Penziony i restaurace mají podle odhadů výrazně nižší tržby Podnikání na horách zasáhly povodně, silná koruna i krachy cestovních kanceláří v Německu. Turistickému průmyslu v Krkonoších, našich nejnavštěvovanějších horách, dochází dech. Stovky penzionů, které zde v posledních letech vyrostly, zejí prázdnotou.
Penziony i restaurace mají podle odhadů výrazně nižší tržby
Podnikání na horách zasáhly povodně, silná koruna i krachy cestovních kanceláří v Německu.
Turistickému průmyslu v Krkonoších, našich nejnavštěvovanějších horách, dochází dech. Stovky penzionů, které zde v posledních letech vyrostly, zejí prázdnotou. Vývěsky ještě vloni v sezoně s ojedinělým nápisem „Zimmer Frei“ nyní visí téměř u každého penzionu. Napovídají, že chybí především německá klientela. Nepříznivou situaci celé letní sezony v posledních dnech ještě zhoršily povodně, řada zahraničních a domácích turistů odjela domů, jiní odřekli pobyt. Katastrofické události vzdálené sto a více kilometrů dolehly až sem a ještě zhoršily špatné tržby letošního roku. Byla to další rána pro místní hoteliéry, majitele penzionů, cestovní kanceláře a všechny, které turistický ruch v Krkonoších a jejich podhůřích živí. Hlavní parkoviště ve Špindlerově mlýně, jindy plné, je poloprázdné. Stejně je tomu na parkovišti v Malé Úpě, které se jen o víkendech trochu zaplní. Poslední prázdninový pátek zde za celý den správce zaznamenal pouze pět aut, v neděli dopoledne to bylo dvacet aut.
Němci mají hlouběji do kapsy
„Je podstatně méně Němců,“ potvrzuje správce parkoviště, který jej přes léto hlídá dva měsíce a čtyři v zimě. Podle jeho názoru je podstatou problému silná koruna a také fakt, že Němci mají po zavedení eura hlouběji do kapsy. Dává za příklad svého známého, který jezdí na šífu v Německu. Měl plat 2000 marek, po přechodu na evropskou měnu dostává tisíc euro. Televize s úhlopříčkou 51 centimetrů, kterou mu kamarád přivezl z Německa, stála sto marek, letos by za ni dal 80 euro. V Německu navíc letos zkrachovalo hodně cestovních kanceláří, říká Martin Veselý, ředitel Informačního centra v Trutnově, který se nedávno vrátil z Německa z veletrhu k cestovním ruchu. Návštěvnost hor ještě k tomu nepříznivě ovlivňuje i to, že německé cestovní kanceláře upozorňují své klienty, aby nejezdili do České republiky, že jsou zde povodně. „U nás si vezmou pouze letáky, které jsou zadarmo, ani za mapy nechtějí utrácet,“ tvrdí o chování zahraničních hostů Veselý a upozorňuje, že ještě větší propad než u ubytovacích zařízení je u ostatních služeb cestovního ruchu, včetně informačních center. Příliš nevydělávají ani směnárny, kde si letos cizinci vyměňují jen nejnutnější počet euro. „Přijelo méně klientů z Německa,“ potvrzuje situaci o letošní letní sezoně v Krkonoších Jana Hliváková z cestovní kanceláře Adr Tour v Trutnově, ale podle jejích poznatků se zase objevilo více hostů z Polska. „O rekreaci v Adršpachu zájem byl,“ dodává, že pokles návštěvnosti není úplně všude. Důvodem poklesu návštěvnosti Krkonoš jsou podle některých znalců stále vysoké ceny za ubytování a jídlo i vzrůstající levná konkurence. „Za stejnou dovolenou jako v Krkonoších si pořídí Němci pobyt na Turecké Riviéře,“ vyjádřil se jeden z odborníků. „Návštěvnost se snižuje každý rok, především cizinců ubývá, ale vrací se česká klientela,“ hovoří o trendu v návštěvnosti nejvyšších českých hor Lenka Klimešová. Společně s manželem vydávají časopis Veselý výlet, provozují informační centrum v Peci pod Sněžkou a penzion s informačním centrem v Temném dole v Horním Maršově.
