Tuhá bitva o čtvrtého operátora

Výběrovým řízením ČTÚ o volné frekvence hrozí...

Výběrovým řízením ČTÚ o volné frekvence hrozí blamáž, nižší inkaso do státního rozpočtu a zafixování současného mobilního oligopolu

Česká telekomunikační branže se připravuje na největší událost poslední dekády – bitvu o čtvrtého mobilního operátora. Právě v těchto dnech, dlouho předtím, než se rozběhnou samotná výběrová řízení, se odehrávají klíčová jednání o formě a konkrétních podmínkách tendrů. Zejména ale o to, zda a za jakých okolností budou moci o potřebné frekvence soutěžit i současní mobilní operátoři, tedy T-Mobile, Telefónica O2 a Vodafone. Jejich „připuštění“ do výběrových řízení bez omezujících podmínek totiž může způsobit nezájem investorů o vybudování čtvrté mobilní sítě, což by na dalších deset až patnáct let zafixovalo dnešní oligopolní rozložení trhu a zároveň negativně ovlivnilo výši cenových nabídek v tendrech. V konečném důsledku by se tento fakt projevil i na objemu peněz, které za licence poplynou do státního rozpočtu. Bitva však zatím není definitivně prohraná. Jak vyplývá z nejnovějších informací týdeníku EURO, navrhovaný způsob rozdělení frekvencí a formy samotných tendrů se nelíbil vládě premiéra Petra Nečase a ze stolu ho smetlo i Ministerstvo průmyslu a obchodu, takže regulátor telekomunikačního trhu – Český telekomunikační úřad (ČTÚ) – materiál v současné době přepracovává.

Předseda se přepočítal

Bez pár dnů je to přesně rok, co týdeník EURO jako první přinesl informaci o tom, že Český telekomunikační úřad připravuje v rámci takzvané digitální dividendy výběrové řízení na prodej licence pro vybudování nového mobilního operátora (EURO 47/2009). Předseda ČTÚ Pavel Dvořák tehdy v článku a navazujícím rozhovoru prohlásil, že nepočítá s účastí stávajících GSM operátorů ve výběrovém řízení. Jednak kvůli faktu, že všichni tři stále mají dostatek volných kmitočtů, a také proto, že úřad by rád připravil podmínky pro vstup čtvrtého GSM operátora. Ten měl dle jeho slov přinést do stojatých „mobilních vod“ zajímavé oživení v podobě tlaku na snížení cen a rychlejší rozvoj nových služeb, zejména pak v segmentu mobilního internetového připojení.
Jenže rok se sešel s rokem a šéf ČTÚ připouští, že bez možnosti pustit do výběrových řízení O2, T-Mobile a Vodafone tendry vyhlásit nepůjde. „Dnes je jednoznačné, že není možné jít cestou vylučování některých skupin potenciálních investorů z výběrových řízení. Věřím ale, že se nám podaří nastavit podmínky tendrů tak, že jak současní operátoři, tak ani spekulativní investoři nebudou „křečkovat“ volné kmitočty jen proto, aby zabránili vstupu další konkurence,“ řekl Dvořák týdeníku EURO.

Kmitočtový limit

Onoho křečkování ze strany stávajících GSM operátorů se však obávají všichni „ostatní“ zájemci o frekvence. Regulátor trhu totiž na začátku října vytvořil oficiální dokument nazvaný „Postup ČTÚ při správě vybraných částí rádiového spektra se zaměřením na podporu poskytování služeb vysokorychlostního přístupu v období do roku 2012“. V něm naznačuje, jakým způsobem hodlá prodat licence na kmitočty. Mezi možnými zájemci o čtvrtého operátora to vzbudilo doslova pobouření. ČTÚ totiž v dokumentu uvádí, že T-Mobile, Telefóniku O2 a Vodafone nehodlá v tendrech výrazně omezovat takzvaným kmitočtovým limitem (anglický výraz spectrum cap), což je určitý nárok na množství frekvencí, které může operátor získat k již přiděleným kmitočtům.
Podle Pavla Henkeho, ředitele regulace v největším alternativním operátorovi GTS Czech, ČTÚ ještě na jaře letošního roku deklaroval, že jeho hlavním cílem je vytvoření podmínek pro posílení soutěže a technologickou inovaci, tedy vstup čtvrtého hráče na mobilní trh. Pár týdnů starý dokument však původní cíl vůbec neřeší a naopak jde „na ruku“ současným operátorům. „Regulátor v současném návrhu jakousi pomyslnou křivdu, která v souvislosti s kmitočtovými limity hrozila dvěma největším operátorům, ,napravuje‘ tím, že nastavení podmínek otáčí a limit pro stávající hráče zvyšuje. Celá vize vstupu nového operátora se tímto dostává do čistě teoretické roviny,“ říká Henke. „Pokud by byl dokument schválen v této podobě, tak ČTÚ prakticky vyblokuje jakéhokoliv zájemce z možnosti získat čtvrtou licenci za rozumných a finančně akceptovatelných podmínek,“ nebere si servítky Tomáš Budník, šéf společnosti MobilKom, která provozuje operátora U:fon v nestandardní technologii CDMA, odlišné od klasických GSM mobilů.

