S
více než 83 miliony spotřebitelů patří Turecko dlouhodobě mezi nejvýznamnější
obchodní partnery České republiky mimo země Evropské unie. Vzájemný obchodní
obrat dosáhl loni téměř 83 miliard korun, což představovalo meziroční pokles o
3,1 procenta.
Český
export představoval zhruba 44 miliard korun, což byl meziroční pokles o 7,3
procenta. Stále bylo ovšem zachováno pozitivní saldo obchodní bilance v hodnotě
5,7 miliardy. V celkovém objemu českého exportu směřujícího mimo země EU se
Turecko umístilo na 5. místě (za USA, Ruskou federací, Švýcarskem a Čínou).
Dvě třetiny vývozu tvoří stroje a auta
Český export do Turecka nebyl negativně poznamenán pandemií covidu-19. Jak ukazují statistické údaje za první půlrok letošního roku, český export v meziročním srovnání vzrostl o více než 11 procent. V případě tureckého dovozu do ČR došlo naopak k poklesu o více než 12 procent, což se projevilo ve zvýšení pozitivního salda, jež za prvních šest měsíců přesáhlo hodnotu 5,8 miliard korun. Ve stejném období loňského roku představovalo saldo jednu miliardu korun.
Z
hlediska zbožové struktury českým vývozům do Turecka výrazně dominují
automobily a stroje, které představují až dvě třetiny celkové hodnoty vývozu.
Významný je zejména vývoz průmyslových a obráběcích strojů, zařízení pro
energetický průmysl, ale také kancelářské techniky, počítačů a elektroniky.
Z
Turecka se dováží kromě výrobků automobilového průmyslu především textilní a
kožené výrobky, domácí spotřebiče (například televizory a bílá elektronika) a
potraviny (zejména ovoce a zelenina).
Turecko je křižovatkou mezi Evropou a Asií
Mezi
silné stránky Turecka nesporně patří výhodná geografická poloha propojující
Evropu s Asií. S Evropou Turecko pojí nejenom mosty přes Bosporskou úžinu, ale
od roku 1996 také celní unie s Evropskou unií, jež výrazně usnadňuje obchod s
průmyslovými výrobky.
Turecko tak pro ČR představuje nejbližší rozvojový trh s obrovským potenciálem dalšího růstu a zvyšující se populací se stoupající kupní silou. Strategická pozice přináší možnosti stát se energetickým, dopravním a ekonomickým uzlem, přes který se otevírá obchodní cesta na třetí trhy, především do sousedních států a zemí v okolí Kaspického moře, ale také dál do Asie či Afriky.
Tato
pozice může být ještě posílena probíhající diskusí o nutnosti
restrukturalizovat a případně i zkrátit globální dodavatelské řetězce mezi
Západem a Asií.
Na
druhou stranu je potřeba říci, že politické neshody, jež se v poslední době
mezi Ankarou a EU objevují, ovlivňují i zahraniční obchod. Objevují se průtahy
a zdržování v implementaci pravidel celní unie či narůstají netarifní překážky,
které konkrétní dovozní procedury zdržují a komplikují.
Ministerstvo
průmyslu a obchodu se při bilaterálních jednáních s tureckými představiteli i v
rámci zasedání příslušných orgánů EU zasazuje o to, aby čeští podnikatelé mohli
s Tureckem obchodovat s minimálními omezeními.
I Turci zavedli kvůli koronaviru kurzarbeit
Turecká
ekonomika, jež byla v posledním období těžce zkoušená vysokou mírou inflace a
výkyvy ve směnných kurzech národní měny, čelí v letošním roce dalším potížím
souvisejícím s epidemií koronaviru. Podle aktuální predikce Economist
Inteligence Unit (EIU) se turecké HDP v roce 2020 propadne o 4,9 procenta. Jde
tedy o úpravu o téměř osm procentních bodů, jelikož původní analýzy EIU pro rok
2020 hovořily o tříprocentním růstu.
Turecká
vláda však zůstává pozitivní, očekává silný růst ve třetím čtvrtletí
související i s nárůstem spotřebitelské důvěry v průběhu září a uvádí, že
Turecko uzavře rok v lepší pozici, než očekávají předpovědi.
S
cílem snížit negativní dopady na ekonomiku turecká vláda na jaře aktivovala
systém kurzarbeitu, zavedla systém levných půjček, nízkopříjmovým domácnostem
poskytla mimořádnou hotovostní dávku a přijala řadu dalších opatření včetně
daňových úlev. Celková výše přímé podpory ekonomiky by podle turecké vlády měla
přesáhnout 89 miliard dolarů a po započtení multiplikačního efektu přesáhnout
hodnotu deset procent HDP.
