Turismus a globální hrozby

Začala nová éra, turisté jsou zatím odolní vůči pohromám

Teroristické atentáty v egyptském Šarm aš-Šajchu na konci července byly přímým útokem proti klíčovému odvětví světové ekonomiky - cestovnímu ruchu. První reakce turistů naznačovaly, že sebevražedným útočníkům jejich záměr vyšel. Zvláště Italové, kteří v Šarm aš-Šajchu tvoří nejpočetnější skupinu návštěvníků, hromadně rušili své dovolené. Panikařili také někteří egyptští obchodníci, kteří opouštěli známé turistické centrum.
Příběhy jednotlivých podnikatelů, kteří kvůli teroristickým útokům skutečně prodělají, však neposkytují úplný obrázek situace. Mezinárodní turistické organizace naopak upozorňují, že celkový dopad nedávných teroristických akcí v Egyptě, Londýně, či Turecku může být menší, než se na první pohled zdá. Turisté jsou dnes mnohem odolnější než ještě před několika lety. Vědí, že řádění teroristů může přijít kdekoliv, během dovolené, ale třeba i v blízkosti jejich bydliště. Pravděpodobnost, že případný útok zasáhne právě je, zůstává poměrně malá. Proč tedy rušit dovolenou?
Právě reakce turistů v Šarm aš-Šajchu ukazuje, jak rozdílné mohou přístupy cestovatelů být. Italský podnikatel v cestovním ruchu Ernesto Preatoni uvedl, že dovolenou zrušilo zhruba sedmdesát procent Italů, ale jen osmnáct procent Britů. Teroristé v Londýně tak zřejmě paradoxně snížili efekt útoků v Egyptě. Britům je jasné, že je neštěstí může potkat stejně tak ve Spojeném království, jako na dovolené u moře. Další významnou skupinu turistů v Egyptě tvoří Rusové. A ti své dovolené nerušili prakticky vůbec. Možná to lze vysvětlit jejich neutuchajícím nadšením po nových zážitcích ze zahraničí.

Panika na počátku.

Je nutné rozlišovat mezi krátkodobým a dlouhodobým efektem. „Myslím, že je to konec turismu v Egyptě a Šarm aš-Šajchu,“ prohlásil dle agenturní zprávy (Inter Press Service) Hátim Gamál, majitel obchodu s elektronikou v Šarmu. Možná měl smůlu, že odliv části turistů postihl citelně právě jeho, možná jen panikařil. Faktem je, že v prvních dvou dnech po útocích odcestovalo z Egypta osmnáct tisíc turistů. Pokud však vezmeme v potaz perspektivu celého letošního roku, dopad pro egyptský cestovní ruch až tak hrozný pravděpodobně nebude. Egypt navzdory dřívějším teroristickým útokům loni zaznamenal nejvyšší nárůst návštěvníků z celé oblasti Blízkého východu. Jejich počet se zvýšil o dva miliony a dosáhl úrovně téměř osmi milionů. Zásluhu má na tom mimo jiné silné euro. Velká část z těchto turistů nejezdí odpočívat k moři, ale spíše cestují po zemi, navštěvují pyramidy a další zajímavá místa. Předpokládá se, že tuto skupinu cestovatelů teroristické útoky v Šarm aš-Šajchu od jejich plánů příliš neodradí.
Je to zásadní rozdíl oproti situaci před osmi lety. Tehdy islamističtí extremisté zavraždili 58 turistů v Luxoru, což je o něco méně než počet obětí v Šarm aš-Šajchu. Útok v Luxoru však měl katastrofické důsledky, příjmy z cestovního ruchu klesly o polovinu a trvalo dva roky, než se dostaly na dřívější úroveň. Během šesti měsíců, které následovaly po loňském teroristickém útoku v Tabě, při němž zahynulo 34 lidí, však počet návštěvníků ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku naopak stoupl.

Obavy z podzimu v Londýně.

Tyto skutečnosti vedou Mezinárodní organizaci turismu (WTO) k předpokladu, že také tentokrát se egyptský cestovní ruch zotaví poměrně rychle. Na druhé straně je však nutné vzít v úvahu, že taková očekávání a výpočty vycházejí z hodnocení dopadů jednotlivého útoku v Šarm aš-Šajchu. Situace by se mohla zásadně změnit, kdyby se ukázalo, že červencový útok byl pouhým začátkem série větších smrtících akcí teroristů.
To už si dobře uvědomil Londýn. První červencový útok, který zabíjel lidi v londýnské městské dopravě, mohl leckdo vnímat jako tragickou, ale přece jen spíše výjimečnou událost. Druhý útok o čtrnáct dní později sice nikoho neusmrtil, ale ukázal, že vraždící fanatici si nechtějí dát pokoj. Dopady oné druhé teroristické akce nelze přesně vyčíslit, neboť ani neexistuje srovnání s nějakou podobnou událostí v minulosti. Je však velmi pravděpodobné, že lze očekávat podstatně vyšší škody než ty, které byly odhadnuty po prvním útoku. Britské Centrum pro ekonomický a byznysový výzkum vypočítalo, že možné ztráty by se mohly pohybovat na úrovni 0,3 procenta hrubého domácího produktu Spojeného království. Britská ekonomika se kvůli tomu nezbortí, ani odvětví cestovního ruchu to nepoloží. Jednotlivé hotely však mohou pocítit významné poklesy tržeb.
Britové se obávají zvláště toho, že zájem o Londýn, který je oblíbeným magnetem pro americké turisty, ochabne v září a říjnu. Loni do Londýna přijelo čtrnáct milionů zahraničních návštěvníků. Počet amerických turistů v hlavním britském městě se vyšplhal na 2,4 milionu. Předpokládá se, že právě Američany mohou teroristické útoky odradit více než občany jiných zemí. Americký cestovní ruch se sice také vzpamatovává z krušného období po 11. září 2001, ale například počet cest do Londýna se stále ještě nedostal na úroveň z roku 2000. Tehdy do britské metropole zamířily téměř tři miliony Američanů.