Zájemci z Čech i ciziny

Právě MobilKom se již loni na podzim veřejně „přihlásil“ k účasti v tendru o licenci na vybudování plnohodnotného operátora. Zájem projevila i zmiňovaná společnost GTS Czech, byznysplán tvoří dokonce poradenská firma CET Capital, která pracuje pro blíže nespecifikované investory ze zahraničí. Jak MobilKom, tak CET Capital týdeníku EURO potvrdily, že v případě získání licence a potřebných kmitočtů jsou připraveny své sítě otevřít dalším zájemcům na bázi virtuálních mobilních operátorů (MVNO).
Vedle lokálních potenciálních investorů existuje zájem o české kmitočty i v zahraničí. Již loni potvrdil týdeníku EURO enormní zájem o tuzemský telekomunikační trh operátor Orange, pravděpodobně prostřednictvím slovenské dceřiné společnosti, která je největším mobilním operátorem u našich východních sousedů. Česká televize zase letos na jaře spekulovala o zájmu asijských operátorů, jež prakticky nezasáhla ekonomická krize a Česko by mohli využít jako odrazový můstek pro expanzi do Evropy. V této souvislosti se hovoří zejména o společnosti Malaysia Telekom a největším světovém telekomunikačním hráči China Mobile. Jenže příchod nové konkurence na mobilní trh je poslední věcí, kterou si oligopol tří současných operátorů přeje. Případný vstup čtvrtého hráče způsobí tlak na ceny, tedy finanční výkonnost českých poboček T-Mobilu, Telefóniky O2 a Vodafonu. Každý z operátorů také ztratí alespoň část svého podílu a zároveň donutí manažery firem investovat do nových technologií dříve, než by sami chtěli. A například největší tuzemská telekomunikační společnost, konvergovaná Telefónica O2, by musela výrazně posílit svou fixní infrastrukturu o optická vlákna, neboť dosavadní síť linek ADSL by se po příchodu nového mobilního operátora a jeho rychlého internetu rázem stala cenovo-rychlostně nekonkurenceschopnou.

Multiplikační efekt internetu

„To vše by mělo pozitivní vliv nejen na rozvoj internetu, ale i na českou ekonomiku a růst HDP. Česká republika v otázce rychlého připojení zaostává za průměrem Evropské unie i OECD, přitom je statisticky doložitelné, že zvýšení penetrace takzvaného broadbandu o deset procent se následně projeví meziročním nárůstem HDP o 1,2 až 1,4 procenta,“ vypočítává Jan Lembas, ředitel společnosti CET Capital. Samotný Český telekomunikační úřad odhaduje penetraci (počet přípojek s rychlostí nad dva megabity za vteřinu na 100 obyvatel) vysokorychlostního připojení k internetu na 23,7 procenta, Evropská komise letos v lednu přiřadila Česku 19,1 procent, přičemž průměr sedmadvaceti zemí EU dosahuje téměř 25 procent. Ještě hůře vychází penetrace českého broadbandu v měření Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), která nám v žebříčku třiatřiceti zemí přisoudila šesté místo od konce se 12,9 přípojky na stovku obyvatel. Průměr OECD přitom přesahuje hranici 23 procent. „Vedle nárůstu HDP mají investice do sítí rychlého internetu, ať již mobilních či fixních, multiplikační efekt na samotnou ekonomiku. Vybudování nové sítě v hodnotě přinejmenším několika miliard korun by dalo práci desítkám českých firem a tisícovkám lidí a pro státní kasu by znamenalo zajímavý daňový výnos,“ odhaduje Lembas.

3G memento

Kritici zatím posledního plánu ČTÚ na prodej volných kmitočtů v rámci digitální dividendy rovněž poukazují na negativní zkušenost s tendry na licence pro sítě třetí generace (3G) z roku 2001. O ně, i díky špatnému nastavení výběrového řízení ze strany tehdejšího ministerstva dopravy a spojů, měli nakonec zájem jen dva existující GSM operátoři – předchůdci dnešního T-Mobilu a Telefóniky O2. Až o tři roky později si licenci přikoupil i operátor Oskar, dnešní Vodafone. Kromě výrazně nižšího výnosu pro státní kasu, než politici původně předpokládali (necelých devět a půl miliardy korun namísto očekávaných dvaceti miliard), způsobilo rozdělení licencí mezi staré hráče na trhu i výrazné zpomalení zavádění nových technologií UMTS. „Přestože byla příslušná pásma rozdělena již dávno, indikujeme pouze vlažné budování 3G sítí, a to teprve až v posledních několika měsících. Je ČTÚ skutečně přesvědčen, že budou současní operátoři, bez dostatečného konkurenčního tlaku případného čtvrtého subjektu, ochotni „znehodnotit“ své 3G sítě brzkou investicí do nových technologií v kmitočtech, o které se povede boj?“ ptá se Jan Slabihoud z MobilKomu. Jinak řečeno: je poměrně jasné, že pokud by „velká trojka“ nebyla v tendru limitována nějak výraznými omezovacími podmínkami (zejména kmitočtovým limitem), tak než by pustila na trh čtvrtého operátora, raději konkurenty v aukci přeplatí a licence na pár let uloží k ledu stejně jako v případě 3G. „Přitom my jsme schopni do devíti měsíců od případného získání licence spustit služby na území Prahy a do dvou let pokrýt 70 procent populace,“ dodává sebevědomě Lembas.

