Jeho vesmírná odysea trvala sedm dní a 21 hodin a pro Německou demokratickou republiku se na dlouhé měsíce stala tím hlavním, čím se na konci 70. let řídil život. Hovory v příměstských vlakových linkách neměly jiné téma, modely sovětských raket se staly téměř nejnedostupnějším dětským dárkem.
Jahn byl pro všechny hrdinou. A pro vládnoucí komunistickou stranu zase ideálním propagandistickým nástrojem dokazujícím technickou vyspělost totalitního východního bloku. Jeho letní mise trvající od 26. srpna do 3. září 1978 zkrátka splnila všechno, co soudruzi potřebovali.
„Drazí televizní diváci vNěmecké demokratické republice,“mohli se všichni rozskočit blahem, když je sympatický kosmonaut pozdravil v přímém přenosu z orbitu. „Jsem velmi šťastný, že jsem mohl být prvním Němcem, který se zúčastnil pilotovaného letu do vesmíru,“ pronesl Jahn připravenou zdravici.
Narodil se v malé vesnici Morgenrothe-Rautenkranz vzdálené dvacet kilometrů od Kraslic. Vyučil se typografem, aby pak vzdělával mladší ročníky, než jej v dubnu 1955 povolalo Luftstreitkrafte der Nationalen Volksarmee, tedy východoněmecké letectvo.
Po několika letech výcviku se stal stíhacím pilotem a jako uvědomělý komunista navíc i zástupcem velitele pro politickou činnost. Že do něj důstojníci vložili velké naděje, dokazuje to, že po vystudování Vysoké školy vojenského letectva Franze Mehringa jej vyslali i na čtyřletý obor do Vysoké vojenské akademie J. A. Gagarina v Moninu u Moskvy.
V roce 1970 se vrátil do NDR, začal opět létat na stíhačkách a předával zkušenosti mladším.
Zásadní okamžik jeho kariéry přichází na podzim roku 1976, kdy mu jeho velitel oznámil, že byl jako vhodný adept zařazen do vesmírného programu Interkosmos.
V prosinci se svým kolegou - a budoucím náhradníkem - Eberhardem Kollnerem zahájili šestiměsíční přípravu ve známém Hvězdném městečku u Moskvy.
Loď Sojuz 31 s Jahnem a sovětským kosmonautem Valerijem Bykovským, odstartovala z Bajkonuru odpoledne 26. srpna 1978. Po několika dnech strávených ve stanici Saljut se vrátili ve stroji Sojuz 29, na padáku dopadli znovu do Kazachstánu.
Sigmund Jahn se pak věnoval přípravě dalších kosmonautů v novém východoněmeckém tréninkovém centru a po rozpadu východního bloku, kdy se chvíli těžce protloukal, začal spolupracovat s Evropskou vesmírnou agenturou. •
Po několika letech výcviku se stal stíhacím pilotem a jako uvědomělý komunista navíc i zástupcem velitele pro politickou činnost.
O autorovi| Ondřej Stratilík, stratilik@mf.cz
