Turecký premiér Ahmet Davutoglu končí ve své funkci. Politik dnes oznámil, že už nebude kandidovat na předsedu vládnoucí Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP) při volbě, která se bude konat na mimořádném sjezdu strany 22. května. S příchodem jeho nástupce přijde tak 57letý politik podle místních pravidel i o křeslo předsedy vlády.
Vývoj na turecké politické scéně představuje velké překvapení zejména v Evropské unii, pro kterou byl Davutoglu v posledních měsících hlavním vyjednávacím partnerem v rámci řešení migrační krize. Podle tureckých médií stojí za Davutogluovým pádem jeho neshody s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem, kterému jsou vyčítány autoritářské sklony.
Davutoglu řekl, že za stávající situace nebude usilovat o setrvání v čele AKP. Dodal, že strana nadále bude mít pevnou vládu, a ubezpečil, že on sám zůstane Erdoganovi loajální. „Necítím vůči nikomu žádnou zášť, výčitky ani hněv. Nikdo ode mě nikdy neslyšel ani slovo proti prezidentovi a nikdy ho neuslyší,“ řekl Davutoglu.
Zástupci turecké opozice nicméně rezignaci premiéra vidí zejména jako výsledek „puče“ organizovaného z prezidentského paláce. „Odstoupení Davutoglua bychom neměli vnímat jako vnitrostranickou záležitost, všichni zastánci demokracie by se měli postavit tomuto palácovému převratu,“ řekl dnes lídr opoziční Lidové republikánské strany (CHP) Kemal Kiliçdaroglu.
Stejně to vnímá i jeden z vůdců prokurdské Lidové demokratické strany (HDP) Selahattin Demirtaş. „Lidé vás zvolili a ta osoba z paláce chce rozhodovat o tom, kdo bude zemi vládnout. Tomu se říká převrat,“ vzkázal premiérovi. „Je zjevné, že být poslušný na 99,9 procenta (prezidentskému) paláci nestačí,“ dodal.
Osudová schůzka
Ačkoli Davutoglu dál zůstane poslancem za AKP a hodlá prezidenta podporovat, stojí i podle tureckých médií za jeho nečekaným odchodem hlavně neshody s Erdoganem. Poté, co si Erdogan po svém nástupu do prezidentského úřadu v roce 2014 bývalého ministra zahraničí vybral za premiéra, se ukázalo, že Davutoglu má na mnoho věcí poněkud odlišné názory než hlava státu.
Le Monde uvádí, že spory mezi oběma politiky vypukly kolem migrační dohody Ankary s Evropskou unií. Davutoglu s Erdoganem ani neprobíral základní body svého vyjednávání s Bruselem, ať již šlo o požadavek na bezvízový styk či na zpětné přijímání blízkovýchodních uprchlíků, kteří se z Turecka dostali do Řecka.
Podpora Davutogla roste
Spekuluje se, že Erdogan a jeho okolí se začali obávat rostoucí popularity premiéra, který byl mimo jiné proti pronásledování novinářů kritizujících vládu a hlavně prezidenta. Zrušení vízové povinnosti je toužebným přáním mnoha tureckých obyvatel. Podle tureckého deníku Cumhuriyet roste Davutogluovi podpora také v turecké armádě, v tajných službách a v diplomatickém sboru.
Naopak Erdoganovu pozici oslabují překážky při prosazování změny ústavy, která byl posílila jeho pravomoci. V tomto ohledu podle všeho vyčítal Davutogluovi vlažnost, s jakou premiér na ústavních změnách pracoval. Davutoglu dnes řekl, že přijal potřebné kroky, a vyjádřil naději, že ústavní změny budou brzy realizovány.
Hrozící komplikace ve vztazích s EU kvůli Davutogluově odchodu naznačil již ve středu na internetu bývalý švédský ministr zahraničí Carl Bildt, podle něhož důvěryhodnost turecké cesty do EU stojí a padá s nynějším tureckým premiérem.
Čtěte dále: Vláda: Česko na schůzce ministrů vnitra EU odmítne trvalé kvóty
