Povodí Vltavy chce od firmy ČEZ koupit vodní elektrárny
Vodní díla na Vltavě veřejnost po léta vnímala jako bezpečnou hráz, která dokáže spoutat přívaly deště. Jenže pak přišly loňské povodně a přehrady nedokázaly zabránit katastrofě. Povodí Vltavy nyní připravilo plán, který by podniku umožnil lépe regulovat hladinu vody v devíti přehradách vltavské kaskády. Jeho součástí je založení Povodňového fondu, v němž by se shromažďovaly prostředky na sanaci možných budoucích škod a pro okamžitou pomoc občanům. Prosadit jeho založení však nebude jednoduché. Týdeník EURO má informace, že plán počítá i s vodními elektrárnami, které nyní patří elektrárenské společnosti ČEZ.
Generální ředitel Povodí Vltavy Petr Hudler přesto věří, že záměr prosadí. Říká, že absolutní ochrana před povodní neexistuje, a proto je třeba se na záplavy připravit. „Pokud převezmeme vltavské vodní elektrárny, budou mít přehrady a elektrárny jednoho vlastníka a na kaskádě bude jeden dispečink. To znamená jednodušší manipulaci a optimální využívání zásobních prostorů,“ vysvětluje.
Vltavská kaskáda se budovala od padesátých do sedmdesátých let minulého století. Hudler připomíná, že se přehrady stavěly především pro energetické účely. „Slouží pochopitelně také k regulaci průtoku Vltavy, včetně ochrany před povodněmi, a k rekreačním účelům nebo k řízení kvality vody.“
Pro vládu, která se bude návrhem zabývat, by mohl být Hudlerův Povodňový fond poměrně přitažlivý. Po zkušenostech z loňského srpna ví, jak je bezprostředně po katastrofě těžké sehnat peníze na okamžitou pomoc. Zisky z provozu vodních elektráren by pomohly fond naplnit. Povodí Vltavy je státním podnikem, kterému nechybí zkušenosti, protože třináct menších vodních elektráren již provozuje.
Za dvě miliardy.
Hudler tvrdí, že vytvoření Povodňového fondu je reálné. Povodí Vltavy odkoupí vodní elektrárny vltavské kaskády od ČEZ. Peníze na tuto transakci má připravené, dostane úvěr od českého bankovního domu. Majetek za dvě miliardy vloží Povodí Vltavy ihned do Povodňového fondu a postupně bude tento fond doplňovat až do roční částky 250 milionů korun.
Nynější vlastník elektráren, firma ČEZ, však nemá pro plán téměř žádné pochopení. „Je absurdní, když někdo označí energetiku za příčinu povodní,“ říká mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. Připomíná, že většina vodních elektráren byla během záplav odstavená a Povodí Vltavy, které v kritickém období rozhodovalo o průtoku vody, mělo naprosto volnou ruku. „Nejsme proti tomu, aby se zvýšila protipovodňová ochrana. Když to chtějí udělat, ať sníží hladinu vody nebo přemění některé z nádrží na retenční,“ navrhuje Kříž.
O přeměně některých přehrad na retenční nádrže, které by zadržely přebytky vody, uvažuje nyní moravský správce vodních toků, Povodí Moravy. Jihomoravský hejtman Stanislav Juránek zveřejnil začátkem tohoto roku záměr na změnu manipulačního řádu Vranovské přehrady, která již přešla do režimu mimořádné regulace a snížila hladinu o tři metry. Na ní by se měla udržet nejméně do konce března, aby dokázala zachytit vodu z jarního tání. Představa takového kolísání hladiny se pochopitelně nelíbí majiteli tamní vodní elektrárny Jihomoravské energetice (JME). „Proti dlouhodobému výraznému snížení hladiny vody bychom se rozhodně postavili,“ říká mluvčí JME Aleš Řiháček.
Kolísavé šance.
Na vltavské kaskádě by se pro režim retenční nádrže zřejmě nejlépe hodila přehrada na Orlíku. Povodí Vltavy ovšem o takové možnosti neuvažuje a tvrdí, že v systému několika přehrad není nutné mít v některé z nich několikametrovou rezervu. „Systém devíti vodních děl, v nichž lze vodu zadržovat a odpouštět na základě momentální situace, nám dává pro manipulace dostatečný prostor,“ vysvětluje Hudler. Dokazují to loňské povodně, kdy kaskáda dokázala průtok Prahou snížit v kritických okamžicích více než o čtvrtinu. „Nestačilo to, protože také z Berounky přitékala voda, kterou nikdo nepamatuje, a mezi soutokem s touto řekou a Prahou už není žádná přehrada. Byla to ovšem katastrofální povodeň, která nemá pamětníka.“
ČEZ by zdánlivě nemusel proti prodeji vodních elektráren protestovat. Jedenáct elektráren kaskády přispívá k jeho výrobě elektřiny ani ne dvěma procenty. Firma však tvrdí, že vodní elektrárny potřebuje. „Jde o specifické zdroje, které zvyšují hodnotu firmy, protože je lze nasadit ve špičkách,“ vysvětluje Kříž.
Představitelé ČEZu budou zřejmě své elektrárny bránit za každou cenu. „Nikdy jsme nesouhlasili s žádným dělením firmy,“ připouští mluvčí elektrárenské společnosti. Plán na oddělení vodních elektráren a jejich zestátnění není nový. V poslední době se znovu objevil v privatizační alternativě projektu SuperČEZ, konkrétně ve scénáři JSS (EURO 49/2002), který nepočítá s prodejem elektroenergetiky v jednom celku, a naopak navrhuje, aby pod firmou ČEZ zůstaly jen distribuční společnosti ze severu republiky. Scénář předpokládá, že stát by si měl ponechat přenosovou soustavu ČEPS a kromě vodních elektráren by mu měly zůstat také jaderné zdroje Dukovany a Temelín.
Jak by vznikl Povodňový fond
Státní podnik Povodí Vltavy
- koupí od firmy ČEZ vodní elektrárny
- zaplatí za ně dvě miliardy, na nákup si vezme úvěr
- zisky z prodeje elektřiny půjdou na splácení úvěru a - až 250 milionů korun ročně - do Povodňového fondu
