Unie bude jednou moc ráda, když se Turecko stane její součástí
Pojem „členové Evropské unie druhé kategorie“ v Česku dobře známe. Leckomu vadí přechodná období na volný pohyb osob, zemědělské dotace či arogantní přístup evropských velmocí. Turci jsou na tom ještě hůře. Brusel jim hrozí, že pokud jednou do unie opravdu vstoupí, budou se muset podřídit nikoliv přechodným, ale trvalým omezením.
Jak by se tvářili Češi, kdyby se ještě před jejich vstupem vynořilo množství pochybovačů s tvrzením, že Česko si členství vlastně ani nezaslouží? Řady tuzemských euroskeptiků by se tím značně posílily. Turkům se ovšem něco podobného stalo. Logicky jim to musí vadit. Nemohou mít přece jiné podmínky než ostatní jen proto, že jich je hodně, věří v Alláha a často žijí v bídě. Právě tak se ale argumentuje.
Někteří Západoevropané bývají hodně namyšlení na své „hodnoty“, mnozí z nich rádi poučují o správném chování. Turci jsou dnes tak trochu v pozici prosebníků a část Evropy jim to dává pocítit. Geograficky je ostatně sporné, zda Turecko patří do Evropy, takže proč ne. Jenže jednou možná budou Evropané moc rádi, že Turky ve své unii mají. Nebo naopak nakonec budou litovat, že je vypudili.
Je pochopitelné, že v Evropě se mnohdy spojuje otázka budoucího členství Turecka v Evropské unii s problémem muslimských přistěhovalců na starém kontinentu. Skeptici tvrdí, že soužití s muslimy se ještě zhorší. Faktem ale je, že miliony muslimů už v Evropě jsou. Na obou stranách bude nutné hledat cesty k mírovým vztahům. Unie, jejímž členem je velká a umírněná muslimská země, na to bude připravena podstatně lépe.
Evropa nyní překonává krizové okamžiky. Obyvatelé si budou muset zvyknout na to, že už nemají zaručené dřívější slušné penze, že zdravotní péče není zadarmo, že není možné bohatě sponzorovat nezaměstnané. Stejně tak si musejí zvyknout na soužití s muslimy, kteří ani při sebelepší integrační politice nebudou nikdy úplně stejní jako ostatní Evropané.
Vstup Turecka je velkou ekonomickou příležitostí. Jeho hospodářství letos vzroste minimálně o deset procent. Zatímco Evropa stárne, v Turecku se očekává dynamický růst počtu obyvatel. Kde budou evropské firmy hledat nové spotřebitele? A kde nové pracovníky? Turecko má předpoklady stát se tygrem asijského typu. Nebude lepší mít takového tygříka v Evropě?
