Obchodní význam některých zemí Dálného východu byl donedávna odvozován hlavně od vysokého počtu obyvatel. Většina z nich má ale novou ambici a mění strategii. V globálním byznysu chtějí vyhrávat sázkou na moderní technologie.
Z pohledu Středoevropana se může region jižní a jihovýchodní Asie jevit kompaktně. Jedná se ale o směsici států s různými kulturami, často výrazně odlišným historickým vývojem, některé jsou roztroušené na ostrovech v oceánu a jiné tvoří celý subkontinent. Státy zde spojují své zájmy v ekonomických uskupeních, jako je například ASEAN, ale občas mají mezi sebou také velmi napjaté politické vztahy. Některé ale díky své lidnatosti a dynamickému rozvoji patří k nejperspektivnějším trhům světa.
Indie: Znovuzvolení Módího znamená stabilitu na dalších pět let
Od poloviny dubna do poloviny května letošního roku proběhly v Indii parlamentní volby. Téměř 70 procent z 900 milionů oprávněných voličů přišlo k urnám a výraznou většinou potvrdilo mandát dosavadního premiéra, kterým je od května 2014 Naréndra Módí. Indové tak odsouhlasili nejenom dosavadní reformy, které premiér uskutečnil při svém předchozím pětiletém mandátu, ale také jeho představy o dalším směřování země a indické ekonomiky.
Mezi hlavními úspěchy předchozích let bývá citován především trvalý ekonomický růst kolem sedmi procent, zavedení jednotné DPH pro celou Indii, loňské zjednodušení daňového systému a podnikání obecně. Od roku 2017 Indie v hodnocení podnikatelského prostředí, které provádí Světová banka, postoupila ze 130. na 77. místo.
Obr s vyspělou technologií?
Cílem premiéra je dostat zemi mezi ekonomické giganty s rozvinutým průmyslem podporovaným nejmodernějšími technologiemi. K rozvoji hospodářství má napomoci především soukromý sektor. Indická vláda chce proto povzbuzovat růst investic včetně zahraničních a zlepšování podnikatelského prostředí k tomu má napomoci.
Indické vedení však na druhé straně ve snaze přilákat do země co nejvíce zahraničních investic přistupuje k některým protekcionistickým opatřením, jako je například zvyšování dovozních cel. Takové kroky jsou předmětem kritiky obchodních partnerů Indie a v dlouhodobějším pohledu mohou mít negativní dopad na příliv moderních technologií.
Thajsko: Země chce vybudovat sto chytrých měst
Thajské království je tradičně vnímáno jako turistická destinace, ale bylo by dobré začít v něm více vidět také destinaci podnikatelskou. Ať už exportní, nebo investiční. Potenciál země jasně dokládají data o její ekonomické dynamice, kupní síle, váze v regionu a v neposlední řadě i údaje o vzájemném obchodu. Ty ukazují pro mnohé překvapivé zjištění, že Thajsko je pro Českou republiku již nyní srovnatelným obchodním partnerem jako například Indie.
Jeho regionální potenciál vyplývá z role a postavení lídra v rámci ASEAN. Thajsko je v neposlední řadě i skutečnou branou do okolních zemí, jako jsou třeba Kambodža, Laos a Myanmar/Barma. Z Thajska lze v některých oborech oslovovat také vietnamský trh.
96 miliard dolarů pro digitální ekonomiku
Kromě tradičních oborů, kde se české firmy uplatňují (energetika, cukrovarnictví, dodávky vstupů do potravinářství) jsou zde obory méně tradiční nebo i nové. Mezi ně patří ICT, environmentální technologie, výzkum a inovace, zdravotnictví, obranný průmysl, doprava a další obory. Do roku 2022 Thajsko hodlá do digitální ekonomiky investovat přes 96 miliard dolarů. Z toho 76 miliard vynaloží soukromý sektor a dalších 20 miliard poskytne stát.
