K a p i t á l o v ý t r h
Jednu z největších lumpáren na tuzemském trhu s cennými papíry v řádu několika miliard korun vidí nespokojení akcionáři za podivnými transakcemi s desítkami převážně malých lesnických firem. Nitky sahají k finanční skupině Tercier a případem se zabývá Komise pro cenné papíry i hospodářská kriminálka.
Lesní firmy se měly stát prostředníkem pro vytažení peněz z fondů na jiné společnosti. Deseti lesním firmám počátkem prosince loňského roku pozastavila Komise pro cenné papíry obchody na veřejném trhu RM-Systému kvůli podezření z manipulace s jejich kursy akcií (EURO 8/1998). To, že půjde o něco velkého, potvrzuje i nedávné strohé vyjádření komise, která podezření z manipulování potvrdila. Ta sice odmítá celý případ jakkoliv komentovat, nicméně její tisková mluvčí Šárka Samková uvádí: „Konkrétní zásahy vůči subjektům se připravují, zatím není možné zveřejnit jediné jméno.
Vůbec ochota mluvit je v tomto zapeklitém případu téměř nulová. Materiály, které náš týdeník v této kauze zatím nashromáždil, však ukazují, že nitky směřují k finanční skupině Tercier. Ve hře je rovněž daleko více firem než jen deset lesnických, které jsou ještě k tomu vzájemně různě personálně propojeny. Již nějakou dobu se zabývá případem dokonce i hospodářská kriminálka.
Trocha historie
Podle názorů některých poškozených akcionářů vše začalo již někdy v létě roku 1997. Tehdy začala Investiční společnost Investway (dříve T. C. I. patřící do skupiny Tercier) a rovněž spřízněná investiční společnost Region Invest navyšovat prostřednictvím svých spravovaných fondů základní jmění v desítkách malých, především lesnických firem, a to někdy až o desetinásobek.
Těmito fondy jsou především Fond pro prosperitu průmyslu, Dialog Invest, dále Krušnohorský IF, Alfa Invest a Credit Hradec Králové. Ty vahou své majority prosadily v lesnických firmách navýšení majetku.
Akce zasáhla desítky lesních firem (viz schéma). Například u Stavebních izolací Kutná Hora došlo k navýšení o 115 milionů korun a její emise byla upsaná během jednoho dne. To je na tuzemské poměry neobvyklé a upisovali akcionáři firmy - fondy Investway, Credit, Dialog Invest, Alfa Invest, Tercier IF, Fond pro prosperitu průmyslu a Universal banka, a to za dvojnásobek nominální hodnoty akcie, tedy za 2000 korun za kus. Za peníze akcionářů a podílníků fondů. Do Stavebních izolací tak přišla hotovost kolem 115 milionů korun. Ty šly však zanedlouho z firmy pryč formou nákupu akcií podivných firem. Kutnohorské izolace se tak staly například majiteli zhruba 575 kusů akcií neznámé společnosti První severočeská poradenská a realitní a za její cenné papíry zaplatila právě 115 milionů korun.
Podobné to bylo i u Lesů Jindřichův Hradec, kde bylo navýšení emise o 126 milionů upsáno fondy Alfa Invest, IF Tercier, IF Credit, Dialog - Invest, Fond pro prosperitu průmyslu a T. C. I. Navýšení pak bylo investováno vkladem do tichého společenství s podnikem C. H. N. R., spřízněným právě se zmiňovanými fondy.
Takovýto scénář se podle tvrzení nespokojených akcionářů odehrál i v ostatních lesnických firmách a sumy v objemu možná dvě až tři miliardy korun takto odpluly právě na firmy jako První severočeská poradenská a realitní společnost, C. H. N. R. a další. V lesnických společnostech, a tedy ani ve fondech už podle nich žádný majetek není, protože byl vytažen do třetích firem. A možná že už není ani tam. Po zhruba roce došlo k opětovnému snižování základních jmění některých lesnických firem. Důvod? Díky kumulované ztrátě a špatným investicím v minulých letech. U námi zmiňovaných Stavebních izolací Kutná Hora došlo například v říjnu loňského roku ke snížení základního jmění o 125 milionů korun na 22 milionů, tedy zhruba na původní úroveň. Na navýšených 115 milionů se tak mělo brzy zapomenout a někdo si přišel na slušné peníze ulité v jiných firmách. To je verze zhrzených akcionářů. Dokázat, zda to je skutečně pravda, nebude rozhodně pro komisi či kriminalisty jednoduchým oříškem.
