Podnikatelé chtějí znát strategii přístupu Česka k eurozoně ještě před referendem Vláda bude mít připravenu strategii směřování do měnové unie nejdříve na podzim. Podnikatelé by se na možnostech zlepšení podnikatelského prostředí dohodli s jednotlivými ministry zřejmě snáze než vláda mezi sebou.
Podnikatelé chtějí znát strategii přístupu Česka k eurozoně ještě před referendem
Vláda bude mít připravenu strategii směřování do měnové unie nejdříve na podzim. Podnikatelé by se na možnostech zlepšení podnikatelského prostředí dohodli s jednotlivými ministry zřejmě snáze než vláda mezi sebou.
Kromě vstupu do Evropské unie nás zřejmě čeká i připojení k eurozóně. Podle slov premiéra Vladimíra Špidly budeme k euru směřovat co nejrychleji. Podle jeho hrubého odhadu by se to mělo stát někdy v letech 2009 až 2011. Pro podnikatele však není podle předsedy Asociace exportérů Jiřího Grunda důležité vědět předem přesné datum přistoupení Česka k měnové unii, zato chtějí znát strategii přístupu k euru. Premiér na konferenci Exportního klubu uvedl, že vláda bude mít konečnou verzi tohoto dokumentu letos v říjnu.
Důležité dokumenty budou až po referendu
Podnikatelé však po této strategii volají už delší dobu. Vývozci sdružení v Asociaci exportérů už jednali s ministrem financí, s Českou národní bankou i s bývalým ministrem průmyslu a obchodu Rusnokem. A jaký je výsledek? „Pokud se tím někdo zabývá, tak my o tom nevíme. Myslíme si, že se příprava podceňuje. Anebo se důležité věci začnou uveřejňovat po červnovém referendu o vstupu do Evropské unie, což není fér. Myslíme si, že by měly být uveřejněny dřív. Je to jeden ze základních předpokladů, aby bylo možné občanům s čistým svědomím říci: Jsme připraveni na všechno. Připadá nám, že vláda se těmito věcmi před referendem zabývat nechce,“ řekl Grund. Navíc nejde jen o exportéry, ale o podnikatele vůbec a v neposlední řadě i o zaměstnance. „Je důležité, aby věděli, co je v Unii čeká stejně, jako bylo před více než deseti lety důležité vědět, že si musíme utáhnout opasky,“ řekl Petr Liška z Asociace exportérů.
Špatná příprava poškodí všechny firmy
Podcenění přípravy na společnou měnu se může vymstít. Co se může stát s ekonomikou, si ostatně vyzkoušeli naši velmi blízcí sousedi - Němci. Když se v devadesátých letech minulého století měnila jedna východoněmecká marka za jednu západoněmeckou, byla to jistě v první chvíli pro peněženky lidí z bývalé NDR zpráva velmi příjemná. Ovšem dopady na tamní podniky měla tato transakce mírně řečeno nepříznivé. „Zlikvidovalo to celý východoněmecký průmysl, protože se stal konkurence neschopný,“ upozornil Grund. Podle jeho slov je podobných příkladů podcenění víc a je třeba se z nich poučit. Navíc v mezidobí, kdy už sice v Unii budeme, ale euro naší měnou ještě nebude, mohou nastat určité turbulentní ekonomické jevy a koruna může být terčem útoků. To znamená velké riziko pro celé tuzemské hospodářství a zdaleka se to netýká pouze vývozců.
Pomůže vláda podnikům do zahraničních řetězců?
