Přes rozkol uvnitř NATO vyjednává Praha s Ankarou o nákupu obrněných transportérů. Děje se tak v době, kdy turecký prezident Recep Tayyip Erdogan vyostřuje diplomatické spory s Nizozemskem, Německem i Rakouskem a vážně uvažuje o koupi ruského protiraketového systému S-400. Česko tak de facto zvažuje zbrojní kontrakt s "trojským koněm" uvnitř aliance.
Severoatlantická aliance se v posledních týdnech dostala do nečekané situace. Primárním nebezpečím pro ni není Rusko ani islámští teroristé, ale členský stát. Turecko. Česká republika ale od něj možná koupí obrněné transportéry.
Podle zjištění týdeníku Euro chce turecká zbrojní firma FNSS české armádě prodat až 210 svých obrněných transportérů Kaplan-20. „Ano, tahle informace je správná,“ potvrzuje Petr Medek, mluvčí ministerstva obrany.
Přečtěte si také o nákupu výstroje:
Česká zbrojovka dodá vojenské policii neprůstřelná trika
FNSS přitom není jedinou fabrikou ze země půlměsíce, již láká zakázka v hodnotě 50 miliard korun. O tendr se delší dobu zajímá i Otokar Otomotiv. Českému vojsku nabízí pásová vozidla Tulpar.
Nevěrohodný Turek
Nákup tureckých technologií měl přitom opodstatnění. Tedy až do loňska. Tamější firmy představují zdravou konkurenci k zaběhnutým evropským zbrojovkám, Ankara navíc jako dlouholetý člen NATO získala poměrně výhodné postavení a reference na západních trzích.
I proto v seznamu největších světových vývozců zbraní a vojenských technologií dlouhodobě figuruje na sedmém místě a mezi lety 2002 a 2012 se jí podařil téměř zázrak. Hodnota exportu vystoupala z 36 miliard dolarů (900 miliard korun) na 152 miliard (3,8 bilionu Kč). K západním spojencům každoročně míří více než polovina celkového vývozu.
Současné dění ovšem dělá z Turecka nevěrohodného partnera. A někteří experti předvídají, že pokud nejde jen o brnkání na nervy, a skutečně si jako členská země NATO pořídí moderní ruský systém S-400, zbrojní materiál s razítkem „made in Turkey“ čekají na západních trzích horší časy.
Itálie nemá zájem
A právě takový scénář favorizuje v připravovaném nákupu české armády evropské výrobce. Především tedy vozidlo CV90 od švédské firmy BAE Systems Hagglunds AB, německou Pumu či Lynx a obrněnce Ascod od konsorcia General Dynamics European Land Systems (GDELS).
210 transportérů za 50 miliard. Kdo je ve hře?
• BAE Systems Hagglunds AB (Švédsko): CV90
• GDELS (Rakousko + Španělsko): Ascod
• Rheinmetall Landsysteme (Německo): Lynx KF 31
• PSM Projekt System (Německo): Puma
• FFG Flensburger Fahrzeugbau Gesellschaft (Německo): PMMC G5
• Otokar Otomotiv (Turecko): Tulpar
• FNSS (Turecko): Kaplan-20 NGAFV
Konkrétně BAE Systems už v Česku shání pro zakázku partnery, na spolupráci se domluvili s přerovskou Meoptou i státním podnikem VOP CZ v Šenově u Nového Jičína.
Naopak poměrně překvapivě z jednání vycouvalo italské Iveco. Ministerstvo obrany sice fabriku na začátku loňského roku oslovilo, avšak na žádost o informace nedorazila z Turína žádná odpověď. Přitom italská vozidla Dardo jsou odzkoušená i v boji, prošla třeba afghánskou misí. Vedle toho se musí armádní nákupčí smířit i s neúčastí izraelské společnosti IMI.
O nástupci zastaralých obrněných vozidel BVP-2 chtějí čeští vojáci definitivně rozhodnout v červnu. To na tankodromu u Vyškova proběhnou terénní testy všech nabízených obrněnců. „Jde o projekt, na který jsou první finanční prostředky plánovány v roce 2019. V letošním roce jej chceme připravit tak, aby se smlouva mohla podepsat již v roce 2018,“ upřesňuje Petr Medek z ministerstva obrany.
Dále čtěte:
Rusko oprašuje atomovou artilerii, spekulují média
Stropnického pomník aneb Jak ANO obralo vojáky o 600 milionů