Obchod ani restaurace se nevyplácejí
Podobný obraz jako poloprázdné parkoviště nabízejí okolní chalupy i penziony, kde jsou k pronajmutí lůžka. „Na zbohatnutí to není,“ tvrdí správce parkoviště o pronajímání lůžek v soukromí. Ve své chalupě nabízí ubytování hostům. „Je to tak na uživení, zaplacení elektriky a poplatků,“ připomíná, že jen odvoz odpadků se letos zvedl na 350 korun. Dost se zaplatí za topení, které je většinou v chalupách elektrické. S polopenzí nyní stojí lůžko v soukromí na den kolem tři sta korun, v penzionech v průměru pět set. Hotel „Spálený mlýn“ stojící vedle parkoviště je zavřený. „Máme tam ceduli, že jsme naproti,“ brání se Josef Malý, otec majitele hotelu a sám majitel penzionu U mlýna, který je hned naproti. V Malé Úpě působí již třicet let, býval správcem rekreačního zařízení Honzík, který měl v posledních letech v nájmu. Zpočátku spolupracoval s cestovní kanceláří, ale později od toho upustil. Výhodou spolupráce s kanceláří bylo, že snižovala rizika z odmítnutí již objednaného pobytu a starala se o storna. Naproti tomu se zvyšovala cena pobytů nejméně o 20 procent. „Mezisezonu obsadit neuměli a obsadit Silvestra není žádné umění, hosté se brzy začali sami hlásit,“ poznamenal Malý k provozování penzionu, jež se vyvíjelo od nájmu objektu k vlastní firmě. Nejprve syn vyhrál soutěž, kterou vypsala obec a vystavěl za pomoci čtyřmilionového úvěru hotel Spálený mlýn. Před třemi roky pak Malý přestavěl starou chalupu stojící naproti přes silnici na malebný penzion U mlýna. „Oba penziony bychom společně neobsadili,“ vysvětluje Malý, proč synův hotel je nyní zavřený, lépe řečeno penzion, protože zařízení je bez restaurace. „Štamgasty neodmítáme,“ dodává, že má se synem společný telefon, takže kdo chce přijet do Spáleného mlýna, může se ubytovat u něho. V jiných měsících, kdy je zavřeno U mlýna, bere hosty syn. Restauraci zavřeli protože hotel byl celý provoněný vůní z jídelny a pobyt hostů rušil restaurační provoz. „Mít hospodu při penzionu není dobré,“ dělí se o jednu ze svých zkušeností Malý. Podle zjištění Profitu tržby v krkonošských restauracích letos klesly. Jeden z hoteliérů se například svěřil, že při ubytovaných sedmdesáti hostech měl celodenní tržbu v restauraci pět set korun. Ani obchodu se na horách v poslední době nevede. „Je to velmi ztratné,“ tvrdí Malý a dodává, že obchůdek otevřený při hotelu se nerentoval, protože chalupáři vozí větší nákupy ze supermarketů. „Rohlíky jeden den prodáte, druhý den ne, tak jsme je začali prodávat pouze na objednávku,“ říká Malý o útlumu obchodu, který při tržbách něco málo přes tisíc korun za den přestal mít pro majitele význam. Otevřeno je pouze v zimě, kdy návštěvnost hor je větší.
