JOSEPH HARDTMUTH - slavní podnikatelé Výroba tužek má v Čechách dlouholetou tradici. Již v roce 1848 ji v Českých Budějovicích zavedli potomci vídeňského podnikatele Josepha Hardtmutha. Dnešní firma Koh-i-noor Hardtmuth vyrábí sto padesát milionů tužek ročně a vyváží je do celého světa.
JOSEPH HARDTMUTH - slavní podnikatelé
Výroba tužek má v Čechách dlouholetou tradici. Již v roce 1848 ji v Českých Budějovicích zavedli potomci vídeňského podnikatele Josepha Hardtmutha. Dnešní firma Koh-i-noor Hardtmuth vyrábí sto padesát milionů tužek ročně a vyváží je do celého světa.
První tužky se používaly již v 15. a 16. století. Ložiska kvalitního přírodního grafitu však byla pouze v Anglii, v kontinentální Evropě byly naopak zásoby tohoto nerostu malé nebo vůbec žádné. Používaly se proto náhražky, nejčastěji olovo či jeho slitiny vlepované do dřeva.
Současnou technologii výroby tužkových jader objevil až v roce 1790 vídeňský stavitel Joseph Hardtmuth. Jeho továrna, zaměřená původně na stavební keramiku, byla mezi prvními, kde se tužky začaly vyrábět ve velkém.
STAVITEL A VYNÁLEZCE
Joseph Hardtmuth byl dvorním stavitelem knížete Aloise Josepha von Lichtensteina, pro něhož přestavěl mimo jiné také moravský zámek Lednice. Byl velmi vynalézavý, a když při práci objevil nový druh jílu, začal vyrábět takzvanou vídeňskou kameninu. Ta byla vhodná jak pro různé druhy potrubí, tak pro kuchyňské nádoby a Hardtmuth s ní slavil velký úspěch.
Jeho druhým vynálezem byly nepálené cihly. Zjistil totiž, že z písku a malé přísady vápna lze pod tlakem vyrobit takové cihly, které co do kvality předčí ty obyčejné.
Největším Hardtmuthovým objevem, který jeho rodině umožnil vstoupit do nové sféry podnikání, byl vynález klasické tužky. Tuha se do Rakouska musela draze dovážet a byl jí nedostatek. Hardtmuth proto vyvinul směs grafitu a jílu, z něhož bylo možné tuhy vyrábět a jejich tvrdost se navíc dala upravovat zahříváním. Jedna nová tužka byla až dvanáctkrát levnější než tužka původní a Hardtmuth je brzy začal vyrábět ve své továrně na kameninu.
Celkový pohled na továrnu v Českých Budějovicích, rok 1910.
PŘESUN DO BUDĚJOVIC
V roce 1816 Joseph Hardtmuth zemřel a vedení podniku se ujala jeho manželka Elisabeth. Po její smrti v roce 1827 převzali firmu synové Ludwig a Carl, kteří změnili název podniku na L. & C. Hardtmuth.
Protože ve Vídni byly v té době drahé pracovní síly, rozhodli se bratři v roce 1848 přenést výrobu do Českých Budějovic, přičemž pamatovali také na export zboží. Zakoupené pozemky byly umístěny hned vedle stanice koněspřežné dráhy a v blízkosti řeky Vltavy, kde mohl být zřízen přístav. Bohatá naleziště jílu navíc umožňovala také pokračování ve výrobě kameniny.
Nový závod vedl pouze Carl Hardtmuth, jeho bratr Ludwig se o podnikání příliš nezajímal a brzy se odstěhoval do Výmaru. Českobudějovická továrna prosperovala a zanedlouho se zařadila mezi největší podniky v jižních Čechách. Pracovalo v ní přes tisíc dělníků a její prostory se stále zvětšovaly. V roce 1869 již byla zastavěná plocha dvakrát větší než v roce 1848.
Broušení, hoblování a balení tužek v Hardtmuthově továrně v Českých Budějovicích ve 30. letech 20. století.
ŽLUTÁ TUŽKA
V roce 1854 se stal společníkem Carla Hardtmutha jeho synovec Franz, který v roce 1881 celý podnik zdědil. V továrně pak značně zmodernizoval výrobu a zavedl i dodnes používanou stupnici tvrdosti: H - tvrdá, HB - střední a B - měkká. Ke každému písmenu bylo pak přiřazeno ještě číslo, nejtvrdší tužky nesly označení 10H, nejměkčí 8B.
