ČSSD prodej neschvaluje a zjišťuje, zda nejde o trestný čin
Zdá se, že operace středočeské nemocnice po třech letech nejistot a tahanic skončila. Desátého května totiž krajské zastupitelstvo schválilo prodej všech deseti nemocnic vítězům soutěže a za šest týdnů by je měli převzít soukromí vlastníci.
Než však bude moci středočeský hejtman Petr Bendl (ODS) otevřít šampaňské a klidně spát, ještě chvíli to potrvá. Sociální demokraté totiž pilně pracují na tom, jak konkurenci projekt zmařit. Jejich tým právníků právě analyzuje celý proces a hledá, jak by se dal prodej nemocnic odstřelit. A ne že by nebyla munice.
Opozice nespí.
„Pracujeme na stížnosti k Evropské komisi kvůli nepovolené veřejné podpoře soukromých nemocnic a také zjišťujeme, jestli dozorčí orgány nemocnic tím, že schválí prodej části svého majetku, nespáchají trestný čin. Část akciových společností totiž prodávají pod cenou, což by mohl být trestný čin. Tunelování majetku kraje,“ říká jeden z nejhlasitějších kritiků, poslanec David Rath (ČSSD).
Podporou soukromého majetku z veřejných peněz míní odpuštění dotací, které do prodávaných nemocnic šly. Na generálním pardonu na dotace se dohodli ministři zdravotnictví a financí, a opozici se to nelíbí. Mluvčí zdravotnického resortu Tomáš Cikrt však vysvětluje, že jeho šéf jen zachránil situaci. „Nositelem dotace byly sice nemocnice, ale právo hospodařit s jejími majetky měl kraj, a na něm by dotace nikdo nevymohl. Částky se tudíž vůbec nemusely vracet. Ta povinnost nebyla nastavena tak, aby byla vynutitelná. Tomáš Julínek udělal jen to, že situaci narovnal,“ tvrdí.
Prodej pod cenou?
O prodeji pod cenou se toho už namluvilo a napsalo dost. Potíž spočívá v tom, že v případě největšího hromadného prodeje nemocnic v Česku jaksi není s čím srovnávat. Těžko pak říct, podle jaké metodiky oceňování majetku postupovat. Vycházet z porovnávání obvyklých cen, když se tak velký balík nemocnic prodává do soukromých rukou vůbec poprvé? Nebo metodou výnosovou, není-li pochyb o tom, že sebelukrativnější majetek s břemenem provozování nemocnice má desetinovou hodnotu a výnosy oproti tomu, kdyby se budovy nemocnice i s jejich pozemky prodávaly bez této podmínky?
Příklad Třebotova.
Tak se stalo, že například o nemocnici Třebotov, která má kromě hlavní budovy, bytových domů se třinácti byty a nevyužívané zchátralé vily také osmnáct hektarů pozemků na hranicích Prahy, se zájemci v dokumentaci k soutěži mohli dočíst, že ji soudní znalec ocenil na 19 milionů korun. A z této orientační ceny mohli vycházet, když navrhovali, kolik jsou ochotni za nemocnici zaplatit. Cena přitom tvořila třetinu úspěchu v soutěži.
„Ano, ale to je dva roky starý posudek, který byl vytvořen pro úplně jiné účely,“ říká autor posudku, soudní znalec Josef Luňák. „Tehdy jsem tak ocenil podnik, kterým se navyšoval základní kapitál společnosti oblastní nemocnice Příbram. Tedy ve chvíli, kdy se z Příbrami stala akciová společnost a její základní jmění se mělo rozšířit o vložení Třebotova.“
Čisté řešení.
V případě prodeje majetku, kdy ho znalci oceňují jinou metodou, navíc o dva roky později, přičemž se cenová mapa každoročně mění, ale není moc košer nabídnout zájemcům tento posudek. Obzvlášť, je-li evidentní, že pojistka pro zachování provozu nemocnice je chabá. Po pěti letech už z nových vlastníků toto břímě padá. A kdo nebude chtít čekat tak dlouho, může s majetkem libovolně disponovat teoreticky už od 1. ledna 2008. Stačí, když se nebude snažit o novou smlouvu se zdravotní pojišťovnou, nebo ji poruší tak, aby ji ona sama vypověděla. Smlouvy totiž končí na konci letošního roku a jsou druhou podmínku pro zachování provozu nemocnic. Je jasné, že v okamžiku, kdy zmizí břímě nemocnice na majetku, vzroste jeho hodnota několikanásobně.
