Starosta města Terezín Jan Horníček kandidoval od roku 1989 vždy za ODS. Byl v každém městském zastupitelstvu a od loňského roku se dostal do nejvyšší funkce. "V Terezíně jsem se sice nenarodil, chodil jsem sem ale do základní školy a mám k tomuto městu opravdu velmi úzké vztahy.
Mám ho rád nejen kvůli jeho architektonické hodnotě,“ podotýká starosta nejohroženější kulturní památky.
Terezín vznikl jako vojenská pevnost. Je vůbec reálné, aby jeho existence byla zaměřena po odchodu vojenské posádky v roce 1997 zcela jiným směrem?
Tak, aby se z něj stalo prosperující město? Město rozhodně ovlivnilo, že bylo původně postaveno jako vojenská pevnost. Nezanedbatelné pro jeho existenci byla i jeho úloha během 2. světové války, kdy z něj během protektorátu němečtí nacisté vytvořili židovské ghetto. V dnešní době je ale zcela jiná situace. Jsem přesvědčen o tom, že by se město Terezín mohlo stát jakýmsi spojovacím článkem mezi Německem a Českem. Kdysi to bývalo město, za kterým byla hranice a žily tady oba národy prakticky společně. Velká tradice souvisí i s existencí bývalého Rakouska-Uherska.
Slibujete si hodně od turistického ruchu a příjmů z něj pramenících?
Mezi největší příjmy dnes patří DPH a příjmy ze zemědělství. Je to dáno především tím, že Terezín leží v jedné z nejúrodnějších oblastí České republiky, tzv. Zahradě Čech. Město je velmi unikátní vzhledem k poloze a tradici. Těžko se tady dají stavět velké výrobní podniky a podobně. Pevně věřím, že se místní obyvatelé mnohem více zapojí do aktivit, které slouží zintenzivnění turistického ruchu.
Jak hodláte podporovat místní malé a střední podnikání?
Snažíme se dát co nejvíce šancí právě místním podnikatelům. Máme tady lidi, kteří jsou truhláři, betonáři, instalatéři, řemeslníci, topenáři, mají stavební či pokrývačské firmy. Často se jedná o občany, kteří v Terezíně vyrůstali a mnohdy nám vycházejí velmi vstříc. Pracují za ceny, které jim téměř nepřinesou ani žádný zisk.
Nezaměstnanost je u vás 15 procent. Jak ji chcete řešit?
Terezín má velkou šanci mnohem více rozvinout turistický ruch. Pokud se nám to podaří nastartovat, tak se tím oživí podnikatelská sféra a zejména služby. Jezdí sem turisté z celého světa, kteří jsou zvyklí na určitý standard. Nemělo by se nadále stávat, že cizinci v létě pobíhají po městě a nemohou najít veřejné záchodky, protože ty jsou jenom jedny a navíc zamčené. Chybí nám zkrátka základní věci, a to se musí změnit.
Co Terezínu přinese patronát mezinárodní organizace UNESCO, který by měl nastat pravděpodobně v roce 2007?
Obrovskou prestiž. Díky tomu se dostaneme mezi kulturní památky, které chtějí vidět lidé z celého světa. Příliv turistů by se díky tomu mohl zmnohonásobit. Zároveň ale nastane mnohem větší tlak na udržování Terezína jako kulturní památky. Ta kritéria jsou velmi přísná. Pokud bychom byli v UNESCO před záplavami, tak bychom pochopitelně měli mnohem menší finanční problémy s napravováním katastrofálních škod.
Byl dopad povodní na vaše město ve srovnání s jinými lokalitami v ČR srovnatelný, nebo mnohem horší?
Význam je dalekosáhlý. Kvůli povodním jsme se dostali do jakéhosi bodu 0. Jsme v situaci, kdy prostě nemáme na vybranou. Pokud se nepokusíme Terezín zachránit, tak mu hrozí zánik, a to by byla mezinárodní ostuda a velká katastrofa. Mělo by se na tom podílet i vedení státu. My se na to právě snažíme co nejvíce upozorňovat. Nejohroženější je systém podzemních chodeb v délce 30 kilometrů. Ten je poškozen nejvíce.
Terezínská radnice v čele se starostou Janem Horníčkem si hodně slibuje od mezinárodní organizace UNESCO.
FOTO: ARCHIV