Personál se ráno na hory nedostane
„Letos je první rok tak špatný,“ zamýšlí se Josef Malý nad vývojem obsazenosti penzionů, která je proti předcházejícím letům někde jen poloviční. Penziony a ubytování v soukromí dávají obživu stovkám lidí na horách. Jinak zbývá práce v lese, nebo dojíždět do Trutnova či dalších podhorských měst a obcí, ale tam mají problémy sehnat práci sami místní obyvatelé. Navíc špatné je i dopravní spojení. Majitelé penzionů se zlobí, že byly zrušeny ranní spoje, takže kuchař nebo uklízečka nemají šanci se na hory do devíti hodin dostat. Většinou se proto jedná o rodinné penziony s dvaceti až pětadvaceti lůžky, kde si majitel s manželkou musí poradit sami. Tržby těchto penzionů se pohybují kolem třech milionů korun, když je dobrý rok. Do nich se musí podnikatelé vejít s náklady a investicemi, protože banky nemají zájem tento obor úvěrovat. Od těchto tržeb musí podnikatel odvíjet veškerou ekonomiku penzionu, hledat cesty ke snížením nákladů, například přechodem k levnějšímu vytápění dřevem, nebo že pomocnou sílu nahradí vlastní prací. Penzionům v oblasti východních Krkonoš uškodil i krach velkoobchodu potravin v Trutnově, jehož pracovníci podle názorů jednoho z podnikatelů „dovezli zboží až do kuchyně.“ Narostly náklady za dopravu. Nyní musejí majitelé penzionů, restaurací a hotelů jezdit do trutnovských supermarketů, případně až do Hradce Králové.
Zájem o provozovny se snížil
Po zlatém období z první poloviny 90. let, kdy penziony ve východních částí Krkonoš rostly jeden za druhým, přišel útlum. Není ani zájem o koupi zavedených zařízení. Například penzion Honzík v Malé Úpě nabízený po slevě za 12 milionů korun nenašel mezi soukromníky kupce. Přitom stavět nový penzion v Krkonoších není možné. „Troufl bych si tak na sedm milionů, jestliže bych měl splácet úvěr,“ vyjádřil se jeden ze zájemců o tento penzion. Honzík patří k největším ubytovacím zařízením na katastru Malé Úpy, má kapacitu 40 lůžek, ale jen polovina pokojů je vybavena sociálním zařízením. To odrazuje především zahraniční klientelu, která je zvyklá na určitý standard a nechce z něho slevovat. Penzion Honzík nakonec koupila jedna z pražských nemocnic jako podnikové rekreační zařízení. Podobně se střídají majitelé na nedalekém penzionu Permoník s třiceti lůžky, který byl vloni prodáván za osm milionů korun. „To je pastouška, voda je tam pouze na chodbě,“ odmítá představu o případné koupi Permoníku místní podnikatel. „Pražáci kupují v Krkonoších hotely a penziony stále, ale ne již za takové horentní ceny jako dříve,“ dodává k tomu Veselý a připomíná, že kupní ceny těchto zařízení se postupně dostávají do reálu a čas zlatokopů je pryč. „Nejlepší sezona je v říjnu, kdy jsou v Německu prázdniny,“ tvrdí Malý, který doufá, že podzimní měsíce a zima by mohly na horách vynahradit letos nepříliš zdařilou letní sezonu.
Malá Úpa ukončila sezonu
Naděje, že konec letní sezony a hezký podzim vylepší nepříznivou bilanci v návštěvnosti Krkonoš v oblasti Malé Úpy, vyprchaly hned na začátku září. V neděli 1. září ráno se rozvodnila řeka Úpa a poničila lesní cesty, vyvrátila stromy, způsobila sesuvy půdy. Turisté i chalupáři odtud kvapem ujížděli po lesních cestách, protože voda vážně poškodila silnici od Horního Maršova k hranici. Voda pronikla i do základní školy v Malé Úpě. V Horním Maršově se voda přehnala přes náměstí a vytopila asi 12 domů. Starosta Maršova Jan Géc odhadl škody na několik milionů korun. Záchranáři museli kvůli vzedmuté hladině Úpy evakuovat penzión Myslivna v Temném dole s 24 rekreanty. Voda také zničila ochranou zeď parkoviště u Spáleného mlýna. Správce zachránil auta rekreantů tím, že v noci obíhal místní chalupáře a varoval je před velkou vodou. Na penzion Spálený mlýn spadl strom. „Nyní je to totální propad,“ vyjádřil se k fungování místních penzionů starosta Malé Úpy Lubomír Mocl. Podle jeho názoru výnosy stačí majitelům těchto zařízení nanejvýš na úhradu režijních nákladů, opravovat nebo rozšiřovat zařízení nebudou mít z čeho. (vs)
