* Interros (kovohutnictví, finance, media)* 10,3* 2,1
Alexej Mordašov* Severstal (hutnictví železa)* 9,9* 4,3
Viktor Rašnikov* MMK (hutnictví železa)* 9,8* 2,5
Dmitrij Rybolovlev* Uralkalij (hnojiva)* 8,6* 3,1
Pramen: Forbes
BOXY (k fotkám)
1. Vladimir Lisin (54)
Vystudoval metalurgický institut v Novokuzněcku. Následně pracoval v hutnických kombinátech na území dnešního Kazachstánu. Počátkem devadesátých let patřil k hlavním manažerům skupiny Trans World Resources (TWR), jež ovládala hlavní ruské metalurgické závody. Když se TWR v roce 1998 rozpadla, Lisin získal třináct procent hutnické společnosti NLMK (Novolipecký metalurgický kombinát), kde později ovládl většinový podíl. Lisin je ženatý a má tři děti. Ve volném čase se věnuje sportovní střelbě a sbírá ruské bronzové skulptury z období před rokem 1917. Má jich asi 200 kusů.
2. Michail Prochorov (45)
V roce 1991 jej současný ruský vicepremiér Alexander Chloponin, spolužák z Moskevského finančního institutu, seznámil s majitelem společnosti Interros Vladimirem Potaninem, jenž krátce nato udělal z Prochorova svého společníka. V roce 2007 se ale oba byznysmeni rozešli a Prochorov založil vlastní skupinu Onexim. Velkou část svého jmění vydělal na prodeji čtvrtinového podílu ve společnosti Norilsk Nickel, jež kontroluje největší zásoby niklu na světě, konglomerátu Rusal ovládaného Olegem Děripaskou. Finančně podporuje basketbalový, hokejový i fotbalový tým klubu CSKA Moskva. Prochorov je známý svým rozhazovačným životním stylem. V roce 2007 jej ve Francii zatkli za údajné kuplířství, po čtyřech dnech byl však propuštěn bez obvinění.
3. Michail Fridman (46)
S podnikáním začal absolvent Moskevského institutu oceli a slitin v roce 1989, kdy založil sovětsko-švýcarskou obchodní společnost Alfa-Eko. O dva roky později vzniklo jeho hlavní současné aktivum – Alfa Bank. Kromě této finanční instituce má například čtvrtinový podíl v ruské ropné společnosti TNK-BP. Vloni se dostal do sporu s holdingovou společností Bazel Olega Děripasky. Konflikt musel osobně urovnávat ruský prezident Dmitrij Medveděv. Fridman je viceprezidentem Ruského židovského kongresu a přispívá do Evropského židovského fondu. Je rozvedený a má dvě děti.
4. Roman Abramovič (43)
První peníze vydělal na prodeji kradeného benzinu v sovětské armádě. Obchodoval též na černém trhu s kosmetikou, vyráběl umělohmotné hračky, autodíly a podnikal v řadě dalších oborů od bezpečnostních služeb až po farmy s prasaty. Skutečné bohatství začal budovat v roce 1995, kdy spolu s Borisem Berezovským získali státní ropnou společnost Sibněfť. Když musel Berezovskij opustit Rusko, Abramovič vykoupil jeho podíly a firmu v roce 2007 prodal ruskému Gazpromu za třináct miliard dolarů. Od roce 2000 je gubernátorem Čukotky. Majitel fotbalového klubu Chelsea je rozvedený, ze svého druhého manželství má pět dětí. Letos přivítal další přírůstek do rodiny, když mu jeho družka Darja Žukovová porodila syna.
5. Oleg Děripaska (42)
Vystudoval s vyznamenáním fyziku na Moskevské státní univerzitě a nastoupil jako ředitel velkého závodu na výrobu hliníku v Sajanogorsku. V té době probíhala v Rusku tvrdá válka o kontrolu hliníkářského průmyslu, z níž vyšel vítězně právě Děripaska se svou společností Rusal. Následně začal vstupovat do dalších oborů – drží například kontrolní podíly ve výrobci automobilů GAZ, v pojišťovně Ingosstrach a také ve stavebních firmách. Těžkou ránu mu zasadila ekonomická krize – jeho expanze totiž byla z velké části financována bankovními úvěry. Přišel o podíly v některých firmách, především ve stavebních koncernech Strabag a Hochtief, v dodavateli autodílů Magna. Jeho podnikatelskému impériu reálně hrozil bankrot.