Počítá se také s dynamickým rozvojem tří měst – Phuket, Chiang Mai a Khon Kaen – za použití inteligentních „smart city“ technologií. Thajsko má také v úmyslu v příštích dvou dekádách vybudovat přes sto takových měst s cílem výrazně zlepšit kvalitu života v urbanistických částech země. Pro thajskou ekonomiku, jejíž komparativní výhoda byla po desetiletí tradičně založena na levné pracovní síle, jde o významný transformační skok vpřed, který otevírá celou škálu investičních a subdodavatelských příležitostí pro zahraniční firmy, včetně těch českých.
| Sdružení SAARC |
|---|
| Jihoasijské sdružení pro regionální spolupráci (SAARC – South Asian Association for Regional Cooperation) bylo založeno v roce 1985. Organizace se věnuje ekonomickému, technologickému, kulturnímu a sociálnímu rozvoji. Členy jsou Bangladéš, Bhútán, Indie, Maledivy, Nepál, Pákistán, Srí Lanka a Afghánistán. S ohledem na počet obyvatel je dominantní Indie, která spolu s Pákistánem tvoří dvojici ekonomicky nejvyspělejších států, avšak současně i s největšími politickými rozpory. Indie je také největším obchodním partnerem Česka ze zemí jižní Asie. Loni dosáhl vývoz hodnoty 707 miliard dolarů, dovoz 863 miliard dolarů. |
Babiš podnikl historicky první návštěvu Thajska
Po přijetí závěrů Rady pro zahraniční věci EU v prosinci 2017, které ruší omezení kontaktů na vysoké úrovni, se výrazně zvýšily možnosti návštěv zahraničních představitelů v Thajsku. Zásadní význam pro perspektivu obchodní a hospodářské spolupráce Česka s Thajskem tak měla letos v lednu historicky první návštěva českého premiéra Andreje Babiše doprovázeného početnou delegací českých podnikatelů. Pozitivní vliv mělo premiérovo jednání s thajskými představiteli, zejména s předsedou vlády Prajutchem Čan-Očou.
Vietnam: Hanoj je vítězem obchodní války mezi Čínou a USA
Vietnam bývá označován za největšího z vítězů obchodní války mezi Spojenými státy a Čínou. Za první čtyři měsíce letošního roku vzrostl export z Vietnamu do USA o neuvěřitelných 40 procent. Pozitivní dopad lze pozorovat především v exportu elektroniky. Vývoz mobilních telefonů se téměř zdvojnásobil a vývoz počítačů vzrostl o 79 procent.
Množí se ale obavy z možných odvetných kroků proti Vietnamu, pokud bude země označena za měnového manipulátora. Americká administrativa zatím řadí Vietnam na seznam „možných měnových manipulátorů“. Deficit USA v obchodě s Vietnamem v tomto roce prudce narůstá. Na žebříčku zemí, se kterými mají USA největší obchodní schodek, patří Vietnamu páté místo za Čínou, Mexikem, Japonskem a Německem. Obchodní válka mezi USA a Čínou urychluje také proces přesunu investorů z Číny do Vietnamu, který probíhá zhruba posledních pět let.
Měsíční mzda je pod hranicí tří stovek dolarů
Vietnam totiž zůstává jednou z nejatraktivnějších zemí pro zahraniční investory, které přitahují především nízké náklady na pracovní sílu. Průměrná mzda se zde pohybuje okolo 290 dolarů za měsíc. Zahraniční investory láká také vysoká disponibilita mladé pracovní síly, dobrá pracovní morálka zaměstnanců a vysoká míra investic státu do vzdělání.
Vietnam má druhý největší trh práce v rámci zemí ASEAN (55 milionů práceschopných obyvatel). Investoři a exportéři oceňují také geografickou blízkost k Číně, která je na jedné straně zdrojem levných komponent a na druhé také významným odbytištěm. V minulém roce přitekly do Vietnamu investice v hodnotě 19,5 miliardy dolarů.