Současní operátoři mají zájem

Ačkoliv žádný z dosavadních operátorů nechce před vyhlášením tendru příliš hovořit o svých úmyslech, všichni tři připouštějí, že se do výběrového řízení přihlásí. „Máme o kmitočty zájem. Pásmo tvořící takzvanou digitální dividendu je ideální pro šíření signálu na větší vzdálenost a v méně obydlených oblastech,“ říká mluvčí T-Mobilu Martina Kemrová. Ve Vodafonu již mají rozpracovanou předběžnou finanční kalkulaci pro různé modely zavádění nového rychlého internetu, Telefónica O2 zase připouští, že kritéria týkající se rychlosti spuštění sítě a rozšiřování pokrytí ovlivní finanční hodnotu spektra, tedy výši sumy, kterou za kmitočty nabídne.

Cena? 100 milionů eur?

Vzhledem k faktu, že dosud nebylo rozhodnuto o konečné formě tendrů, nelze odhadovat cenu licencí ani finanční výtěžnost výběrových řízení pro státní rozpočet. „Vše bude záviset na tom, jakou formu omezení pro stávající operátory ČTÚ zvolí. Pokud nebude k dispozici dostatečný kmitočtový prostor pro vytvoření nového operátora, nikdo z vážných zájemců do tendru nepůjde a licence vydraží současná oligopolní trojka za minimální ceny nastavené regulátorem,“ říká jeden z manažerů dlouhodobě se pohybující v telekomunikační branži. Například v sousedním Německu, kde tendr probíhal formou čisté aukce (v sedmadvaceti dnech se uskutečnilo 224 kol), dokázal tamní regulátor trhu vytěžit 4,38 miliardy eur, tedy asi sto miliard korun.
Tomáš Budník z MobilKomu týdeníku EURO řekl, že pokud by nový hráč na trhu mohl získat sadu frekvencí pro vybudování celorepublikového pokrytí, mohla by se cena v aukci vyšplhat na sumu kolem 100 milionů eur, tedy asi dvě a půl miliardy korun. „Prostor na trhu existuje, a to nejen v rychlém internetu, ale i hlasových službách. Ale je zapotřebí získat frekvence z digitální dividendy, jinak není možné postavit smysluplný byznysmodel,“ uzavírá.

Box: Co je digitální dividenda Co má vlastně regulátor trhu, Český telekomunikační úřad, v plánu prodávat a o které frekvence se strhne největší bitva? Část volných kmitočtů v pásmu 2,6 gigahertzu (GHz) hodlá ČTÚ prodat separátně, přičemž výběrové řízení by chtěl odstartovat na konci letošního roku. V tomto pásmu je možné například provozovat technologii WiMax, pracující v podobném standardu jako WiFi, avšak s delším dosahem signálu (při přímé viditelnosti až 20 kilometrů) a zároveň umožňující i hlasový provoz. Tento tendr bude jen jakýmsi zahřívacím kolem před velkým soubojem o volné kmitočty v pásmech 800 megahertzů (MHz), 1800 MHz a další části spektra 2,6 GHz. Tento tendr by měl být největším výběrovým řízením za posledních více než deset let a v ideálním případě umožní vytvoření čtvrté celoplošné mobilní sítě, tedy nového operátora. ČTÚ počítá s tím, že pro co nejvyšší finanční výtěžnost využije možnosti online aukce, kterou zlegalizuje novela zákona o elektronických komunikacích. Jako klíčové se v tomto „megatendru“ jeví kmitočtové spektrum v pásmu 800 MHz, které vznikne z takzvané digitální dividendy, tedy pásma uvolněného po přechodu z analogového na digitální televizní vysílání. Osmistovkové frekvence totiž umožní efektivně pokrýt velké oblasti jak rychlým internetovým připojením, tak i hlasovými službami.

Kdo by mohl být čtvrtým mobilním operátorem - MobilKom (U:fon)
- GTS Czech
- CET Capital (se zahraničním partnerem)
- Orange
- China Mobile
- Malaysia Telekom