Po loňském odhalení nelegálních tygřích jatek padala silná slova. Ministr životního prostředí Richard Brabec okamžitě zakázal komerční vývoz tygrů do třetích zemí, ministr zemědělství Miroslav Toman naplánoval od podzimu 2018 změny zákonů.
Soudy zatím začínají rozplétat bizarní kauzu zabíjení pro masox i tygří víno a týdeník Euro se podrobněji podíval, co se za necelý rok v branži skutečně změnilo. Stručně: nové zákony dosud neplatí a hlad po vývozu je stejně velký jako před policejním zásahem.
Tygři táhnou na východ
Zákaz vývozu tygrů, který vyhlásil ministr životního prostředí Richard Brabec vloni 26. července, přišel v pravý čas.
Z čerstvých čísel, která má týdeník Euro k dispozici, vyplývá, že do července se stihlo vyvézt z Česka skoro stejně tygrů jako za celý rok 2016. Soukromníci vyvezli čtyři tygry z Česka do Turecka a zoologické zahrady dva tygry do Indonésie. Pro hlubší pochopení věci je ale třeba doplnit, že termín zoo nemusí v tuzemských poměrech znamenat instituci pražské nebo kterékoliv jiné velké zahrady. Licenci s tímto označením mají i společnosti, v nichž pracují lidé zapletení do pašeráctví, někteří dokonce po odpykání trestu.
Jak a kde reálně všech šest loňských vyvezených kusů skončilo, je už velmi těžké dohledat. Cestu dalších tygrů loni tuzemské úřady zakázaly. „Byli jsme požádáni ministerstvem životního prostředí o stanovisko k vývozu čtyř tygrů na Ukrajinu pro účely cirkusu a čtyř tygrů do Ruska za obchodním účelem, k těmto vývozům jsme souhlasná stanoviska nedali,“řekla mluvčí Agentury ochrany krajiny a přírody Silvie Ucová. Celkem od roku 2016 do roku 2018 odcestovalo z Česka třináct tygrů.
Bližší informace k vývozu, respektive k osmičce zakázaných vývozů, není možné získat. „K podaným žádostem, respektive k probíhajícím řízením, bohužel vtuto chvíli nemůžeme sdělovat žádné podrobnosti,“ řekla mluvčí ministerstva životního prostředí Petra Roubíčková.
Zároveň je důležité říci, proč je vývoz těchto šelem tak sledovaný - jak bohatne čínská populace, roste i poptávka po výrobcích z těchto zvířat. Tamní tradiční medicína jim přisuzuje zázračné účinky a částky, za které se maso, kůže a další části zvířat prodávají, jdou do statisíců korun. Nelegální obchod s divokými zvířaty je podle mezinárodních ochranářských organizací po drogách, zbraních a obchodu s lidmi čtvrtým největším nezákonným trhem na světě. Nabaluje se na něj další trestná činnost, a jak víme, podnikavci z Česka rozhodně nestojí mimo hru.
Těží z toho, že o šelmách nemají úřady dobrý přehled. Podle lidí z oboru se čas od času povedlo vyvézt nebo dovézt na jednu povolenku více kusů zvířat. A ne všechny v Česku narozené kusy nechali chovatelé zaregistrovat. Oficiálně žije u nás nějakých 400 tygrů ajen 40 z nich v zoologických zahradách. Zbytek je předmětem chovu a byznysu soukromníků. Reálné číslo tak může být o dost vyšší. V této Q změti se pak mohou zvířata ztrácet, aniž by si toho statistiky všimly, a končit jako přísady v tradiční čínské medicíně. I ředitel české inspekce životního prostředí před časem Českému rozhlasu řekl, že poptávka z jihovýchodní Asie je velmi silná, finančně podložená, což je obrovská výzva pro různé pseudochovatele, kteří z toho mají byznys.
Jedna zpráva, jedno doporučení
Týdeník Euro se vedle čísel o vývozu také podíval na inventuru toho, co úřady stihly po kauze změnit. Mnoho toho nebylo. Zákony, které s účinností od loňského podzimu sliboval ministr Toman, stále neplatí. Ministerstvo životního prostředí jen vydalo metodické doporučení pro krajské úřady týkající se vydávání výjimek ze zákazu obchodních činností pro tygry, jež by mělo omezit komerční činnost s těmito kočkami v Česku. Česká inspekce životního prostředí ještě připravila komplexní report o tygří problematice pro Sekretariát CITES (zkratka znamená úmluvu o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin).
Toť vše.
Zákonné zpřísnění a pravidla pro chov má zatím na stole vláda. Čeká ho celé legislativní kolečko parlamentem, což je záležitost minimálně na rok. Podle novely zákona o ochraně zvířat již nebude v zájmových chovech možné rozmnožovat vybrané šelmy a lidoopy. To je nařízení, které má za cíl dostat chaos v počtu tuzemských tygrů pod kontrolu.
Zakázané budou také takzvané mazlicí koutky nebo venčení velkých šelem na veřejnosti. Pro veřejné vystoupení například v cirkusech, televizi nebo filmu bude nutná speciální licence, kterou bude za přísných podmínek udělovat Státní veterinární správa.
