Topolánek a Paroubek otevřeli cestu k první společné vládě ODS a ČSSD
Ještě pořád to může být blamáž. Vyjednávání mezi občanskými a sociálními demokraty minulý týden však vykročilo z šestiměsíční slepé uličky a zaznamenalo průlom. Předseda ODS Mirek Topolánek ustoupil v tlaku na co nejrychlejší konání předčasných voleb, šéf sociálních demokratů Jiří Paroubek zase připustil sestavení širší (duhové) koalice. Zatímco se spekuluje o jménech příštích ministrů a šiky řadových partajníků na obou stranách si zvykají na představu, že se z jejich dlouholetého rivala stane vládní a koaliční spojenec, duch kompromisu a reciprocity se rychle šíří do všech koutů vrcholové politiky. Začaly se dít dosud nepředstavitelné věci. ODS garantovala platnost chybného znění Zákoníku práce, ČSSD přestal vadit Ivan Langer v křesle ministra vnitra, z obou stran se vzývá, leč přesně nedefinuje reforma policie, poslanci ODS a ČSSD navrhují privatizaci ČTK. Možná do tohoto výčtu patří i zatčení příbramského bosse Jaroslava Starky, exekuce v Setuze nebo zatím odkládaný nástup „nepřítele státu“ Tomáše Pitra do vězení. Chystaná koalice ODS/KDU-ČSL/ČSSD bude mocná. Pokud jí ve sněmovně bude čelit jen šest zelených poslanců a šestadvacet komunistů, půjde o největší proměnu politické scény v polistopadové éře.
Dotažená letní dohoda.
Nelze říci, že ODS a ČSSD pět a půl měsíce po volbách zahálely a kompromis vymyslely až v hodině dvanácté, kdy oběma stranám začal reálně hrozit nepředvídatelný, divoký třetí pokus o sestavení vlády. Současný plán totiž zřetelně vychází z dohody, k níž občanští a sociální demokraté spěli už v půli srpna (EURO 33-34/2006). Tu ovšem později zhatil přemet Miroslava Kalouska. Tehdy šlo sice oficiálně o menšinový kabinet ODS doplněný z poloviny o nestraníky, de facto však - kvůli velkému vlivu ČSSD na výběr oněch nestraníků - vznikala velká koalice. Už tenkrát chtěl Paroubek garantovat životnost vlády jen do roku 2008 (v půli volebního období bývají preference opozice nejvyšší), zatímco Topolánek požadoval tři nebo čtyři roky a zdůvodňoval to českým předsednictvím v Evropské unii v roce 2009. Požadavek na předčasné volby v roce 2007 ovšem tehdy ještě neprosazoval.
Tím ale podobnost nekončí. ODS dnes pro sebe požaduje tytéž resorty, které si personálně „hlídala“ v létě. Už tehdy chtěl Topolánek obsadit post ministra financí Martinem Římanem místo Vlastimilem Tlustým. A ODS se dnes znovu vzdává resortů, jimiž protékají stamiliardové dotace z Evropské unie. Podle dosavadních spekulací se má ministrem zemědělství stát dosavadní šéf poslaneckého klubu ČSSD Michal Hašek, ministrem pro místní rozvoj nynější předseda Poslanecké sněmovny Miloslav Vlček z ČSSD a ministerstvo průmyslu a obchodu mají obsadit lidovci. Nezbývá než opět připomenout, že stejnou chybu při obsazování „dotačních“ ministerstev udělal v roce 2002 někdejší premiér Špidla.
Snadná programová shoda.
Týdeník EURO má informace, že i nyní má být součástí dvoustranné dohody otázka volby prezidenta v lednu 2008. Sociální demokracie údajně podpoří kandidaturu Václava Klause výměnou za to, že ODS bude souhlasit, aby českým eurokomisařem zůstal i po vypršení mandátu Vladimíra Špidly kandidát ČSSD. Dostatečnou sílu ke zvolení hlavy státu ve třetím kole prezidentské volby má však po podzimních senátních volbách ODS i ve spolupráci s lidovci.
