Tyrolský špek v české kuchyni

Josef Pröll

Jak v Rakousku, tak ani v Česku nepředstavuje zemědělství významný podíl na tvorbě hrubého domácího produktu. Přesto ale stále vyvolává ostou diskusi. Rakousko vstoupilo do Evropské unie před osmi lety. O tom, co tento krok přinesl tamnímu zemědělství, a o aktuálních potížích resortu hovořil týdeník EURO s rakouským ministrem pro zemědělství, lesnictví, životní prostředí a vodní hospodářství Josefem Pröllem (35).

EURO: Projevil se vstup Rakouska do unie v roce 1995 v agrárním sektoru? PRÖLL: Po roce 1995 pokračovala v Rakousku restrukturalizace výroby potravin. Nemyslím si ale, že by náš vstup tento proces urychlil. Konkurence samozřejmě zesílíla, to vedlo ke značným inovacím. Předpokládám, že obdobná situace nastane v Česku. EURO: Jsou nějaké paralely vstupu našich zemí? PRÖLL: To se v žádném případě nedomnívám. Vaše výchozí pozice je totiž naprosto odlišná. V Rakousku jsme před rokem 1995 podporovali vysoké ceny, ty jsme byli po vstupu nuceni snížit na úroveň unie a naši zemědělci poté dostali vyrovnávací platby. Česko je na tom zcela jinak. Ceny u vás se v současnosti silně přiblížily těm unijním. Proto neočekávám, že by v Česku mělo dojít k velkým cenovým proměnám.

EURO: Očekáváte nějaké potíže mezi Českem a Rakouskem? PRÖLL: Nepředpokládám, že mezi oběma zeměmi budou nějaké velké problémy. I když konkurence na českém i rakouském trhu samozřejmě přitvrdí. Co považuji za zásadní, je dodržování hygienických standardů ve výrobě potravin. Evropská unie totiž důrazně trvá na jejich dodržování a já osobně jsem přesvědčen, že je to správný přístup. A právě tato oblast rozhodne o konkurenceschopnosti jednotlivých výrobců.

EURO: Jednou z citlivých třecích ploch by mohlo být pěstování vinné révy. Rakousko je známé produkcí kvalitních vín. Na druhé straně řeky Moravy jim však vyrůstá konkurence. Moravané chtějí stihnout do vstupu co nejvíce rozšířit výměru svých vinic… PRÖLL: Uspořádání trhu s vínem je upraveno na celounijní úrovni. Pokud jde o případné vzájemné pronikání producentů vína, je zřejmé, že lidé často dávají přednost domácím značkám. Vhodná reklamní podpora a správné pozicionování ovšem dokážou významně podpořit odbyt zahraničních produktů. Právě získání dobré pozice u zákazníků je silnou stránkou rakouských značkových vín. Česko navíc pokrývá svoji spotřebu vína jen asi ze čtyřiceti procent. To znamená, že zbývá zhruba šedesát procent, a o ty se my chceme ucházet.

EURO: Známým problémem Evropské unie je nadprodukce zemědělských komodit. Jak se řeší v Rakousku? PRÖLL: Na národní úrovni ji neřešíme. Rozluštění této otázky se hledá v rámci společné zemědělské politiky unie. Většina nadprodukce se uplatňuje pomocí subvencí na exportních trzích. To je typické pro vývoz obilí. Kromě této komodity a hovězího masa netrpí nyní rakouské zemědělství žádnou klasickou nadvýrobou .

EURO: Česká vláda se rozhodla prostřednictví Podpůrného garančního rolnického a lesnického fondu podpořit tuzemské agrární podnikatele formou dotace části úroku z hypoték na nákup zemědělské půdy. Postupuje rakouský stát obdobně? PRÖLL: Ano, v Rakousku funguje podobný systém pro nákup pozemků a podporu investic v agrárním sektoru. Například v případě nákupu pozemků dosahuje tato podpora padesáti procent z hypotéčních úroků.

EURO: Nakolik jsou rakouští výrobci ve vývozu potravin úspěšní? PRÖLL: Podařilo se nám v období 1995 až 2002 zvýšit exportní kvótu, tedy podíl vývozu na celkové rakouské produkci potravin, z 11,6 procenta na 27,6 procenta. V případě České republiky jsem bohužel takových úspěchů nedosáhli. I když se náš export k vám absolutně zvýšil z šedesáti devíti na osmdesát osm milionů euro, ztratili jsme pozici čtvrtého největšího importéra potravin do Česka a jsme teď za Německem, Španělskem, Holandskem a Itálií až pátí.

EURO: Děláte něco proto, abyste svoji českou bilanci vylepšili? PRÖLL: Koncem října jsme v Praze prezentovali projekt Exportofenziva 1-24. Ten by měl posílit pozici rakouských potravinářských výrobků v jednotlivých přistupujících zemích. Chceme prezentovat zejména přírodní potraviny a regionální speciality, jako třeba tyrolský špek. Hodláme tak navázat na historicky společné kulinářské dědictví. Je známo, že ideálem rakouské monarchie byla česká kuchařka. Exportofenziva je projekt financovaný rakouským státem a Rakouskou obchodní komorou s rozpočtem 130 tisíc euro. V Praze se za účasti sto šedesáti českých importérů potravin představilo padesát devět rakouských výrobců. Z podobné akce, která se uskutečnila začátkem října v Budapešti si jedna rakouská firma v průměru odvezla až patnáct kontaktů.