Kromě zákazu rozmnožování, o kterém byla řeč, už nebudou moci zájmoví chovatelé šelmy typu tygrů přivážet ze zahraničí. Do Česka se v posledních letech dostali tygři například z Německa, Francie či Slovenska (viz mapa). Vzhledem k zemím, kam putují, se Česko jeví jako klasická tranzitní země, kde se z „evropských“ tygrů dělá zboží pro asijský trh. V zájmových chovech zvířat vyžadujících zvláštní péči (tedy nejen vybraných šelem, ale například také jedovatých hadů, krokodýlů či některých ptáků) se zpřísní i další podmínky. Chov bude možné zahájit až po nabytí právní moci rozhodnutí o povolení chovu. K žádosti o jeho vydání se také bude muset dokládat vyjádření stavebního úřadu, že je stavba pro chov způsobilá kužívání.
Divocí koně ve stáji
Soupis toho, co všechno se má změnit, zní na jedné straně dobře, na druhé ale odkrývá mezery, které v systému dosud existují. A jednu velkou ani tento zákon neodstraňuje. Lidé zapletení v minulosti do pašeráctví zvířat budou moci působit v chovech dál. Jen pro přesnost: Reného Fraňka si veřejnost možná vybaví coby člena ODS, který vzbudil rozruch, když na sociálních sítích označil při svatbě prince Harryho jeho ženu, vévodkyni ze Sussexu, za cikánku. Franěk je ale také ředitelem Zoo Chleby, který ve svém životopise rád zapomíná na divoká 90. léta. Například v roce 1994 na hraničním přechodu v Lanžhotě s ním celníci zažili zajímavou historku, když ze svého auta začal vypouštět vzácné papoušky do lesa poté, co ho zastavili a chtěli ke zvířatům vidět doklady.
O Teráriu Praha už týdeník Euro v minulosti informoval. Jeho šéf Antonín Hnízdil musel kvůli pašování dokonce za mříže. Coby cestujícího z indonéské Jakarty ho v roce 2004 zadrželi na letišti celníci a k všeobecnému překvapení mu ze zavazadel a z oblečení vytáhli 155 zvláště chráněných plazů - hadů, varanů nebo želv.
Spravedlnost se v případě kauzy s nelegálním zabíjením tygrů vleče stejně jako příprava nových zákonů. Před okresním soudem v České Lípě stanuli v lednu jen dva ze tří obžalovaných.
Třetí, Xuan Vu Le, zmizel doma ve Vietnamu. Zbylí osmašedesátiletý provozovatel zooparků u Prahy a Doks na Českolipsku Ludvík Berousek Ii šestatřicetiletý preparátor Miloš Hrozínek vinu odmítli.
Za neoprávněné nakládání s chráněnými zvířaty jim hrozí trest do pěti let vězení. Podle státního zástupce Michaela Dostála šlo o organizovanou skupinu.
„Produkty měly končit u různých občanů asijské národnosti jako produkty čínské medicíny,“ uvedl. Vietnamec podle policie trestnou činnost organizoval a hotové produkty zpracované z těl tygrů prodával, mimo jiné v pražské tržnici Sapa. Berousek měl tygry dodávat a Hrozínek zpracovávat.
Berousek při lednovém stání u soudu uvedl, že s Hrozínkem spolupracoval několik let. Uhynulá zvířata mu dával k preparaci, pokud se dala kůže zachránit.
Vše bylo podle něj legální. Hrozínek mu měl jen uschovat kůži a maso mělo sloužit jako krmení pro ryby či slepice.
Uvedl, že za preparaci nic neplatil. To potvrdil i Hrozínek. Shodně také oba uvedli, že se Berousek a obžalovaný Vietnamec neznali.
Podle zjištění policie preparátor tygří těla zpracovával na masox nebo například tygří víno. Hrozínek, který zvířata preparuje 11 let, to ale u soudu popřel. Tvrdil, že se mohl dopustit nanejvýš přestupku, když preparoval zvířata od Berouska a neměl ze zákona nutnou obnovenou preparační činnost. Vietnamec produkty, které jsou v jeho komunitě žádané, a proto dobře zpeněžitelné, podle policie odebíral. Hrozínek uvedl, že Vietnamec u něj nic z tygřích těl nevařil, a dodal, že Vietnamec zvaný Tonda byl jeho dlouholetý kamarád.
U preparátora našli policisté mrtvého tygra střeleného do oka a krku, aby střela neporušila cennou kůži. Policie při domovních prohlídkách zajistila také čtyři kůže, tygří drápy a další tygří produkty včetně masoxu a tygřího vína. Našla i sadu varných nádob a forem používaných pro výrobu produktů tradiční asijské medicíny z částí tygřích těl.
Je zřejmé, že po policejním zásahu utrpěla tygří scéna velký zásah, ale ring pro její hru je stále volný. Ceny na černém trhu utěšeně rostou a lákají další dobrodruhy.
Kolik stojí tygr
na černém trhu
Celý kus: od 150 tisíc korun
Kůže: 50 až 100 tisíc
Drápy: 2500 za kus
Masox: 1500 korun
Kosti: 45 000 za kilogram
Soupis toho, co všechno se má změnit, zní na jedné straně dobře, na druhé ale odkrývá mezery, které v systému dosud existují. Zákaz vývozu tygrů, který vyhlásil ministr životního prostředí Richard Brabec vloni 26. července, přišel v pravý čas. Z čerstvých čísel, která jsou k dispozici, vyplývá, že do července se stihlo vyvézt z Česka skoro stejně tygrů jako za celý rok 2016.
O autorovi| Petr Weikert, weikert@mf.cz