Je to paradoxní, ale na programovém průniku se Topolánek s Paroubkem v obecné rovině dohodli dokonce hned při své první povolební červnové schůzce. Z toho vycházel i srpnový koncept menšinové vlády ODS, která měla být proevropská, prokonvergenční, protikorupční a proreformní. „Čím hlubší budou reformy, tím později mohou být volby,“ trvá teď Topolánek i na proreformním charakteru chystané modro-černo-oranžové vlády. Dokonce operuje návrhem, aby jeho kabinet každým rokem bilancoval svou reformní aktivitu a podle výsledků si buď prodloužil funkční období, nebo se vydal na cestu k předčasným volbám. Pouhá rezignace premiéra, a tím i vlády, totiž nezaručuje konání předčasných voleb, protože by prezident obratem jmenoval vládu jinou.
Jenže pod pojmem reforma si lze představit leccos. Plnění tohoto slibu je tudíž v podstatě nezávazné. Jisté je, že rovnou daň za této konstelace ODS neprosadí. Zajímavé bude naopak sledovat, kudy se budou ubírat změny v policii a protikorupční boj. ČSSD totiž v létě při detailní debatě s Topolánkovými emisary předložila mimo jiné seznam personálních požadavků na složení dozorčích rad státních firem. Mluvilo se prý nepřímo i o podmínce beztrestnosti některých osob.
Vláda národního dialogu.
Dosavadní jednání mezi ODS a ČSSD včetně toho letního troskotala na tom, že občanští demokraté odmítali mít za partnery pouze sociální demokraty, protože Paroubkem prosazovaná „exkluzivní dohoda“ zaváněla opoziční smlouvou nebo velkou koalicí. Spor byl také o termín předčasných voleb i o angažmá komunistů - ČSSD donedávna podmiňovala účast v široké koalici přítomností KSČM. Zlom nastal až minulé pondělí. Topolánek po ranním jednání s Paroubkem v Kramářově vile myšlenku předčasných voleb v příštím roce nečekaně opustil. „Budeme hledat vládu národní dohody a českého předsednictví v Evropské unii a pokusíme se najít takovou shodu, aby vláda trvala déle než do příštího roku,“ prohlásil předseda ODS. Jako argument použil fakt, který je všem zřejmý už několik měsíců. Termín voleb v roce 2007 má totiž podporu jen ODS a zelených. „Pokud má mít vláda smysl a ambice, pak by měla trvat nejméně do českého předsednictví,“ řekl Topolánek. Kvůli ohledům na zelené a na vlastní voliče však dodává, že až do konce volebního období v roce 2010 kabinet určitě nevydrží.
Jak bude vláda národního dialogu vypadat, zatím moc jasné není. Jisté se zdá být pouze to, že stranou zůstanou komunisté. Pět křesel by mělo připadnout ODS, pět ČSSD a dvě lidovcům. Zbytek je rezervován zeleným, eventuálně nestraníkům. Občanští demokraté a lidovci by měli být zastoupeni svými politiky, sociální demokraté ještě o přímé účasti rozhodnuti nejsou. Jejich špičky zřejmě zůstanou mimo vládu - sám Jiří Paroubek chce být zvolen do čela Poslanecké sněmovny.
Lidovci uvnitř, zelení vně?
„Platí, že vládní spolupráce ČSSD a ODS je pro nás výhodná, protože se můžeme spolu se zelenými stát silnou opozicí,“ pochvaloval si už v létě zapojení konkurenčních sociálních demokratů do vlády místopředseda KSČM Jiří Klimša. Radovat se může i dnes. Topolánek se sice snaží do duhové koalice zapojit i Stranu zelených, ale vzdalující se termín předčasných voleb je žene co nejdál od vznikající koalice, která i bez nich a komunistů bude ve sněmovně disponovat dosud nepředstavitelným počtem sto osmašedesáti hlasů. Možná však šest Bursíkových poslanců podpoří Topolánkovu vládu alespoň při startu nebo do ní dokonce deleguje své odborníky.