Riziko ptačí chřipky.

Budoucnost cestovního ruchu tedy bezpochyby hodně závisí na tom, jak úspěšné budou bezpečnostní složky ve svém úsilí překazit teroristům další akce. Podobně důležité poslání ovšem mají také zdravotníci. Problémy světového cestovního ruchu ve dvou letech po 11. září byly způsobeny nejen pádem dvojčat Světového obchodního centra na newyorském Manhattanu a pozdějšími teroristickými útoky na Bali, v Nairobi, Istanbulu, Casablance či Madridu. Ovlivnily je také přírodní katastrofy, regionální konflikty, ale především obavy z nemoci SARS. Právě v případě SARS se ukázalo, jak nutná je v takových situacích schopnost rychlé reakce. Číňané zpočátku zlehčovali informace o skutečné úrovni nakažení. Tím nadělali více škody než užitku.
Nyní se svět připravuje na možnost, že se rozšíří ptačí chřipka. Nebezpečný virus zasáhl Čínu, Thajsko, Vietnam, Kambodžu a už také Rusko. Očekává se, že bude přenesen do dalších oblastí. Lidé se mohou od ptáků nakazit velmi snadno. Počátkem rozšíření epidemie by se mohlo stát podzimní stěhování ptáků. Může jít o pandemii chřipky, která přichází jednou za mnoho let či desetiletí. V roce 1918 při ní zahynuly desítky milionů lidí. Nyní by mohl být počet obětí podstatně nižší, pokud budou jednotlivé státy připraveny. Světová zdravotnická organizace (WHO) usiluje o to, aby byly k dispozici dostatečné zásoby účinného léku.
Momentálně se zdá, že ptačí chřipka nemůže světový cestovní ruch nijak zásadně ohrozit. Indonéský ministr cestovního ruchu Jero Wacik prohlásil, že jeho země je schopna nákazu rychle zastavit. Ačkoliv právě Indonésie byla v minulosti zasažena teroristickými útoky či ničícími mořskými vlnami tsunami, očekává, že počet zahraničních turistů letos dosáhne šesti milionů oproti loňským 5,3 milionu. Horší je situace v některých místech Thajska, ale ani tam není ptačí chřipka jediným důvodem problémů. Turisty odrazují násilné střety na jihu země. Války jsou s cestovním ruchem neslučitelné. Evropa s tím má vcelku nedávnou zkušenost, neboť v devadesátých letech pocítil obrovskou krizi cestovní ruch na Balkáně. To ale rozhodně neznamená, že by turisté nemohli víceméně úspěšně odolávat teroristickým útokům či jiným katastrofám a epidemiím.

Svět bez rekreace? Nikdy.

Generální tajemník Světové organizace turismu Francesco Frangialli říká, že moderní společnost naléhavě cítí potřebu rekreace a dočasné přesídlování do vzdálenějších oblastí. Nedávný průzkum společností Monster a jobpilot CZ ukázal, že většina lidí považuje dovolené za naprosto nutné pro zotavení ze stresu v zaměstnání. Jen velmi malá část lidí v Evropě i v Česku připouští možnost, že by si část dovolené raději nechávala proplatit.
Frangialli v rozhovoru pro francouzský list Le Monde upozornil, že obyvatelé velkoměst čelí riziku teroristického útoku bez ohledu na to, zda zůstanou doma, nebo odcestují za odpočinkem. Připouští nicméně, že je velmi důležité, jak ten či onen konkrétní teroristický útok vnímá světová veřejnost. Mezinárodní turistické organizace v současnosti kladou velký důraz na spolupráci s médii. Usilují o to, aby světový tisk nešířil paniku přehnaně šokujícím zpravodajstvím. Mezinárodní rada cestování a turismu (WTTC) hodně sází na seriózní ekonomický výzkum, který poskytuje hodnověrné informace.
Zprávy o zcela zanedbatelných dopadech teroristické akce či nějaké jiné katastrofy na cestovní ruch však také mohou být někdy zavádějící. Nikdo nechce přiznat slabost. Pokud připustím, že mám problémy, mohu odradit další turisty.
Podnikatelé i představitelé odvětví cestovního ruchu v jednotlivých zemích do značné míry zavrhli konkurenci a snaží si navzájem pomáhat. Vědí, že problémy turismu se z jedné země mohou šířit dál. Klíčová je spolupráce mezi veřejným a soukromým sektorem. Egypťané po útocích v Šarm aš-Šajchu přislíbili, že budou italským přepravcům kompenzovat prázdná místa v letadlech, částečně ze soukromých a částečně z veřejných zdrojů. Asi tím dosáhli toho, že aspoň malá část Italů v Egyptě zůstala. Nelibost řady Egypťanů naopak vyvolala italská vláda, která údajně přehnaně varovala před riziky v této arabské zemi.

