Uhlobaron Pavel Tykač i český stát usilují o část peněz zmrazených ve Švýcarsku v kauze Mostecké uhelné společnosti. Česko spočítalo svoji škodu v rozmezí 6,8 a 8,6 miliardy korun, Tykačova Czech Coal Services nárokuje odškodnění „v řádu stovek milionů korun“.
Jsou to tři roky, co padly nepravomocné rozsudky v rozsáhlé kauze Mostecké uhelné společnosti (MUS), přičemž švýcarský federální soud dosud nerozhodl o odvoláních všech aktérů. Za podvody a praní špinavých peněz byla odsouzena pětice manažerů Jiří Diviš, Antonín Koláček, Marek Čmejla, Petr Kraus a Oldřich Klimecký.
Porcování miliard
Soud ještě během vyšetřování zmrazil celkem 660 milionů švýcarských franků (16,5 miliardy korun), o které se údajně měli během privatizace MUS obvinění obohatit. A o tyto peníze se nyní hraje.
Minimálně část zabavených peněz bude chtít získat samotné Švýcarsko, aby pokrylo náklady vyšetřování, které začalo už v roce 2005. Svůj díl se však snaží dostat i právní nástupce Mostecké uhelné společnosti, jímž je firma Czech Coal Services, a rovněž český stát, jehož škodu soud uznal.
Soud však zároveň při zdůvodňování verdiktu uvedl, že počítat konkrétní škodu je nad rámec tohoto řízení. A proto Česku žádnou náhradu nepřiznal. V rozsudku ale soud český stát vyzval k tomu, aby se o peníze přihlásil. Týdeník Euro nyní zjistil, že stát ve svém odvolání proti rozsudku trestního soudu v Bellinzoně českou škodu vypočítal. „Ano, Česká republika škodu vyčíslila. Pohybuje se v rozmezí 6,8 a 8,6 miliardy korun v závislosti na způsobu výpočtu. Vycházeje z dosavadního průběhu trestního řízení je však možné, že její výši bude třeba ještě přezkoumat,“ řekl týdeníku Euro tiskový mluvčí Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových Radek Ležatka.
Česko má dvě možnosti, jak se k penězům dostat. Po důkladném vyčíslení a zdůvodnění své škody při divoké privatizaci mosteckých dolů může podat k soudu žádost o náhradu, takzvanou restituci svého ušlého majetku. Anebo vyjednávat o odškodnění diplomatickou mezistátní cestou. Druhá cesta je mnohem obtížnější.
Kudla v zádech
O peníze se ale chce poprat také nástupnická firma Czech Coal Services. K ní už však soud tak vstřícný nebyl. Švýcarům vadilo, že přes opakované výzvy nedodala soudu žádnou kalkulaci skutečné škody.
V rozsudku také stojí, že Czech Coal Services není už ta důlní společnost, kterou byla Mostecká uhelná. Její aktivity přešly na jiné dvě firmy a z Czech Coal Services zbyla jen slupka bez zaměstnanců a podnikatelské činnosti. Firma, za kterou stojí miliardáři Pavel Tykač, Vasil Bobela a Petr Pudil, se však rovněž přihlásila o odškodné.
„My bychom chtěli, když už bude odvolací soud rozhodovat v trestním řízení, aby přehodnotil i své rozhodnutí o náhradě škody a přímo přiznal nárok na naše odškodnění ze zabavených peněz,“ řekl týdeníku Euro Petr Antoš, předseda správní rady Czech Coal Services, podle něhož si firma nárokuje odškodnění „v řádu stovek milionů korun“. V případě, že by uspěla, finančník Tykač by vlastně dostal zpět část z 20 miliard korun, které za uhelnou společnost zaplatil.
Privatizátor Mostecké uhelné Antonín Koláček (Foto: ČTK)
Dvakrát by na MUS vydělali i Pudil a Bobela, kteří v Mostecké uhelné společnosti získali podíl jako chráněnci jejího privatizátora Antonína Koláčka. Koláček později nesl velmi těžce, že se přihlásili ve Švýcarsku jako poškození. „Cítil jsem se, jako by mi někdo zabodával nůž do zad a současně mně podřezával krk. Oni si vykalkulovali nějaký pomyslný ušlý zisk,“ reagoval v roce 2013 Koláček.
Nyní vše záleží na tom, jak soud rozhodne o odvoláních, která podali odsouzení manažeři, aby se vůbec potvrdilo, že byl spáchán trestný čin. Odvolání leží u soudu už dva roky a ani samotní švýcarští právníci nevědí, jak dlouho případ ještě potrvá. „V podstatě se čeká, jak to dopadne, a podle toho buď celou společnost zabalíme, anebo bude veselo. Každopádně se ale budeme soudit a soudit,“ dodává Antoš z Czech Coal Services.
Soud ve švýcarské Bellinzoně uznal všechny obviněné české manažery vinnými z podvodů a praní špinavých peněz na podzim roku 2013. Marek Čmejla, Jiří Diviš, Oldřich Klimecký, Antonín Koláček a Petr Kraus dostali nepodmíněné tresty od 16 do 52 měsíců. Odsouzení si za peníze Mostecké uhelné společnosti koupili státní podíl na majetku hnědouhelné firmy.