Příliv cizího kapitálu také mění celkový charakter vietnamské ekonomiky. Ta se postupně přesouvá od odvětví využívajících levnou pracovní sílu a zaměřených na jednoduchou montáž k oborům s vyšší přidanou hodnotou. Ve srovnání s regionálními konkurenty (to jsou zejména Indonésie, Filipíny, Thajsko a Indie) dnes Vietnam přitahuje největší podíl high-tech investic a zároveň všechny své regionální konkurenty převyšuje v celkovém objemu exportu těchto výrobků.
| Sdružení ASEAN |
|---|
| Vlivné Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN – Association of South East Asian Nations) je regionální mezinárodní organizace založená už v roce 1967. V současnosti ASEAN sdružuje deset zemí: Brunej, Filipíny, Indonésii, Kambodžu, Laos, Malajsii, Myanmar, Singapur, Thajsko a Vietnam. Za svůj cíl si organizace vytkla urychlit ekonomický růst, sociální pokrok, kulturní rozvoj a vzájemné vztahy svých členů s tím, že v současnosti spolupracují i ve vojenskopolitické a mezinárodněpolitické oblasti. Sdružení, do nějž spadá víc než 630 milionů obyvatel, představuje třetí největší ekonomiku v Asii a sedmou na světě. V roce 2015 bylo ustaveno ASEAN ekonomické společenství (ASEAN Economic Community – AEC), což byl významný krok v hospodářské integrační agendě ASEAN. Země ASEAN patří k významným obchodním partnerům České republiky. Obrat zahraničního obchodu Česka s nimi do konce roku 2018 dynamicky narůstal, přičemž dovoz (123 miliard korun) je téměř pětkrát vyšší než vývoz (25,5 miliardy korun). |
Dokončení dohody s EU pomůže i českým firmám
Po více než devíti letech vyjednávání byla letos v červnu podepsána dohoda o volném obchodu mezi Evropskou unií a Vietnamem. Očekává se, že dokument by mohl vstoupit v platnost již na začátku roku 2020, poté co projde ratifikací v Evropském parlamentu. Spolu s dohodou o volném obchodu byla podepsána také dohoda o podpoře a ochraně investic. Výrazná liberalizace obchodních a investičních toků v rámci obou ujednání by měla umožnit až padesátiprocentní nárůst objemu vzájemného obchodu do pěti let od vstupu dokumentů v platnost.
Nové dohody přinášejí řadu příležitostí rovněž pro české exportéry a investory. Lze očekávat, že dohoda o podpoře a ochraně investic mezi EU a Vietnamem povzbudí i české investory ve Vietnamu, neboť jim poskytne podstatně větší ochranu, než jakou zde požívali doposud.
Pozitivní impulzy pro vietnamskou ekonomiku se odrážejí i v souhrnných číslech. V minulém roce dosáhlo tempo jejího růstu 7,1 procenta, což je nejvyšší hodnota za posledních deset let. Letos celkové zpomalení světové ekonomiky samozřejmě negativně ovlivní také dynamiku vietnamského hospodářství, takže za rok 2019 se očekává meziroční růst HDP o něco menší – kolem 6,5 procenta.
Singapur: Malý ostrov je regionální základnou pro deset tisíc firem z EU
Městský ostrovní stát byl založen v roce 1819 jako britská obchodní kolonie a důležitá námořní základna na cestě mezi Suezským průplavem, Indií a Austrálií. Po vyhlášení nezávislosti v roce 1965 Singapur dosáhl dynamického ekonomického růstu, který jej během několika dekád katapultoval mezi elitní skupinu nově industrializovaných asijských zemí, takzvané „asijské tygry“.
Přestože se jedná o nevelkou zemi o rozloze pouhých 700 kilometrů čtverečních a s 5,7 milionu obyvatel, z pohledu byznysu a mezinárodního obchodu jde o zemi velkého významu.
Singapur se řadí na druhé místo po Šanghaji mezi nejdůležitější kontejnerové přístavy světa a z hlediska nominálního HDP (324 miliardy dolarů) mezi první čtyři země v rámci sdružení ASEAN. Představuje také finanční pilíř jihovýchodní Asie a regionální vědecko-technologický, podnikatelský a investiční hub, ze kterého zahraniční a domácí firmy cílí na okolní trhy.
Díky přívětivému podnikatelskému prostředí, nízkým daním a vyspělému právnímu systému se Singapur v posledním hodnocení Doing Business zařadil ze 190 zemí na druhé místo za Nový Zéland. Pro západní země má hodnotu stabilního politického spojence s významnou rolí v regionu jihovýchodní Asie. Výhledově by se jako celek mohl stát strategickým partnerem EU.
