Začalo to punkově. Tehdy šestadvacetiletý průmyslový designér Brian Chesky, potomek polských imigrantů, žil skromným mládeneckým životem v Los Angeles. Později si v San Francisku s kamarádem Joem Gebbiou pronajali byt a brzy zjistili, že nemají z čeho platit stále dražší nájem. Natáhli proto v obýváku tři nafukovací matrace a účastníkům jedné mezinárodní konference nabídli nocleh a snídani k tomu. Za víkend si vydělali tisíc dolarů.
Právě se zrodil airbed & breakfast (nafukovací postel se snídaní), koncept, který v následujícím desetiletí umožnil cestovat po celém světě lidem majícím doma často problém zaplatit nájem. Z původní snahy o sdílenou ekonomiku se ovšem stal tvrdý byznys, který přispívá k proměně center měst na skanzeny turismu.
Přestože se příležitostné sdílení bytů rozrostlo i v Česku na miliardový digitální trh, původní idea zcela nevymizela. Dokonce hraje v českém Airbnb zásadní roli. Skutečně velkých hráčů je na pražském Airbnb něco přes stovku, ale každý druhý český hostitel využívá službu jako přivýdělek k tomu, aby mohl zaplatit nájem vlastního bytu. Průměrný výdělek českého hostitele je za rok jen zhruba 50 tisíc korun a do 30 tisíc ročně se z příležitostného příjmu v Česku neplatí daň z příjmu. Velká část českých hostitelů se tak do tohoto limitu vejde.
Milion hostů
Při čím dál dražších nájmech v Praze či Brně je Airbnb hlavně pro mladší lidi bez závazků jedinečným způsobem, jak si dovolit byt v centru. Samo Airbnb samozřejmě ke zdražování zejména v centru Prahy přispívá, ale není jediným či rozhodujícím faktorem. Na růstu cen se dlouhodobě podepsaly například přestavby bytů na kanceláře, ale hlavně jej ovlivňuje celkový nedostatek nového bydlení. Zkrátka se nestaví.
Airbnb prokazatelně prospívá i české ekonomice. Turisté si přes tuto službu neobjednávají byty a pokoje jen na jeden nocleh, ale průměrně u nás stráví tři až čtyři dny. Za poslední rok jich přijel skoro milion a podle dat Airbnb utratí průměrný host v Česku vyjma ubytování dalších zhruba 750 korun denně, což při střízlivém odhadu dá dohromady útratu dvě miliardy korun za rok. A to už rozhodně není částka, nad kterou by Česko mohlo mávnout rukou a tento byznys úředně zaříznout.
Digitální Klondike: Praha řeší, jak zkrotit Airbnb
Že se příliš přísná regulace Airbnb nevyplácí, zjišťují teď i v Berlíně, kde před časem úplně zakázali ubytování turistů v samostatných bytech; pronajmout si je možné pouze pokoj. Už teď je jasné, že se pravidla uvolní a německé hlavní město povolí krátkodobé pronajímání bytů alespoň na dva měsíce v roce podobně jako v Amsterdamu.
Pozor, nedusit!
Česká vláda chce do čtvrt roku představit změny, které by obcím umožnily Airbnb flexibilně regulovat. Pravděpodobně získají možnost omezit krátkodobé pronájmy na určitý počet dnů v roce. Příležitostné sdílení bytů by tak dostalo větší prostor. Počet dnů by ale rozhodně neměl být nižší než 120, jako je tomu v Paříži. V opačném případě by se pražská „nafukovací“ ekonomika začala zbytečně dusit.
Brzy také dojde k úpravě turistických poplatků, které by mohlo v Praze začít vybírat samotné Airbnb - stejně jako v jiných městech. Pro metropoli by to mohl být nový zajímavý zdroj pravidelných příjmů.
Pokud úředníci nastaví regulaci jen trochu rozumně, Praha na tom vydělá. Nejen přísunem financí do kasy, ale i zvelebením dosud ošuntělejších čtvrtí v sousedství centra. Aniž by čekala na další tisíciletou vodu.
Udej souseda! Berlín bojuje s Airbnb
Čtěte také:
Aktivních hostitelů na Airbnb podle správce bytů ubylo. Firma tvrdí opak
Zájem o Česko roste. Loni se v něm ubytovalo rekordních 20 milionů turistů
