Obří asteroid o délce přes půldruhého kilometru proletěl kolem Země. Většina z nás to však ani nepostřehla, a není divu. Výraz "kolem Země" je třeba vnímat v kontextu přísně astronomickém, protože asteroid od nás dělilo přes deset milionů kilometrů. Na výlet je to pro běžného člověka krapet z ruky, ale pro NASA je to za rohem.
Obr jménem 2004 BO41, jak mu vědci říkají, však nikdy nebyl pro Zemi skutečnou hrozbou. Pohyboval se po trase, kterou astronomové dokázali dobře odhadnout, a zajímavý byl především svou relativní velikostí než extrémní blízkostí. To je dobrá zpráva, protože kdyby na Zemi byl skutečně dopadl, mělo by lidstvo spoustu problémů - od nestoudných výroků hlav států a krvavého Islámského státu přes otravné Apple až po globální oteplování, nevysvětlitelně špatné výkony anglického fotbalového mužstva a spory o letní čas - vyřešenu doslova jednou ranou.
Pořádný „mazec“ by však na Zemi dokázal nadělat i asteroid podstatně menší, například šedesátimetrový. A špatná zpráva je, že právě takový se k Zemi blíží. Ne ovšem tak, že by byla srážka s ním jistá; naopak, vědce zneklidňuje skutečnost, že patří k těm, jejichž dráhu lze odhadovat s nejmenší přesností. Jinými slovy, nejspíš ten obrovský kus kamene do matičky Země nepraští, ale docela jisti si tím být nemůžeme. Že pravděpodobnost takové události je pramalá, nemá v debatě s astronomy žádnou váhu; koneckonců, jsou to lidé, pro které je deset milionů kilometrů zhruba tak daleko jako pro Pražáka Černošice.
Síla výbuchu? Jako několik jaderných pum
Tenhle jednašedesát metrů dlouhý miláček má Zemi minout (doufejme) rychlostí nějakých 48 tisíc kilometrů za hodinu 17. září. Kdyby si to rozmyslel a řece jen modrou planetu zasáhl, měl by zásah sílu výbuchu „několika jaderných pum“, píše britský list Daily Mail. Není sice zřejmé, o jaké pumy má jít (současné jaderné zbraně mají pochopitelně o několik řádů větší ničivou sílu než ty, které před sedmdesáti lety zdevastovaly Hirošimu a Nagasaki), ale tak či onak by náraz stál za to.
Asteroid o zhruba podobné velikosti jako náš šedesátimetrový drobeček dopadl před 108 lety na Sibiři zhruba 550 kilometrů severozápadně od Bajkalského jezera v Krasnojarském kraji (nebo těsně před dopadem vybuchl, v tom se vědci dodnes neshodují). Následky byly spektakulární: okamžitě padlo osmdesát milionů stromů a Ruskem to zatřáslo jako zemětřesení síly pátého stupně Richterovy stupnice. Tunguzský meteorit, jak se mu začalo říkat, se záhy stal měřítkem pro všechny následující objekty-vetřelce. Nejvíce se mu přiblížil meteorit, jenž v roce 2013 dopadl nedaleko ruského Čeljabinska (to mají Rusové z toho, že musejí vládnout tak rozlehlé zemi; stoupá tím pravděpodobnost, že pokud k takovému incidentu dojde, bude to na jejich území). Zranil nejméně tisíc lidí a řádně pocuchal krajinu na několika čtverečních kilometrech.
Zásah asteroidu? Je jen otázka, kdy
Loni prohlásil populární britský astrofyzik Brian Cox, že je pouze otázkou „kdy, nikoli jestli“ se některý z milionu asteroidů pohybujících se ve sluneční soustavě se Zemí střetne. Podle amerických expertů z NASA to však po nejbližších několik set let nehrozí. „Sledování asteroidů se zřetelem na možnost srážky se Zemí je jednou z našich špičkových priorit, ale o žádném asteroidu, který by v současné době měl namířeno nebezpečně k nám, nevíme,“ citoval Daily Mail mluvčího NASA. Můžeme tedy být klidní; pokud ovšem nás všechny nepřekvapí nějaký asteroid zbloudilý, jehož dráhu neumí číst ani lidé z NASA, a nespustí novou dobu ledovou.
Čtěte také:
Vesmírná mise NASA chce objasnit počátky života na Zemi
Sonda Juno zvládla kritický manévr, začne zkoumat Jupiter
