Cestovní ruch v České republice je podle zástupce UNWTO pro Evropu teprve v začátcích
Podle údajů Světové organizace cestovního ruchu (UNWTO) dosáhly loni celosvětové mezinárodní příjezdy rekordního počtu téměř 900 milionů turistů. Dvouciferný růst zájmu zaznamenaly navzdory přírodním katastrofám či politické nestabilitě především regiony Blízkého východu, Asie či Tichomoří. Průměrně v rámci Evropské unie představuje cestovní ruch 5,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP). V Česku se loni podílel na HDP 3,8 procenta. „V České republice všechno teprve začíná,“ komentoval současný stav regionální zástupce UNWTO pro Evropu Eduardo Fayos-Solà. Týdeník EURO s ním hovořil během zasedání komise UNWTO, které se konalo 15. až 16. května v Praze.
EURO: UNWTO odhaduje nárůst mezinárodních příjezdů celosvětově na 1,6 miliardy do roku 2020. Loni činil podíl Evropy na světovém cestovním ruchu 53 procent. Je reálné, aby se k tomuto roku počet turistů oproti loňsku téměř zdvojnásobil i v Evropě? Fayos-Solà: V posledních deseti až dvanácti letech Evropa ztrácí podíl na mezinárodním cestovním ruchu. Na počátku 90. let minulého století se na něm podílela z téměř sedmdesáti procent. Evropa by se s tímto vývojem neměla smířit, protože je tradiční a velmi vyzrálou turistickou destinací a v celosvětové konkurenci má co nabídnout. Při lákání turistů zejména z vnějšku Evropy mohou hrát významnou roli turisticky silné regiony, jakým je i Česká republika.
EURO: ČR se ale dlouhodobě potýká s nadvládou Prahy, kam v roce 2006 mířilo více než 60 procent zahraničních turistů… Fayos-Solà: Cestovní ruch v České republice je teprve v začátcích. Díky své metropoli jste si vybudovali solidní postavení a Praha již prokázala, že dokáže soupeřit se světovou konkurencí. Nyní ale bude zajímavé sledovat, jak se podaří proudy turistů nasměrovat i do dalších atraktivních míst republiky.
EURO: Vrátíme-li se k Evropě, může i do budoucna soupeřit s novými turistickými destinacemi a neustále se měnícím vkusem turistů? Vždyť většinu jich v Evropě tvoří právě Evropané… Fayos-Solà: Evropa je celosvětově regionem s největším podílem přeshraničního cestovního ruchu v rámci svého regionu. A jednou z oblastí s nejnižším přílivem turistů z vnějšku regionu. Proto tvrdím, že nyní musí vynaložit značné úsilí, aby přitáhla zájem obyvatel z nových, rychle rostoucích a silných trhů. Především Číny. V oblasti cestovního ruchu se Evropa může opřít o ohromné zkušenosti, může nabídnout srovnatelné kulturní i přírodní bohatství. V porovnání se zbytkem světa si nadále udržuje vysokou atraktivitu.
EURO: Na půdě UNWTO se v poslední době často hovoří o vlivu klimatických změn na globální cestovní ruch. Je na ně Evropa díky svým zkušenostem schopna pružněji reagovat a přizpůsobovat jim nabídku? Fayos-Solà: Rozhodně si nemyslím, že by klimatické změny mohly komukoliv přinášet jakékoliv výhody. Přirovnal bych je k cunami, které postihuje celý svět bezezbytku. A při cunami není vítězů a poražených, ale téměř všichni při nich tratí. Takže se musíme rychle naučit plavat. Evropu nevyjímaje.
EURO: Ve vašem rodném Španělsku činí podíl turistického průmyslu na HDP více než jedenáct procent. Není v souvislosti s klimatickými změnami či terorismem riskantní přikládat cestovnímu ruchu příliš velkou váhu? Fayos-Solà: Rizika ale nepřináší jen cestovní ruch. Vezměte si například země, jejichž HDP závisí na energetické produkci – a takové nalezneme i ve východní Evropě. U nich má na růst HDP negativní vliv růst cen fosilních energetických zdrojů. Rizika podstupují i země, které se specializují na různá technologická odvětví. Podíváme-li se na historické údaje, tak v zemích, které světovému cestovnímu ruchu vévodí, jako jsou Francie, USA, Španělsko, Velká Británie, Německo či Itálie, toto odvětví za posledních padesát let zatím nezklamalo.