==== Na ostrov přijede obchodní výprava ====¨
Česko-singapurské vztahy jsou dlouhodobě na velmi dobré úrovni, jejich součástí je i nezanedbatelná obchodní výměna. Perspektivními oblastmi spolupráce jsou také věda, výzkum, inovace a vzdělání. Singapur představuje tradičního obchodního partnera Česka v jihovýchodní Asii a vstupní bránu do celého regionu. Na ostrově působí od roku 2016 zahraniční kancelář CzechTrade. Posílení politických a obchodních vztahů napomůže znovuotevření velvyslanectví České republiky v Singapuru, které vláda odsouhlasila na příští rok. Při příležitosti otevření úřadu se plánuje návštěva Singapuru za účasti podnikatelů.
Dohoda o volném obchodu ruší překážky ve službách
Singapur patří z hlediska obchodního obratu k nejdůležitějším partnerům EU v rámci ASEAN. Je rovněž hlavní destinací pro evropské investice v Asii. Na druhé straně je Singapur třetím nejvýznamnějším investorem v EU, hned po Číně a Japonsku. EU má se Singapurem kladnou obchodní bilanci ve výši 13 miliard eur.
Loni byla podepsána Dohoda o volném obchodu, jejíž vstup v platnost se očekává do konce letošního roku. Jedná se o první bilaterální dohodu o volném obchodu, kterou EU uzavřela se členem skupiny ASEAN. Dohoda mimo jiné zruší omezení v sektoru služeb. V tom je EU největším obchodním partnerem Singapuru. Více než deset tisíc společností z EU využívá Singapur jako svou základnu pro spolupráci v celém regionu.
Indonésie: Stavba nové metropole má stát 33 miliard dolarů
Nejjižnější stát ze zmíněné pětice asijských tygrů má dvě světová prvenství. Je to s více než čtvrt miliardou obyvatel nejlidnatější islámský stát. K této víře se hlásí přes 87 procent populace. V některých oblastech má ovšem silnou pozici i hinduismus, buddhismus či křesťanství a v zemi panuje relativně velká náboženská tolerance.
Druhým unikem je počet ostrovů, z nichž se země skládá. Těch je více než 17,5 tisíce. Tak roztroušená struktura státu zároveň definuje základní okolnost byznysu. Na každém ostrově je v podstatě trochu jiná situace. Investor nebo exportér tedy musí zvážit, který z mnoha regionů je pro jeho typ podnikání vhodný.
Jakarta se propadá do moře
Jednou z největších současných obchodních příležitostí bude vybudování celého nového hlavního města. Megalomanský plán, o němž se léta hovořilo jen v rovině spekulací, letos v srpnu jako oficiální projekt oznámil indonéský prezident Joko Widodo.
Státní úřady se mají odstěhovat ze současné přelidněné metropole Jakarty, která trpí smogem, dopravními zácpami i postupným propadem pod úroveň hladiny moře. Z centrálního ostrova Jáva má být proto metropole přemístěna do provincie Východní Kalimantan na ostrově Borneo. Projekt má být zrealizován do roku 2024 a investice podle prezidenta mají dosáhnout 33 miliard dolarů.
Borneo v plamenech
Indonéskou ekonomiku v současnosti táhne hlavně těžba ropy a zemního plynu a také pestrá zemědělská produkce. Díky tomu roste HDP země v posledních letech stabilně rychlostí kolem pěti procent každý rok.
Odvrácenou stranou ekonomického růstu jsou ale katastrofální dopady na životní prostředí rovníkové země, která měla dříve největší biodiverzitu ze všech států Asie. Tropické pralesy na Borneu či Sumatře nekontrolovaně vypalují průmyslové podniky či producenti palmového oleje. Vládě se zatím ani přes tlak mezinárodního společenství nepodařilo rychlé destrukci indonéské přírody zabránit.
Josef Vrbenský a Jaromír Dudák pracují v Odboru zahraničně ekonomických politik II Ministerstva průmyslu a obchodu ČR
PDF verze říjnového čísla magazínu Export a podnikání ke stažení