Bylo by lepší, kdyby kraj řekl: Tam či tady nemá smysl provozovat nemocnici, stejně je jich nadbytek, proto majetek nabídneme za tržní cenu zájemcům o hotel nebo parcely nových domů a vyděláme více… Čisté řešení, ale politicky příliš odvážné.
Kdo to tady prodává?
Problém je však ještě jinde. Méně viditelný, o to však podstatnější. Kdo nemocnice vlastně prodává?
„Rada Středočeského kraje schválila největší hromadnou privatizaci nemocnic v polistopadové historii. I když musí rozhodnutí radních za měsíc posvětit krajské zastupitelstvo, je vzhledem k jasné většině koalice téměř jisté, že se na jménech nových majitelů nic nezmění,“ napsaly Hospodářské noviny.
Jenže kraj je jen akcionář. A i když je akcionářem stoprocentním, sotva může něco prodat. Leda své akcie. Nemocnice prodávají společnosti, v jejichž majetku jsou, a proto o prodeji smí rozhodnout jen jejich valná hromada. Byla svolána?
„Valná hromada je co do jmen totožná s radou kraje,“ říká k tomu Petr Tluchoř (ODS), předseda dozorčí rady nemocnice Kolín, která prodává dvě části majetku - nemocnice Nymburk a Brandýs nad Labem.
Teď jsme rada a nyní valná hromada.
„Ano, valná hromada proběhla,“ říká hejtman Petr Bendl. Kdy? „Ten samý den, kdy se konalo zastupitelstvo, které rozhodlo o prodeji, následně byly valné hromady. Sešli se radní a jednali v režimu valné hromady. Řekli ano, bereme na vědomí toto usnesení zastupitelstva a připravte smlouvy,“ prohlašuje. A vysvětluje, že to tak před dvěma roky slíbil. „Když proběhla transformace nemocnic na akciové společnosti z příspěvkových organizací, opozice to kritizovala. Že zastupitelstvo nebude mít šanci o ničem rozhodovat. Proto jsem slíbil, že nejdříve o všem rozhodne zastupitelstvo,“ popisuje.
Jenže jednání valné hromady má své zákonitosti, které nelze obejít.
Fakt, že kraj je jediným vlastníkem akcií, ještě neznamená, že se krajští radní mohou sejít po zastupitelstvu při pití kafe a prohlásit: Teď jsme valná hromada Kolína, nyní Příbrami, v tuto chvíli Kladna a v tomto okamžiku Mladé Boleslavi (tedy čtyř krajských nemocnic, pod které těch deset prodaných zdravotnických zařízení patří).
Bendl doufá.
I svolání valné hromady má své náležitosti. Musí být zveřejněno a ohlášeno předem. Proces ani ve výjimečných případech nejde zkrátit pod patnáct dní. Stejně tak jen valná hromada může pověřit představenstvo, aby řešilo prodej. Kdy a kdo vložil tato rozhodnutí na obchodní rejstřík? A existují smlouvy mezi nemocnicemi a krajem o tom, že představenstvo pověřuje kraj, aby vyhlásil soutěž a prodej organizoval? „No ano, tak by to mělo být,“ souhlasí hejtman. A zda to tak bylo? „Snad ano. Aspoň doufám…“
Také doufejme. Protože pokud kraj nedodržel zákony, dá se právní platnost celého prodeje snadno napadnout. A nepůjde to jen tak odbýt slovy Luďka Rubáše, předsedy představenstva kolínské nemocnice, že jde o pokračování politické války opozice právními prostředky.
Co teď a co potom?
V těchto dnech si hejtman znovu pročítá všechny smlouvy, které už čekají jen na jeho podpis. Až vezme do ruky pero, bude zbývat už jen šest týdnů do chvíle, kdy by se na účtech akciových společností mělo objevit celkem 466 milionů korun za prodané nemocnice.
Jenže třeba takové město Nymburk zatím nemá na zaplacení a ještě neví, kde peníze získá. Jde přitom o 87 milionů korun a dalších dvacet milionů se město zavázalo dát do investic v nemocnici v průběhu nejbližších dvou let. „Právě chystáme výběrové řízení na finanční ústav. Ale věřím, že to do termínu stihneme a že nám banky půjčí. Máme s nimi přátelské vztahy, “ říká místostarosta města Miloš Petera.
Prodej nemocnic však bude zajímavé sledovat i poté, co vítězové složí peníze. Pak totiž akcionáři prodávaných nemocnic, pokud si budou chtít rozdělit byť jedinou korunu zisku, budou muset nejdříve snížit základní jmění, aby s sebou společnost nevlekla neuhrazené ztráty. Na základě čeho to udělají? Jaké znalecké posudky pro to použijí? Nechme se překvapit.