Vstup do Evropské unie je určitě mimořádně závažná událost, ale těžko se den poté probudíme a budeme ve zcela jiném světě. Česká ekonomika je natolik otevřená už dnes, že by se snad i dalo říci, že kdo přežil do současnosti, je víceméně připraven na otevřený trh. Exportéři pravděpodobně problémy mít nebudou, v horší situaci budou firmy, které se pohybují pouze na domácím trhu. Ty pocítí příliv konkurence. Podle premiéra by české firmy neměly stavět svou konkurenceschopnost na levné pracovní síle, ale na „civilizační cestě založené na vzdělání, kvalifikaci a inovacích“. Vláda se chce také soustředit na malé a střední podniky, kde bude podle Špidlových slov nutná podpora státu. Hovořil například o daňových úlevách či pomoci při navazování kooperací a zapojení do mezinárodních řetězců, a to v zahraničí. „To je výborná myšlenka a doufáme, že mu ji budeme moci připomenout. Nevím ale, jak ji chce realizovat,“ uvedl Grund a dodal, že jeho firma se uchází o velkou zakázku a stojí jako středně velká česká společnost zcela sama proti evropským dodavatelům. „Velice by nám pomohl například přímý otevřený lobbing, přesvědčování o tom, že české firmy jsou lepší. Ten ale pro tuzemské podniky nikdo nedělá,“ podotkl Grund.
Na podnikatele musí být přísnost
Podpora firem přitom nemusí být vždy závislá na financích, kterých se zjevně nedostává. To, co chtějí podnikatelé už celá léta, nejsou ani tak další a další prostředky ze státního rozpočtu, které se stejně dostanou jen k některým z nich. Chtějí lepší podnikatelské prostředí. Asociace exportérů například navrhovala rychlejší vracení daně z přidané hodnoty vývozcům. Finanční úřad má dnes na tuto transakci třicetidenní lhůtu. Po stejnou dobu nemají exportéři peníze, které jsou tak jako tak jejich, k dispozici. Z ministerstva financí však vývozci dostali vyjádření, že jejich návrh naráží na zásadní problém daňových úniků. Finanční úřad má nyní na prozkoumání vývozu třicet dní a nestačí to, protože fiktivní exporty a daňové úniky stále existují. Takže lhůtu ještě zkrátit, to přeci logicky bude znamenat, že podnikatelé budou podvádět mnohem více a úniky se ještě zvýší. „To ale vychází z premisy, že podnikatelé jsou lumpové,“ rozhořčuje se Liška.
Bez koruny dotací
Některá zlepšení podnikatelského prostředí by se dala zřejmě podniknout poměrně rychle a bez jediné koruny dotací. Ostatně o tom, že věci, které jsou jasné, by se měly řešit rychle, je přesvědčen i premiér. Hovořil například o zápisech do obchodního rejstříku. Podnikatelé jsou přesvědčeni, že rychle a jednoduše a dokonce beze změn legislativy by se dala řešit i otázka vracení daně z přidané hodnoty exportérům. Velké firmy jako například Škoda Mladá Boleslav nebo Petrof, které jsou pod neustálým drobnohledem finančního úřadu si nějaké daňové úniky dovolit nemohou. Navíc v Česku existuje nepochybně dlouhá řada mnohem menších podniků, které vyvážejí, nemají žádné nevypořádané závazky a určitě si chtějí podržet pověst solidních firem. „Proč by jim nemohl finanční úřad vrátit peníze dříve než za měsíc? Třeba za deset dní?“ ptá se Grund. Odpověď z ministerstva financí zatím zůstává stejná - bylo by víc daňových úniků. Přesto zástupci exportérů říkají, že s ministrem financí Sobotkou mají zkušenosti pozitivní a o vracení daně z přidané hodnoty hodlají jednat dál. „Spíš to vypadá, že problém není s jednotlivými ministry, ale v úrovni vlády. Viz fiskální reforma, kdy ministr financí rozuměl našemu požadavku na strategii, ale jeho koncepce byla smetena ze stolu,“ konstatoval Liška.
Špidlův kabinet by neměl přípravu na zavedení eura podcenit. Mohli bychom se totiž zažít podobný šok jako východní Němci, když přistupovali k západoněmecké marce.
FOTO: ČTK
