NA LEPŠÍ PROPAGACI NEJSOU PENÍZE Český cestovní ruch je v krizi. Zahraničních návštěvníků již pět let ubývá a masivní podpora turizmu je v nedohlednu.
K alpskému horskému středisku Val D´ Isére mají jeho čeští konkurenti ještě daleko. foto: Jakub Turek
NA LEPŠÍ PROPAGACI NEJSOU PENÍZE
Český cestovní ruch je v krizi. Zahraničních návštěvníků již pět let ubývá a masivní podpora turizmu je v nedohlednu.
Ze sedmnácti milionů nocí, které zahraniční turisté strávili v tuzemsku během roku 1999, toto číslo postupně klesalo až na loňskou hodnotu nižší o půl milionu. Turistický průmysl je přesto největším zaměstnavatelem a druhou nejvýznamnější součástí trhu hned za výrobou automobilů. Statistika sice varuje, ale odvětví jako celek vydělává. Kam se na všechny hoteliéry, hospodské, vlekaře, zaměstnance péče o památky a mnohé další profese hrabou zemědělci, železáři a strojaři. Těžký průmysl a zemědělství požírají obrovské dotace a stále prodělávají. Podnikatelé v oboru volného času by mohli prosperovat a odvádět na daních daleko více. „Od této vlády neočekávám nic, možná pomohou politici, kteří přijdou po ní,“ je skeptický David Gladiš, ředitel vládní agentury CzechTourism propagující Česko v zahraničí. Podle něho sociální demokraté ze setrvačnosti podporují průmyslové oblasti, kam se bez valného účinku sypou miliardy korun, ale na podporu jednoho z nejperspektivnějších oborů nemyslí. „Nejvíce se v tomto směru angažují krajské orgány, některé regiony a města,“ dodává.
SLABÁ PROPAGACE
Jaké jsou tedy příčiny poklesu počtu zahraničních návštěvníků v Česku? Zdaleka největším problémem je malá podpora státu, zvýšení daní a nízká úroveň propagace Česka jako celku. Na přímé oslovení možných návštěvníků vydávají podle statistik například Maďaři pětkrát více peněz a Rakušané dokonce čtyřicetkrát tolik co Česko. „V této složité době je potřeba především investovat finanční prostředky do reklamy a prezentace na turistických výstavách, aby se informace o krásách a přednostech naší země dostaly do podvědomí lidí,“ píše ve své oficiální zprávě ze Švýcarska česká zástupkyně CzechTourism v Curychu.
PROBLÉMY S INFRASTRUKTUROU Potíže cítí i obce kvůli daním. Téměř všechny peníze jim totiž odebere stát a vrátí jim jen velmi malé procento, se kterým mohou disponovat. Navíc se ito málo nevrací do turistického centra, které peníze vydělalo, ale do místa, kde sídlí centrála firmy nebo podnikatel. Z administrativních důvodů mají sítě hotelů, lanovkářské společnosti nebo provozovatelé služeb často sídla ve velkých městech a nechtěně tak vysávají peníze z míst, která jim vydělávají. Podpora malých a středně velkých projektů na využití volného času je také mizivá. Příkladem jsou loňské investice ve výši okolo půl miliardy korun do lyžařských areálů, které téměř všechny šly ze soukromých peněz. Mnohé skiareály jsou tedy dobře vybavené technologiemi, ale vede k nim mizerná státní silnice, pořádně zde nefunguje obecní doprava a kvalita okolních služeb neodpovídá evropskému standardu. CHRONICKÉ VADY Druhým největším důvodem krize cestovního ruchu jsou vnitřní problémy státu i regionů. CzechTourism jich vyjmenovává celkem pětapadesát. Na čelných místech žebříčku se umístily chronické potíže s taxikáři, drobnou kriminalitou, vízovou politikou, ale také neochota personálu ve službách. Když cizinec o něčem takovém uslyší od svých přátel nebo to dokonce pocítí na vlastní kůži, do ČR nepojede. Další dva důvody poklesu jsou nezávislé na domácí situaci. Ekonomická stagnace Německa se projevila především na krátkodobých pobytech a v příhraničních horách i městech. Vždyť v Česku čtyři turisté z deseti jsou Němci. Zvláště důchodci se cítí chudší, protože letos jim poprvé od druhé světové války reálně nestoupne příjem. Proto také do ciziny nejezdí tak často jako dříve. V loňském roce poškodily světový cestovní ruch i dvě velké události. Kvůli nemoci SARS se snížil počet asijských turistů a přestali k nám jezdit Tchajwanci, Korejci a Japonci. Válka v Iráku zase odradila Američany, Araby a část Evropanů od letecké přepravy a cestování vůbec. Je tedy vůbec nutná investice do propagace České republiky? Nestačí k přilákání turistů dobrá pověst, slušná politika a něco přírodních krás? Na to jednoznačně odpovídá David Gladiš: „Lidé se na dovolenou rozhodují výhradně podle země. Hotel si jistě umí udělat dobrou propagaci sám, ale když se hoteliér hosta zeptá, proč přijel, určitě uslyší nejprve Česko.“ DOMÁCÍ CESTOVNÍ RUCH KROK OD KRIZE
Domácí cestovní ruch vstupuje na práh krize. Jeho situace by se dala popsat: „Na palubě se ještě tančí, do podpalubí se už hrne voda.“ Klienti iprovozovatelé jsou víceméně spokojeni, v zásadě je podle nich všechno v pořádku, ale vývoj ve světovém turistickém průmyslu už je jinde. Na tento alarmující fakt upozornila agentura STEM - Středisko empirických výzkumů. Z výzkumu nazvaného Problémy domácího cestovního ruchu, který STEM zpracovalo na zakázku ministerstva pro místní rozvoj, vyplývá, že tuzemští turisté, kteří cestují po Česku, jsou se službami v zásadě spokojeni. Poskytovatelé služeb si myslí, že je patrné celkové zlepšování jejich nabídky.