Největší senzaci však způsobilo představení takzvané žluté tužky. V té době byly všechny tužky černé nebo hnědé, protože grafit špinil a světlý lak by se snadno umazal. Franz Hardtmuth přišel na to, že když se čela tužek zalakují, tuha se tolik neotírá. Svou novou tužku nazval Koh-i-noor podle indického žlutého diamantu a veřejnosti jí představil v roce 1888 na Jubilejní výstavě ve Vídni. Stala se standardem kvality a dostala se i do názvu firmy. Českobudějovická továrna Koh-i-noor Hardtmuth byla před první světovou válkou jednou z největších svého druhu na světě.
ZNAČKA PRO CELÝ SVĚT
Za druhé světové války se Hardtmuthové snažili zachránit továrnu, která tou dobou spadala pod říšské ministerstvo lehkého průmyslu. Spolupracovali s nacisty, a proto museli hned v roce 1945 z Československa odejít. Firma byla znárodněna a okamžitě znovu rozjela výrobu i export.
Hned o rok později byla v Českých Budějovicích vyrobena první mechanická tužka Versatil, která se brzy stala hitem a vytlačily ji až japonské mikrotužky. Firma zavedla také další značky, jako Toison dOr nebo Progresso a již od počátku 20. století vyrábí také známé gumy se slonem.
V roce 1992 byla firma Koh-i-noor Hardtmuth převedena na akciovou společnost a privatizována, o dva roky později pak začleněna do podniku Gama Group. V průběhu devadesátých let se také podařilo odkoupit zbylá práva na firemní značku Koh-i-noor a českobudějovický podnik má tak dnes celosvětové zastoupení s výjimkou USA.
Pramen: Budweiser Zeitung 1936 JOSEPH HARDTMUTH (1758-1816) Stavitel a podnikatel Joseph Hardtmuth se narodil 13. února 1758 v Rakousku. Vyučil se zedníkem a kameníkem a nějaký čas pomáhal svému strýci Franzi Meisslovi ve Vídni. Když strýc zemřel, převzal Hardtmuth jeho práci a stal se nejprve stavebním mistrem a poté stavebním ředitelem u knížete Lichtensteina. Vedle stavitelství se úspěšně věnoval také vědě. Kromě lisovaných cihel objevil i nový druh jílu, z něhož začal roku 1790 vyrábět tzv. vídeňskou kameninu. Největší slávu mu však přinesla výroba tužek, kterou zahájil na konci 18. století ve Vídni. Zemřel 23. května 1816 a vedení podniku převzala jeho manželka spolu se syny Ludwigem a Carlem. CARL HARDTMUTH (1804-1881) Syn podnikatele Josepha Hardtmutha se narodil 11. března 1804 ve Vídni. Studoval na vídeňské polytechnice a poté začal pracovat v rodinné firmě. Po smrti matky v roce 1827 se ujal spolu s bratrem Ludwigem vedení podniku. Název firmy změnili na L. & C. Hardtmuth. Roku 1848 se bratři rozhodli kvůli nedostatku levné pracovní síly převést výrobu do Českých Budějovic. Byla to šťastná volba a podnik se brzy dočkal velkých úspěchů. Zaměstnával přes tisíc dělníků a stal se jedním z největších podniků v jižních Čechách. Carl Hardtmuth byl také za své zásluhy roku 1863 vyznamenán rytířským křížem Řádu Františka Josefa. Zemřel při neštěstí na honu 19. září 1881. FRANZ HARDTMUTH (1832-1926) Vnuk Josepha Hardtmutha - Franz se narodil 29. ledna 1832 ve Vídni. Po dokončení vysokoškolských studií a po následném dvouletém pobytu v Anglii vstoupil roku 1852 do rodinné firmy. Po dvou letech se stal společníkem Carla Hardtmutha a výrazně pomohl při rozvoji firmy, ve které značně zmodernizoval výrobu. Po roce 1881 vedl celý podnik sám, zavedl novou stupnici tvrdosti, ale nejvíce ho proslavila žlutá tužka Koh-i-noor, která získala mnohá ocenění. Výrobky se začaly vyvážet také do Asie a prodejní sklady byly vybudovány v šesti zemích světa. Firmě se dostalo pocty používat označení „c. a k. dvorní dodavatel“ a samotný Franz Hardtmuth získal v roce 1890 Řád železné koruny za zásluhy o rozvoj jižních Čech.