Teroristům neustoupíme.

Chování řady britských návštěvníků Egypta však naznačuje, že řeči o sílící odolnosti turistů nejsou výmyslem. Někteří Britové to dali jasně najevo, když prohlašovali, že v žádném případě nebudou teroristům ustupovat. „V Británii jsme dospěli k tomu, že nemůžete nechat teroristy vítězit, a proto musíte pokračovat v normálním životě,“ prohlásili Allan a Suzanne Thomasovi, kteří se rozhodli v Egyptě zůstat a dokončit dovolenou tak, jak ji měli naplánovanou (citace Hlas Ameriky).
Prezident WTTC Jean-Claude Baumgarten tvrdí, že mezinárodní společenství musí pokračovat v cestování, aby tak zmařilo cíle teroristů. Agentura Agence Europe citovala jeho slova, že cestování může hodně přispět k porážce terorismu, protože povzbuzuje vzájemné poznávání a obohacování mnoha různých světových kultur.
Mírný optimismus podnikatelů v cestovním ruchu mohou posílit také celosvětové výsledky tohoto odvětví v loňském roce. Zatímco dva roky po 11. září byly příliš poznamenané důsledky teroristických útoků, nemoci SARS a dalších neštěstí, v roce 2004 nastal zvrat. Po období stagnace loni vzrostl počet mezinárodních cest turistů o více než deset procent a dosáhl rekordní výše 763 milionů. Celkové světové příjmy z cestovního ruchu se dostaly na úroveň 622 miliard dolarů. Když k turismu připočteme celou oblast cestování, podílí se toto odvětví na světovém HDP více než desetinou.
Pozoruhodné je to, že příjmy z cestovního ruchu v roce 2004 výrazně vzrostly ve dříve postižených regionech. Asijsko-pacifický region překonal předchozí rok 2003, který byl ve stínu SARS, a loni se jeho turistické účty vylepšily o 24 procent. Terorismem ohrožovaný Blízký východ zaznamenal vzestup příjmů o 22 procent. Pozitivní trendy se ovšem týkají rovněž Evropy a Ameriky. Spojené státy s bohatou turistickou infrastrukturou vedou světový žebříček příjmů z cestovního ruchu, zatímco Francie a Španělsko nadále lákají největší počet návštěvníků ze zahraničí.

Marocký zázrak.

Americký deník Christian Science Monitor dokládá větší odolnost turistů na příkladu Indonésie, Turecka či Maroka. Také tam všude se ukazuje, že odvětví cestovního ruchu se po teroristických útocích zotavuje stále rychleji. Zvláště pozoruhodný je příběh Maroka. „Nikde jinde není stále tlustší kůže turistů evidentnější než v Maroku,“ napsal Christian Science Monitor. Po válce v Perském zálivu v roce 1991 se tam turismus zredukoval o osmdesát procent, cestovatelé se začali zcela vyhýbat celé oblasti širšího Blízkého východu. Teroristické útoky z 11. září o deset let později přinesly pokles o dvacet procent. Po vražedné akci teroristů v Casablance, která usmrtila 41 lidí, přišel během následujících dvanácti měsíců naopak dvacetiprocentní růst tržeb z cestovního ruchu v meziročním srovnání.
Bylo by velmi chybným zjednodušením tvrdit, že terorismus přestává mít na cestovní ruch vliv. Skotsko cítí problémy, neboť očekává, že příliv amerických turistů po londýnských atentátech ochabne. Ještě více se ale Skoti obávají ochabující kupní síly německých cestovatelů. Chorvati předpokládají, že získávají konkurenční výhodu, neboť se jejich země stává klidným místem. Teroristické útoky v ní nejsou příliš pravděpodobné. Nadějím Chorvatů se po děsivém válečném období v devadesátých letech nelze divit. Egypťané sice mohou věřit optimistickým prognózám, ale přesto se budou moc modlit za to, aby nedávné akce teroristů už neměly žádný vliv na klíčovou vánoční sezonu.
Katastrofy letadel možná odradily část lidí od létání, ale aeroplány se cestuje dál. Snad to bude podobné s celým turistickým odvětvím. Podnikatelé v cestovním ruchu, ale i bojovníci proti terorismu musejí věřit, že ona kůže turistů bude skutečně stále tlustší.