V úplně jiné situaci jsou lidovci. Partaj bez stabilního vedení a zřetelného směřování se už dlouho třese na záchranný kruh, až si ji obě velké strany pozvou mezi sebe do širší koalice jako nárazníkové pásmo. Je pravděpodobné, že kdyby došlo na divoký třetí pokus, v němž by byl šéfem sněmovny například pověřen sestavením vlády Paroubek, část poslanců KDU-ČSL by v rámci pudu sebezáchovy neváhala a kabinet vedený zřejmě předsedou ČSSD podpořila. Pro ODS ale bude mít účast lidovců ve vládě cenu zlata, protože takovou sestavu nepůjde označit za velkou koalici.
Tým protikladů.
Přestože Mirek Topolánek prohlásil, že o personálním obsazení ministerských postů ve své druhé vládě dosud nejednal a že podrobné konzultace začnou až v pondělí 20. listopadu, v kuloárech se objevily seznamy. Je ovšem možné, že některá jména byla někým vypuštěna účelově, aby ovlivnila atmosféru před kongresem ODS. Klíčová je zejména čtveřice ministerstev zahraničí, vnitra, financí a práce a sociálních věcí, v níž by Paroubek rád získal dvě křesla. Získá-li Lubomír Zaorálek (ČSSD) resort diplomacie (důležitý v době českého předsednictví v EU) a ODS prosadí Ivana Langra na vnitru a Martina Římana na financích, ministrem práce a sociálních věcí by se mohl stát sociální demokrat Zdeněk Škromach. Petr Nečas by zřejmě převzal ministerstvo obrany. Pátým občanským demokratem ve vládě má šanci zůstat ministr zdravotnictví Tomáš Julínek. Sociální demokraté by podle informací týdeníku EURO měli obsadit resorty zemědělství (Michal Hašek) a místního rozvoje (Miloslav Vlček), hovoří se i o Vítězslavu Jandákovi pro kulturu.
Lid versus politici.
Tak dlouho Mirek Topolánek hovořil o nutnosti předčasných voleb a trval na jejich rychlém konání, až většina Čechů skutečně začala toto řešení volebního patu podporovat. Z průzkumu agentury Factum Invenio vyplývá, že zatímco 2. srpna bylo pro předčasné volby jen 17,7 procenta obyvatel, dnes je jich 28,2 procenta. Jak tito voliči zareagují na to, že zrovna teď se Topolánek s Paroubkem chtějí dohodnout na společném až tříletém vládnutí? Budou to brát jako zradu? „Sedmaosmdesát hlasů občanských demokratů a zelených pro předčasné volby nestačí,“ vysvětlil obrat premiér. Připomněl, že návrh zákona o předčasných volbách sněmovna odložila, takže ani tato s nadějemi sledovaná cesta k předčasným volbám nepovede. Podstatné ovšem je, že to byli komunisté, pět lidovců a třicet občanských demokratů, kdo tuto možnost torpédovali. To byl zřejmě pro Topolánka i pro Paroubka signál, že hoří a že je třeba začít konat, protože poslanci sledující vlastní prospěch a setrvání ve sněmovních lavicích se začínají chovat nevypočitatelně. Staronový premiér tvrdí, že vláda bude hotova do Mikuláše. Rudého čerta se národ tentokrát bát nemusí, zato příště by mohl přijít odpočatý.
Drúhá Topolánkova vláda? Některé kuloární varianty z minulého týdne Resort - Kandidát
- Premiér Mirek Topolánek (ODS)
- Finance Martin Říman (ODS)
- Vnitro Ivan Langer (ODS)
- Zdravotnictví Tomáš Julínek (ODS)
- Obrana Petr Nečas (ODS)
- Zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD)
- Práce a sociální věci Zdeněk Škromach (ČSSD)
- Zemědělství Michal Hašek (ČSSD)
- Kultura Vítězslav Jandák (ČSSD)
- Místní rozvoj Miloslav Vlček (ČSSD)
- Spravedlnost Vlasta Parkanová (KDU-ČSL)
- Průmysl a obchod Jaromír Drábek (KDU-ČSL)
- Životní prostředí Libor Ambrozek (KDU-ČSL)
- Doprava (Strana zelených?)
- Školství (Strana zelených?)
Pramen: zdroje týdeníku EURO
