Dle většiny manažerů by provozovatelé hazardu měli odvádět daně do státního rozpočtu
Domníváte se, že by provozovatelé hazardu měli odvádět daně do státního rozpočtu namísto odvodu části výtěžku na veřejně prospěšné účely? • Ano 74,1 % • Ne 17,5 % • Nevím 8,4 %
Firmy, které provozují loterie a hrací automaty, jsou osvobozeny od daně z příjmu. Namísto toho povinně odvádějí šest až 20 procent z části výtěžku na „veřejně prospěšné účely“. Státu by však dle některých odhadů mohla standardní daň vynést až deset miliard korun. Takové zdanění podporuje 74,1 procenta respondentů. Patří mezi ně i tento manažer: „Současná praxe je příliš netransparentní. Umožňuje provozovateli hazardu najít si nadaci a její pomocí financovat projekty prospěšné především pro něho či jeho okolí, a tím de facto obcházet zákon. Prostřednictvím státního rozpočtu to sice také může být netransparentní, ale přece jen je vyšší kontrola veřejností a dalšími institucemi.“ Takové řešení upřednostňuje i další kladná odpověď: „V oblasti hazardu by měl mít stát monopol. Politici by se pak nemohli vymlouvat, že neznají řešení sociálně patologických jevů, které hazard přináší.“ Opačný názor zaujímá další manažer: „Nepovažuji to za příliš účelné. Jde totiž jen o přerozdělení prostředků, které putují do sportovních svazů přímo.“ Podobně vyznívá i tato záporná odpověď: „Důležitější je zajistit, aby byly peníze použity průhledně a efektivně.“ Kladně odpovídá následující respondent: „Dosavadní praxe, kdy je část výtěžku přesouvaná do neprůhledných seskupení s nejasnými vlastníky a určením, vzbuzuje podezření. Politici však nakládají s financemi také nezodpovědně.“ Skeptická je i další kladná odpověď: „Systémově by to bylo správné. Realitou však je, že není příliš velký rozdíl, ztratí-li se peníze z hazardu ve veřejně prospěšných účelech nebo s nimi obdobně naloží politici v rámci čarování se státním rozpočtem.“ Zásadní nesouhlas se objevuje v této záporné odpovědi: „V žádném případě. V černé díře jménem státní rozpočet by se totiž tyto peníze okamžitě ztratily, respektive byly by použity na jiné, politicko-stranicky zajímavější, leč naprosto neprospěšné záležitosti. Při odvodu na veřejně prospěšné účely přece jen existuje určitá kontrola a lze deklarovat a zpětně dohledat, kam konkrétní peníze jdou. Ve státním rozpočtu hrozí, že by byla jejich účelovost ,rozmělněna‘ a nebylo by možné identifikovat, jak ,zprostředkovatel‘ stát s penězi naložil. Při známé kreativitě státních složek a jejich úředníků si nedělám iluze, že by se všechny peníze dostaly tam, kam patří.“ Kladně odpovídá následující manažer: „Je to podnikání jako každé jiné. Proto by měla v každém druhu hazardu existovat konkurence. V opačném případě jde o státem zřízený a řízený monopol.“ Standardní zdanění podporuje i tento respondent: „Jsem pro daňový odvod. Ukázalo se totiž, že odvod části zisku na sportovní svazy a na další veřejnoprávní účely představuje netransparentní systém, který dává prostor machinacím a únikům.“ Odlišné stanovisko zaznívá v další záporné odpovědi: „Ve státním rozpočtu se peníze ztratí. Budou vytunelovány v procesu zkorumpovaných veřejných zakázek, veřejnost z nich nikdy nic neuvidí. Takové opatření okamžitě odřízne od významných zdrojů kulturní instituce, neziskovky, charitu, sociální péči, zdravotnictví, tělovýchovu a sport.“ V podobném duchu je i následující záporná odpověď: „Byla by to další dotace černé díry spravované nekompetentními úředníky. Jinou věcí je, že by odvádění na veřejně prospěšné účely mělo být transparentní, důsledně kontrolované a s vysokými tresty za neplnění povinností.“ Svou odpovědí oponuje další manažer: „Provozovatelé hazardu už dávno vymysleli, jak si peníze odvedené na veřejně prospěšné účely stáhnout nazpět. Jediným řešením je odvod přímých daní. I při tom lze šidit a podvádět, ale dá to velkou práci a je to riskantní.“ Zdařilý příměr používá tato kladná odpověď: „Imaginace veřejně prospěšného účelu se podobá hledání jiné Země ve vesmíru. Všichni si ji přejí najít, ale nikdo neví, jak se k ní dostat.“ Pádný argument uvádí následující záporná odpověď: „Kdyby měli provozovatelé hazardu platit daně pouze do státního rozpočtu, budou dělat vše, aby se tomu vyhnuli. Pokud odvádějí část výtěžku na veřejně prospěšné účely, přece jen se v nich hne svědomí.“ Přímého zdanění se zastává i následující respondent: „Měli, aby se uzavřel jeden z mnoha cílevědomě prokopaných tunelů v českém zákonodárství.“
Odpovídalo 143 manažerů