Já na bráchu
Podivná propojení firem a lidí sedící v nich jsou v celém případu více než patrná (viz schéma). Samotná účast v orgánech spřízněných firem samozřejmě nic nedokazuje, i tak jsou některé vazby podle obchodního rejstříku velmi zajímavé. Například jeden z klíčových lidí celé kauzy Oldřich Chronc byl (personální složení jednotlivých firem se často mění) předsedou představenstva správcovské společnosti Region Invest a zároveň byl právě tím mužem, který uzavíral za firmu C. H. N. R. smlouvu o tichém společenství ve zmiňovaných Lesích Jindřichův Hradec.
Další důležitá postava - Tomáš Nebeský, rovněž z firmy C. H. N. R. - zase figuruje nebo figuroval v orgánech již zmiňované První severočeské poradenské a realitní společnosti a rovněž v několika lesních firmách.
Ve hře je i další, podle některých klíčová firma - brokerská společnost Capital Partners. Člen její dozorčí rady Tomáš Vavřinec je v dozorčí radě C. H. N. R a zároveň byl předsedou představenstva nám dobře známých Stavebních izolací Kutná Hora.
Celý nesmírně složitý případ se ještě více zkomplikoval v prosinci minulého roku, kdy skupina nespokojených akcionářů dvou klíčových investičních fondů - Dialog Investu a Fondu pro prosperitu průmyslu, spravovaných investiční společností Region Invest, podala na Komisi pro cenné papíry žádost o pozastavení naplánované přeměny obou fondů na otevřené podílové.
A to byl zřejmě i důvod, proč komise přišla na podivné manipulace s kursy akcií některých lesních firem a stopla v prosinci jejich obchody. „Strategie obou fondů byla od počátku zaměřena na cenné papíry s nulovou likviditou, fondy se specializovaly na nákupy emisí lesních akciových společností, které získané prostředky používaly zejména na finanční investice a vklady o tichém společenství, které nesouvisely s hlavním předmětem jejich podnikání. Celková výše takovýchto investic přesahuje 80 procent reálného čistého jmění fondů, tvrdí se v dopise skupiny akcionářů adresovaném komisi.
V Region Investu odmítli kvůli časovému zaneprázdnění na naše otázky odpovědět, podařilo se nám však získat návrh textu představenstva určený jako odpověď komisi.
„Chceme uvést některé informace na pravou míru: naše fondy, stejně jako drtivá většina ostatních, se zapojily do procesu získávání významných majetkových účastí. Strategie byla zaměřena především do lesního hospodářství a byla uskutečňována navyšováním základního jmění. Získané prostředky pak tyto společnosti často používaly sekundárně pro další finanční investice. Výsledkem jsou dnes ve většině případů kvalitní portfolia příslušných společností. Otázka likvidity pořizovaných akciových podílů skutečně nebyla vnímána jako podstatná a za rozhodující bylo považováno zhodnocování investic, které v současné době ve většině, zejména lesních firem, sledujeme, praví se v materiálu fondu pro komisi.
Černá sjezdovka
Tvrzení stíhá tvrzení. Ve fondech nacpaných bezvýznamnými lesními firmami, o které žádný z tuzemských analytiků ani nezavadí, už však asi bohužel mnoho majetku nebude. Jejich čisté obchodní jmění vykazované na slušné úrovni bylo zřejmě uměle nadhodnoceno právě na základě podivných manipulací s kursy lesnických firem, a to pomocí jen jedné či dvou kusů akcií. Ještě koncem srpna loňského roku měla například jedna akcie Lesní společnosti Hradec Králové v RM-Systému cenu neuvěřitelných 4443 korun. Dosaženou právě s minimálním objemem obchodů zřejmě mezi spřízněnými firmami, nicméně s vytvořenou tržní cenou započítávanou do čistého majetku fondu.
Od října však začaly ceny jejich akcií padat střemhlav dolů, než komise vystavila pro jejich obchody stop. Otázkou však zůstává, proč se vlastně začaly stahovat kursy dolů. Vysvětlení je možná prosté: cena 4443 korun u nevýznamné lesní firmy je do očí bijící a bylo potřeba s tím něco udělat.
