Hodnota kancelářských prostor se celosvětově snížila o více než jeden bilion dolarů. Tento trend přicházející převážně ze Spojených států amerických se už přitom dostal i do sousedního Německa, kde aktuálně dochází k výrazným propadům cen jednotlivých kanceláří, což začíná dělat starosti jak jejich majitelům, tak mnoha ekonomům.
Jak se ale zatím zdá, Česko bude ještě minimálně nějakou dobu patřit k zemím, kde se zásadní propady valuací komerčních nemovitostí neočekávají. Podle odborníků za to může třeba skutečnost, že tuzemský trh vyšel z nedávných turbulentních let posílený, a to především ve prospěch domácích hráčů. V diverzifikaci nájemců navíc naše země začíná být dokonce dávána za vzor.
Potíž je, že stabilita zdejšího trhu rozhodně není něco, na co bychom mohli být náležitě hrdí. Cenu komerčních nemovitostí totiž ovlivňuje třeba pomalé tempo tuzemské výstavby. Podle odhadů Jiřího Skotnici, šéfa valuačního oddělení globální poradenské síť RSM, se za posledních pět let nepostavilo zhruba 30 procent ze všech plánovaných projektů, případně u nich došlo k výrazné změně jejich funkce. Počet nejlepších „áčkových“ kanceláří tak v Praze nadále zůstává pod úrovní dlouhodobé poptávky.
Středoevropským lídrem je Varšava
Dalším důležitým faktorem, který ovlivňuje stagnující cenu komerčních nemovitostí, je klesající atraktivita Česka u zahraničních investorů. „Cenové bubliny, jež nyní táhnou dolů valuace v USA nebo Velké Británii a začínají dělat vrásky například bankám v Německu, se u nás neměly šanci vytvořit. Český trh je zkrátka natolik malý, konzervativní a uzavřený, že si z větší části hraje podle vlastních pravidel,“ vysvětlil Skotnica.
V poslední době navíc klesá role Česka i mezi zeměmi Visegrádu. Stále důležitější metropolí se totiž stává Varšava, která společnostem nabízí odpovídající kvalitu za lepší cenu. Dobře se ale daří celému Polsku, jehož ekonomika výrazně roste a které se zároveň může i nadále chlubit lepší infrastrukturou.
„V podstatě není moc důvodů, proč by například velké centrály měly chtít svoje sídla v Praze nebo v Brně. Ceny jsou tu vysoké, výběr malý, letecká i železniční spojení jsou méně atraktivní. Archaicky dnes začíná působit rovněž nehotová dálniční síť a chybějící obchvaty významných měst, zejména Prahy, kde je situace až tragikomická. Trh je tedy saturován firmami, které v Česku být musí – a to jsou z podstaty lokální hráči,“ doplnil Skotnica.
Český trh zůstane stabilním
Dobrou zprávou pro vlastníky tuzemských komerčních nemovitostí je, že zdejší trh je z hlediska nájemců stále více diverzifikovaný. Velké společnosti totiž místo pronájmů celých objektů často raději staví vlastní developmenty na rozvojových územích. Zvyšující se podíl kancelářských prostor je tedy následně věnován flexibilním pracovištím či coworkingu. Kromě toho už se objevují i první experimenty, v nichž jsou kanceláře předělávány na nájemní apartmány nebo pro jiný typ služeb.
„Dochází tak k paradoxní situaci. Česko si svým ultrakonzervativním přístupem postupně vydobývá postavení trhu, kde je mix kancelářských prostor a jejich funkce dáván za příklad toho, jak by měly budoucí trhy s kancelářemi v době postcovidové vypadat. Hlavním motivem je přitom diverzifikace,“ uvedl Skotnica.
Jinými slovy, pokud by došlo k nějakému kolapsu evropského trhu s kancelářemi, jeho důsledky by Česko pocítilo jen omezeně. Nebo ještě jinak, dokud bude tuzemská ekonomika fungovat, nebude problém zaplnit uvolněné prostory v podstatě v jakémkoli objektu. „A pokud by někde výnosy klesly pod udržitelnou hranici, což se týká hlavně takzvaných ‚béčkových‘ budov v méně atraktivních lokalitách, nastoupí cesta redevelopmentu a transformace například na byty,“ uzavřel Skotnica.