ZAHRANIČNÍ KONKURENCE JE AKTIVNĚJŠÍ
„Současné trendy v českém cestovním ruchu narážejí na meze svého rozvoje a provozovatelé nejsou schopni se postavit aktivnější zahraniční konkurenci,“ říká Věra Haberlová ze STEM, která výzkum vedla. „Zlepšování nabídky ubytování a zábavy, která už není moderní, znamená ve světovém měřítku stagnaci kvality i šíře nabídky.“ Její slova tvrdě dokládá fakt, že většina respondentů výzkumu poukázala na nevýhodný poměr kvality a ceny v Česku proti cizině. Ministr pro místní rozvoj Pavel Němec to pociťuje i na vlastní kůži: „V Praze nebo západočeském lázeňském trojúhelníku vždy najdete hotel, kde za vysokou cenu dostanete vysoký standard péče. V regionech se stává, že za střední cenu dostanete nízkou úroveň služeb. V hotelu se netopí, teče studená voda a kapou kohoutky.“ Nejvýraznější nepoměr vůči cizině pociťují klienti zimní rekreace. „Největším nepřítelem lyžování je v Česku nejistý sníh, ale také krátké sjezdovky, jejich špatná úprava, nedostatek parkovišť, neexistující vyžití za špatného počasí a nevyhovující veřejná doprava,“ dodává Věra Haberlová ze STEM.
O CO JIM JDE?
Co tedy vlastně turistům v tuzemsku vadí? Především ošklivé počasí, ceny neodpovídající kvalitě, nekvalitní ubytování, špatné služby a neochotný personál. Chybí jim větší paleta vyžití a současné formy rekreace nebo poznávacích cest jim nevyhovují. Část klientely by uvítala služby vyššího standardu za vysoké ceny. N aopak návštěvníci si pochvalují přírodu, památky, kulturu, klid a možnost řešit případné krizové situace ve známém prostředí a především v rodné řeči. Zatímco tyto nedostatky domácím turistům vadí jen trochu, zahraniční jsou daleko kritičtější.
STÁT DOTUJE CESTOVÁNÍ
Vláda již před čtyřmi lety rozhodla o zřízení Státního fondu na podporu cestovního ruchu. Chce pomocí dotací podpořit iniciativu v této oblasti podnikání, zvýšit prosperitu regionů a tím zvýšit i devizové příjmy z cestovního ruchu. Na letošní rok by měl fond rozdat po padesáti milionech korun na podporu lázeňství, sportovně-rekreační infrastruktury a prezentace České republiky. Definitivní rozdělení finančních prostředků na jednotlivé podprogramy závisí na rozhodnutí hodnotitelské komise ministerstva pro místní rozvoj.
PŘEKÁŽKY CESTOVNÍHO RUCHU V ČESKU (seřazené podle důležitosti) Klima Největším nepřítelem turistického průmyslu je nestálé počasí. V zimě není na horách jistý sníh a v létě u vody slunce. Služby Na očích je především nízká úroveň hygieny. Špatné jsou oproti zahraničí imnohé další služby od stravování a ubytování po nákupy. Personál Nepříjemný a unavený personál se chová defenzivně. Cena Ceny jsou často stejně vysoké jako v zahraničí. Klientům nevadí jejich absolutní výše, ale většinou nízký poměr ceny a kvality služeb. Zahraniční je podle nich výhodnější. Pramen: STEM jeho čeští konkurenti ještě daleko. PROČ K NÁM PŘIJÍŽDĚJÍ Hlavním podnětem pro návštěvu České republiky bylo doporučení příbuzných, přátel a známých (39,3 %). Na základě vlastních zkušeností přicestovala více než čtvrtina lidí (29,5 %), nabídka nebo rozhodnutí zaměstnavatele přimělo k cestě do Česka 13,8 % turistů. Zdroj: TNS Factum KDO CESTUJE PO RODNÉ ZEMI**
Průměrný turista cestující po rodném Česku je vzdělaný, má nadprůměrné příjmy, není střední generace (je tedy mladší nebo starší). Bydlí spíše v kempech a penzionech, ačkoliv by měl peníze na hotel. Odpovídá to totiž jeho životnímu stylu.
Pramen: STEM
