Ani arbitráž s Metrostavem drama kolem tunelu Blanka neukončila. I jarní termín otevření je nejistý
Každá větší stavba musí mít svého pána, pevné datum a všichni zúčastnění ji musejí chtít dokončit. Vždy když se blíží finále, strhnou se ostré hádky, proč to nepůjde a kdo co pokazil, ale společně ji s vyplazeným jazykem nějak dodělají. Takový je zažitý stavařský folklor. U největší české stavby posledních let ovšem výchozí premisy neplatí, což snižuje pravděpodobnost, že poslední ohlášený termín zprovoznění tunelu Blanka, díla za nějakých 37 miliard, na přelomu března a dubna bude opravdu poslední.
V tuto chvíli se zdá, že nebude. Správce stavby – společnost IDS – splnil výhrůžky a oznámil, že v polovině ledna stavbu opustí. Město s firmou vede arbitráž, ze které prchají rozhodci. A to není jediný problém, který eskaluje. Dodavatel technologií – společnost ČKD Praha DIZ – poslal na magistrát dopis, ve kterém vyčíslil potřebnou výměnu údajně navlhlých kabelů na stovky milionů. A nikdo není v tuto chvíli schopen říci, zda jsou skutečně poškozené a kdo by to měl zaplatit. Až tragikomicky pak působí fakt, že neexistuje žádný smluvní termín, který by nutil firmu pod hrozbou nějaké sankce montáž technologií dokončit a předat tunel městu.
Jednáme, plníme, zatím držíme… „Každý týden máme jednání s dodavateli.
Harmonogram se zatím daří plnit, testy probíhají, takže platí termín přelom března a dubna,“ uklidňoval ještě začátkem minulého týdne radní pro dopravu Petr Dolínek (ČSSD), který je ve funkci třetí týden. „Slíbit to samozřejmě nemohu,“ kryje si vzápětí záda. Není se co divit. Kromě avizovaného odchodu IDS ze stavby je rizikem i dokončení technologické části tunelu. Dolínek nemá totiž kromě nijak závazného harmonogramu dokončení stavby v ruce nic. Jak je to možné?
Poslední smluvní termín – duben letošního roku – totiž padl, když před koncem loňského roku Metrostav stavbu zastavil, jelikož mu město dlužilo přes tři miliardy, a šel s radnicí do arbitráže před rozhodčí soud. Letos v květnu potom Praha uzavřela s dodavatelem technologií ČKD Praha DIZ dodatek číslo 7. Tím odsouhlasila změnu ceny stavby a dodávku jiných velínů, jelikož se původně počítalo s tím, že Blanka bude řízena z nového centra na Malovance (to se ještě ani nezačalo stavět).
Jenomže ve smlouvě výslovně stojí, že termíny ukončení zkoušek a předání technologií budou upřesněny v souladu s výsledky arbitráže s Metrostavem, která řekne, kdy se tunel dokončí po stavební stránce. K upřesnění termínu už ovšem nikdy nedošlo.
O další, i když pochybný triumf, přišla radnice ve chvíli, kdy ČKD vyplatila dlužnou půlmiliardu za vícepráce. Právě obava politiků z proplácení dodatečných nákladů, které nebyly v souladu se zákonem o veřejných zakázkách, dovedla radu primátora Tomáše Hudečka (TOP 09) a Metrostav před arbitráž. S ČKD už ovšem radní před rozhodce nešli s odůvodněním, že by arbitráž byla analogická jako ta s Metrostavem. Stavební firmě po pěti měsících jednání rozhodci nařídili tunel dokončit a městu zaplatit dlužné miliardy. Jenomže součástí verdiktu byl i termín 30. září, dokdy musí stavební firma dílo dokončit. A to teď městu u technologické části chybí.
Jděte brečet jinam Aby toho nebylo málo, je nyní radnice nucena se s dodavatelem technologií, na kterého nemá jedinou páku, dohadovat o tom, zda je nutné měnit kabely, které mohou být údajně poškozené vodou. V dopise adresovaném odboru strategických investic firma podle zdroje týdeníku Euro vyčíslila náklady na stovky milionů. „O dopise samozřejmě vím, je to ale dopis, ne závazná žádost. Výši nákladů nebudu komentovat, ale obecně v Blance jsou kabely za dvě miliardy a od toho se to může odvinout,“ reaguje Dolínek. Přeložka kabeláže se podle něj řeší ve zhruba 500 metrů dlouhém úseku Letná – Bubenečský tunel, který zasáhly při loňských povodních přívalové deště. „V tomto úseku ČKD DIZ Praha doložilo měřením, že část kabelů nemá dostatečné izolační vlastnosti. Musí postupovat v souladu se smlouvou, tedy předložit protokoly, a to v celém rozsahu tunelu, což se do dnešního dne nestalo,“ vysvětluje Dolínek.
Jasné je podle něho ale jedno – nároky by neměly jít za městem. „Pokud to nezavinili ani další aktéři na stavbě, měl by se dodavatel případně obrátit na pojišťovnu,“ dodává.
Jenomže na pojišťovnu už se firma ČKD obrátila po povodních, když uplatňovala škodu na 50 rozvaděčích. „Tu Česká pojišťovna uznala. Až na jednu výjimku ale odmítla výměnu zatopených kabelů v hodnotě 200 milionů.
