(EURO 4/2003)
Článek mě velice překvapil. S. p. Povodí Vltavy, které disponuje jednou z největších soustav přehrad v Evropě, ale nedokázalo zásadně zmírnit katastrofální povodeň v srpnu 2002 a ještě chybnými manipulacemi podle všeho zhoršilo její průběh, chce zprivatizovat vodní elektrárny a. s. ČEZ, prý aby s nimi lépe zvládalo povodně. Chápu, že to ČEZ, který při povodni utrpěl značné škody (opravy vodních elektráren na Vltavě a zatopené Elektrárny Mělník stály asi 800 milionů Kč, o ušlém zisku nemluvě), odmítá.
I když všechna hydrologická data o povodni nebyla dosud zveřejněna, ze zveřejněných dat lze odvodit, že se Povodí Vltavy dopustilo zřejmě následujících chyb:
a) manipulační řád přehrad v ČR s velkými včas nepředpověděnými povodněmi nepočítá, retenční prostor přehrad má Povodí Vltavy s výjimkou Orlíku malý, takže povodeň na svém začátku zastihuje přehrady nejčastěji téměř plné, byť náhodné okolnosti se též vyskytují. Také v srpnu 2002 byly přehrady Vltavské kaskády kromě Orlíku prakticky plné,
b) v prvních dvou dnech intenzivních dešťů 6.-7. srpna do nástupu povodňové vlny neodpouštěly vodu, aby si zvětšily retenční prostor k zadržování povodně,
c) ani po předpovědích dalších vydatných dešťů po první vlně povodně kromě Orlíku neodpouštěly vodu navíc ke zvětšení retenčního prostoru. Na základě zcestných požadavků pražského krizového štábu Povodí Vltavy snížilo vypouštění vody z Orlíku po první vlně povodně, ač vypouštění vody mělo zvýšit,
d) včasné nevypuštění přehrady Vrané a nevypuštění přehrady Štěchovice. Vrané bylo vypuštěno až 12. srpna v době, kdy už povodeň letěla nahoru. Ve vrcholné fázi povodně nebylo zpět napuštěno. Obě přehrady mohly zadržet asi 21,5 milionů m3 vody,
e) chybný odhad velikosti povodně. Vedení Povodí Vltavy se po celý 12. srpen domnívalo, že jde jen o dvacetiletou povodeň, jejíž zadržení nevyžadovalo mimořádná opatření, ač jiné modely signalizovaly povodeň větší než stoletou,
f) pro Prahu se jako kritický uvažoval průtok 1500 metrů m3/s, ač Praha beze škod snesla průtok 2000 m3/s a s menšími škodami i průtok 2500-3000 m3/s. Dle některých bez velkých škod snesla i průtok 3700 m3/s, hranici stoleté povodně. Na tu totiž byla po povodni v roce 1890 stavěna,
g) nevyužití možnosti některých přehrad zadržovat povodňovou vodu. Dle dat Povodí Vltavy přehradě Hracholusky na Mži chyběl ke kritické hladině 1,2 m vody, přítok a odtok přehrad Slapy na Vltavě a Římov na Malši byl při obou vlnách povodně prakticky stejný, což se týkalo i nejmenovaných malých přehrad, hladina na Slapech mohla být zvýšena nejméně o 1 m ad.,
h) předčasné odpouštění velkého množství vody z přehrady Orlík po kulminaci přítoku povodně 13. srpna v 11.00, dle Povodí Vltavy na 4400 m3/s, dle ČHMÚ na asi 2900 m3/s. Ve 22.00 Povodí Vltavy místo aby snížilo odpouštění vody z Orlíku odpouštění zvýšilo o 150-200 m3/s. Tím zvětšilo povodňovou vlnu na Vltavě a umožnilo jí se spojit s kulminující povodňovou vlnou z Berounky a vyplenilo Prahu a vše po proudu až do Drážďan, ač bylo možné udržet povodeň v Praze na úrovni stoleté vody. Bylo samozřejmě v prvé řadě hrubou chybou pražského krizového štábu, že ignorovalo předpovědi ČHMÚ, zakazovalo v Praze evakuaci po celý 12. srpen a zřejmě i zavřít včas metro, které se pak stalo snadnou kořistí povodně,
i) povodňové škody zvětšilo i preferování ochrany majetku Povodí Vltavy před ochranou majetku jiných - neotevření plavebních komor (chránily je tak před poškozením povodní), neodstřelení Helmovského v Praze a dalších vysokých jezů ve městech.
Mám za to, že základním rizikem povodňových škod na Vltavě je po velkých intenzivních deštích a neodpovědné výstavbě v záplavových územích samo Povodí Vltavy a že postoupení vodních elektráren mu nemůže ochranu proti povodním zlepšit.
Jan Zeman, Praha