Rostou chytrá města i sklady
Turecká vláda vnímá současný vývoj i jako šanci pro uspíšení digitální transformace a modernizaci ekonomiky. Z těchto důvodů existují příležitosti pro uplatnění moderních technologií a „smart“ řešení. Příkladem mohou být prvky konceptu smart city, zejména inteligentní dopravní systémy.
V
době (post)pandemické zažívá e-commerce v Turecku boom a uplatnění tak naleznou
nejenom samotné online obchodovatelné výrobky (obzvláště z kategorie
rychloobrátkového zboží), ale také související IT služby a řešení pro provoz
e-commerce platforem a navazujících oborů včetně infrastruktury, dopravy a
logistiky (například plně automatické sklady).
Další
vládní programy v podobě zvýhodněných půjček směřují na podporu poptávky po
domácí produkci a příležitosti se nabízí subdodavatelům (případně podnikům s
lokalizovanou výrobou v Turecku) v oblastech automotive, spotřební elektroniky
a domácích spotřebičů. Turecko rovněž plánuje představit novou strategii pro
přilákání nových zahraničních investorů a zvrátit tak trend posledních let, kdy
přímých zahraničních investic spíš ubývalo.
České firmy se představí na veletrhu kolejové dopravy ve
městě Konya
Turecká
vláda rovněž sází na investice do dopravní infrastruktury, které mají pomoci
hospodářské obnově. Turecký ministr dopravy a infrastruktury Adil
Karaismailoğlu k tomu řekl: „Zatímco procházíme výjimečnou situací, vynakládáme
mimořádné úsilí na realizaci dopravních projektů, jež přispějí ekonomice naší
země.“
Podle údajů sdílených ministerstvem dopravy a infrastruktury samotné investice do dálnic letos přispěly k HDP Turecka více než 2,4 miliardy dolarů a poskytly pracovní příležitosti 95 tisícům lidí. Investice do železnic v tomto období zvýšily HDP o 745 milionů dolarů a pomohly zaměstnat 29 tisíc lidí.
Aktuální
situace v sektoru železniční dopravy tak vytváří podmínky i pro zapojení
českých firem, nezbytné je ale zajištění kurzovního rizika. Zvláště zajímavé
mohou být projekty spojené s elektrifikací železničních koridorů, obnovou
vozového parku, výstavbou kolejové infrastruktury či signalizačních a
bezpečnostních systémů. Pro české exportéry se otevírají příležitosti i v rámci
projektů na rozšíření příměstské železniční dopravy, metra a tramvajových
linek.
Ministerstvo
průmyslu a obchodu každoročně pořádá oficiální účasti ČR na významných
mezinárodních veletrzích v souladu s požadavky oborových sdružení a asociací. V
březnu 2021 se tak české firmy budou moci společně prezentovat na tradičním
mezinárodním veletrhu kolejové dopravy Euroasia Rail, jenž by se měl uskutečnit
poprvé za svou historii ve městě Konya. To ale není pro české firmy neznámou
destinací, tamními ulicemi jezdí více než 70 tramvají české výroby, přičemž
tucet z nich je na bateriový pohon umožňující projet více než tři kilometry
mimo trakční vedení.
Rozvoji
vzájemných obchodních vztahů s Tureckem napomáhá i v současné době pořád platná
Dlouhodobá dohoda o hospodářské, technické, průmyslové a vědecké spolupráci,
která byla uzavřena mezi bývalým Československem a Tureckou republikou již v
roce 1976. Tato dohoda ustanovila právní základ pro vznik Česko-turecké smíšené
hospodářské komise.
Jedná
se o mezivládní pracovní orgán, kde se strany informují o aktuálních podmínkách
vzájemného obchodu, možnostech jeho dalšího zlepšení a o významných
připravovaných podnikatelských projektech. Zasedání Smíšené komise s Tureckem
je vedeno na úrovni ministrů, na české straně se jedná tradičně o ministra
průmyslu a obchodu.
Poslední,
v pořadí již sedmé zasedání se uskutečnilo v Praze loni v říjnu za účasti
tureckého ministra kultury a turismu. Příští zasedání by se mohlo uskutečnit v
průběhu roku 2021 v Ankaře.
Autor pracuje v Odboru zahraničně ekonomických politik II Ministerstva průmyslu a obchodu ČR
PDF verze říjnového čísla magazínu Český export a podnikání ke stažení