Důvodem je, že z pohledu pojišťovny lze stěží posoudit, zda k poškození kabelů došlo vlivem nahodilé události (povodně), nebo kvůli déletrvajícím průsakům spodní vody,“ říká Karel Samec, mediální zástupce ČKD.
Firma prý městu navrhla, aby začalo samo vyjednávat s pojišťovnou ČKD i Metrostavu.
Poškození kabelů podle ní totiž způsobil průsak spodní vody v oblasti stavební části, kudy vedou technologie, především pak elektrické kabely a jejich chráničky. „Na to, že k těmto průsakům opakovaně dochází, upozorňovala firma ČKD Praha DIZ už rok a půl. Všechno je zaneseno v zápisech z kontrolních dnů,“ dodává Samec. Nevyhovující prostředí pro montáž technologií bylo podle něho až v 85 procentech míst. Přestože zadávací dokumentace a smlouva vyžadovaly laicky řečeno sucho, správce stavby (společnost IDS – pozn. red.) prý ČKD nutil technologie montovat.
Stavební firma si pochopitelně horký brambor nechce nechat. „Představa, že lze vybudovat podzemní prostor absolutně suchý, je zcela mimo realitu. Zvláště těsně po dokončení stavebních prací jsou konstrukce vlhké (beton se dělá z vody, písku a cementu), studené a sráží se na nich vzdušná vlhkost (teplý vzduch na studených stěnách). Situace se zlepší v okamžiku, kdy je stavba uvedena do provozu – je lépe větraná a postupně vysychá,“ brání Metrostav jeho zástupce František Polák. V případě potřeby není podle něho problém během komplexních zkoušek kabel vyměnit, pokud se ukáže, že je poškozený.
Arbitrážní repete Bývalý radní Jiří Nouza (TOP 09), který měl Blanku poslední rok na starost, má jasno: ČKD hledá záminky pro prodlužování tunelové agonie. Voda a kabely jsou pro něj obehraná písnička. „Zkoušeli to už na mě. Já jsem jim vždy říkal, ať nedělají z města obětního beránka,“ říká Nouza. Na firmu má důvod být naštvaný. Dva termíny otevření Blanky, které ohlásil, ztroskotaly právě na montáži technologií. „Vždy si kladu logickou otázku, komu tento stav prospívá. Jediné, co mě napadá teď, že důvodem jsou peníze – valorizace, kterou bude uplatňovat ČKD za celou dobu, co se bude stavba protahovat,“ přemítá Nouza. „Štve mě, když vidím dostavěný tunel, ve kterém se svítí, větrá… a nejezdí. Myslím si, že já jsem nebyl měkký, a stejně jsem je nedokázal dotlačit, aby technologie zprovoznili. Pokud to tak bude pokračovat, bude nutné nebát se případného soudního řízení,“ dodává.
Nouzovi se v TOP 09 přezdívalo Mistr Blanka. Vždy kolem sebe vytvářel dojem, že právě jen on dokáže vybruslit z patové situace, do které tunel po sedmi letech výstavby dospěl: politici se obávali už dva roky proplácet vícepráce, protože byly v rozporu se zákonem o veřejných zakázkách, a firmy začaly vyhrožovat odchodem ze stavby. Východiskem byla právě ona slavná arbitráž, která sice stavbu na pět měsíců zakonzervovala, nakonec ale umožnila peníze zaplatit bez rizika, že si pro radní přijdou policisté. A když už se arbitrážní klička povedla s Metrostavem, rozhodl se ji Nouza využít i ve sporu se společností IDS, kterou si město historicky najalo jako správce a dozor stavby. Radnice jí dlužila 150 milionů, které rovněž neuměla zaplatit v souladu se zákonem o veřejných zakázkách. „Jsem přesvědčen, že bez IDS by se tunel velmi obtížně přebíral a zprovozňoval,“ tvrdil Nouza a rada přiklepla dodatečně IDS arbitrážní doložku. Podle zdrojů týdeníku Euro byla odměnou za to, že IDS krátce před rozsudkem potvrdila, že práce za miliardy na Blance, které si město paralyzované strachem cokoli podepsat závazně neobjednalo, Metrostav skutečně provedl a za tu správnou cenu. O to se potom rozhodci opřeli.
Jenomže minulý měsíc všichni tři rozhodci z následné arbitráže s IDS odstoupili.
Důvody nejsou známé, ale učinili tak krátce potom, co se v novinách objevily kritické články, že Praha sehrála divadlo a objevila princip, jak proplatit faktury za stavby, které obcházejí zákon. Následně označila v rozhovoru tehdy ještě kandidátka na primátorku Adriana Krnáčová (ANO) arbitráže za zločinné spolčení.
Lepší by prý bylo rovnou peníze zaplatit, pokud je Praha dluží. Když se ale nováčci na magistrátu rozkoukali, zjistili, že dobré úmysly mohou vést do basy, a před čtrnácti dny dovolili nové rozhodce. Otázka, jestli bude IDS se zprovozněním tunelu pospíchat, když jí peníze visí u arbitrážního soudu, se minulý týden rozsekla. Nebude.l
Aby toho nebylo málo, musí se nyní radnice s dodavatelem technologií, na kterého nemá jedinou páku, dohadovat o tom, zda je nutné měnit kabely, které mohou být údajně poškozené vodou.
O autorovi| Hana Boříková • borikova@mf.cz
