Menu Zavřít

Turecko narušuje plynové projekty ve Středomoří. Ze spolupráce s Libyí těží Erdogan

8. 1. 2020
Autor: čtk

Kypr, Izrael, Egypt, Řecko a Itálie založily na začátku roku 2019 Plynové fórum východního Středomoří, jež mělo vytvořit regionální trh, který bude exportovat plyn do Evropy a konkurovat dodávkám z Ruska. Turecko se k projektu odmítá přidat, protože se ho účastní Kypr bez dohody s tureckou částí ostrova. Poslední kroky Ankary, která vysílá vojáky do Libye a s Tripolisem odsouhlasila společnou námořní hranici ve Středozemním moři o délce 35 kilometrů, tyto plány dále narušují.

Plynovod EastMed o délce 1 900 kilometrů má z polí ve východním Středomoří dodávat do Evropské unie ročně 10 miliard kubických metrů této strategické suroviny. Jedná se o plyn z izraelských nalezišť Tamar a Leviathan, kyperského Aphrodite, případně egyptského Zohr. Dodávka by mohla pokrývat až deset procent celkové spotřeby plynu v Evropě.

Smlouvu o výstavbě podepsali politici Řecka, Kypru a Izraele 2. ledna. Náklady na projekt se odhadují na šest až sedm miliard dolarů (až 158 miliard korun), přičemž dílo má být zhotoveno nejprve v roce 2025. Trio zemí tím tak reaguje na sílící vliv Turecka ve Středomoří.

Turecko-libyjská spolupráce jako trn v oku

Nelíbí se jim zejména dohoda Ankary s Tripolisem o mořských hranicích, která by propojila tureckou a libyjskou hospodářskou zónu v délce 35 kilometrů východně od ostrova Kypr. To by znemožnilo výstavbu plynovodu, jež má vést do Řecka a následně má být propojen pod mořem s Itálií. I proto tedy Řecko společně se zmíněným Kyprem a Egyptem tuto námořní hranici neuznává.

Plánovaná trasa plynovodu EastMed

Plánovaná trasa plynovodu EastMed

Zdroj: Adam Hegazy337259 / CC BY-SA 4.0

Kromě vymezení hranic na moři s Libyí turecký prezident Recep Tayyip Erdogan oznámil, že do Tripolisu vysílá jednotky své armády, jež mají pomoci mezinárodně uznávané vládě Libye bojovat proti vojskům Chalífy Haftara. O jak velký kontingent vojáků se má jednat, ale neupřesnil.

Neklidné kyperské vody

Turecko od roku 1974 vojensky ovládá severní část Kypru a tvrdí, že ze zamýšlené těžby plynu v kyperských vodách turecká část ostrovního obyvatelstva žádný prospěch mít nebude. Ankara zdůrazňuje, že žádný energetický projekt nemá šanci ve východním Středomoří vzniknout, pokud se jej sama nebude účastnit.

Mělo by se podle vás stát Turecko členem Evropské Unie?

Již v roce 2018 se Turecko pokoušelo v tamních vodách provádět průzkum a těžbu plynu. Kypr naopak uzavřel dohodu na průzkum ložisek ropy a plynu s firmami Eni a Total. Ve snaze napjatou situaci uklidnit vyzvaly Spojené státy Ankaru, aby jakoukoliv průzkumnou činnost ve vodách Kypru zastavila. Evropská unie pak na Turecko kvůli sporným vrtům v polovině loňského roku dokonce uvalila sankce.

Dále čtěte:

Nord Stream 2 bude do konce roku hotov, zní z OMV. Americké výhrůžky sankcemi ho nezastaví

Trumpův zemní plyn rozděluje Evropu. Poláci a Ukrajinci po něm touží, Němci ho nepotřebují

Rusko oživuje plynovod South Stream. Gazprom zahájí stavbu k Černému moři

Molekuly svobody: tak Trumpova vláda propaguje americký zemní plyn

bitcoin_skoleni

Otevření nového terminálu pro export LNG v Louisianě. Ilustrační foto

  • Našli jste v článku chybu?