K převzetí eura zbývá splnit dvě fiskální kritéria
Zakladatelé Hospodářské a měnové unie se zachovali velmi prozíravě, když závazné kvalifikační předpoklady pro převzetí společné měny zformulovali do podoby poměrně jasných a snadno kontrolovatelných maastrichtských kritérií. Jak ostře tento přístup kontrastuje s neutříděnou směsicí nejrůznějších argumentů pro a proti zavedení eura v České republice, kterými je obtěžkán článek Pionýrské sliby (EURO 44/2005). Přitom diskuse o reálnosti určitého termínu či o stavu připravenosti na společnou měnu je v principu jednoduchá. Stačí jen zvážit šance na splnění maastrichtských požadavků, neboť to je to podstatné a rozhodující. Vše ostatní je víceméně podpůrné a doplňkové.
Ekonomika v dobré kondici.
Pro profesionální kritiky a politické oponenty vládní hospodářské politiky je však uvedený postup málo přijatelný, neboť nutně obnažuje tvrdý fakt o velmi dobré kondici české ekonomiky pro převzetí eura. Se značnou rezervou je plněno kritérium nízké inflace, a to v prostředí robustního hospodářského růstu, čímž dochází k dohánění ekonomické úrovně vyspělých členů Evropské unie. Ještě s větší rezervou je plněno kritérium nízkých úrokových sazeb, které odráží důvěru finančních trhů v udržitelnost konvergenčního úsilí do budoucna. Formálně se nedá posuzovat kritérium kurzové stability, jelikož česká koruna není zapojena do kurzového systému ERM-II. Protože však naše měna nepodléhá diskvalifikujícímu oslabování, a naopak trendově posiluje, lze být i v této oblasti oprávněným optimistou. Zbývají tak dvě fiskální kritéria. První z nich, které požaduje nepřekračovat limit veřejného dluhu k HDP ve výši 60 procent, je plněno s dostatečnou rezervou, neboť Konvergenční program očekává stabilitu zadluženosti pod úrovní 40 procent. Udržitelným způsobem tak prozatím není naplňován jediný maastrichtský požadavek stanovující strop pro podíl deficitu veřejných rozpočtů na HDP ve výši tří procent. Nicméně i zde je nutné připustit výrazný pokrok k cílové metě. Vždyť současné dosahování na tříprocentní deficit bylo ještě před určitou dobou málo představitelné. Dáno je to i tím, že dříve přijatá prorůstová opatření se dnes zúročují ve zlepšování všech ukazatelů vztahovaných k dynamicky rostoucímu HDP.
Kritéria šitá na míru.
Ve světle výše uvedených příznivých vyhlídek na splnění maastrichtských kritérií se zdá být málo logická a nepochopitelná ofenziva, která zpochybňuje rok 2010 jako pravděpodobný okamžik vstupu České republiky do eurozóny. Vysvětlit si to lze jedině tím, že šiřitelé této skepse se odmítají pohybovat v mantinelech objektivně platných kritérií a zavádějí si kritéria subjektivní, šitá dle vlastní politické orientace a jednostranně potlačující jiné aspekty společné měny. Diskuse o společné měně je však především otázkou zodpovědného zvažování přínosů a nákladů, v jehož rámci se nedají přehlédnout výhody kurzové stability pro obchodně i finančně vysoce otevřenou českou ekonomiku. Je-li někdo ochoten oddalovat českým firmám výhody stabilnějšího prostředí pro podnikání a stavět je tak do konkurenční nevýhody vůči ostatním hráčům na náročném jednotném trhu unie, například pod skrytým protlačováním pravicově střižených reforem trhu práce či daňové soustavy, pak nepřispívá k prosperitě této země.
