Za nesplnění cíle nás EU neodsoudí, věří ministr zemědělství
Kostka másla - symbol drahých potravin - se dnes dá koupit i pod dvacet korun, jídla je v obchodech stále dost a na polích zlátnou klasy slibující velmi dobrou úrodu obilí. Navzdory tomu se nyní Evropská unie vážně zabývá potravinovou krizí. Řešila ji na nedávném summitu sedmadvacítky a znovu se k ní vrátí. Jednotlivé země řadí potraviny mezi priority pro své předsednictví EU, vybraní evropští komisaři dokonce vytvořili zvláštní skupinu, která má vymyslet, jak překlenout krizi způsobenou vysokými cenami potravin. Svým dílem za ně mohou biopaliva, u nichž však už Česko přibrzďuje. „Nechceme je dále rozšiřovat, dokud se neprověří jejich přínos a riziko vývoje cen potravin,“ říká ministr zemědělství Petr Gandalovič (ODS).
EURO: Potraviny se v letošním prvním čtvrtletí staly s 20,5 procenta nejvyšší položkou průměrných výdajů českých domácností. Útraty za jídlo se meziročně zvýšily o půl procentního bodu, místo aby klesaly a Česko se přibližovalo vyspělým zemím EU. Je to trend, že potraviny budou nejvíc ujídat ze spotřebního koše? GANDALOVIČ: Kdybychom srovnali potraviny ve spotřebním koši na začátku devadesátých let a nyní, jejich podíl klesl téměř na polovinu. Za tentýž plat si tedy můžeme koupit řádově dvojnásobné množství základních potravin. Přestože se u některých ceny z roku na rok zvýšily třeba až o pětinu - a opět se vracejí dolů -, v dlouhodobém srovnání potraviny vůči průměrnému platu stále zlevňují. Je však jasné, že trend z minulých let, kdy ceny potravin stagnovaly a současně rostla průměrná mzda, se nebude opakovat. I na nás doléhají dramatické globální změny. Při počtu obyvatel, který má Čína, se více než dvojnásobné zvýšení spotřeby masa během asi deseti let projevuje celosvětově. V České republice je zdražení dáno i vyšší kupní silou. A mnohdy tím, že jednotliví účastníci trhu se snaží zvyšovat ceny. Pokud někdo prohlásí, že se potraviny zdraží, lidé se na to psychicky připraví a všichni účastníci trhu tohoto očekávání využijí.
EURO: EU chce řešit potravinovou krizi. Nechytá však problém za špatný konec? Padají návrhy, jako je podpora nejchudší vrstvy nebo došlápnutí si na spekulanty na komoditních trzích, přičemž unie dál reguluje výrobu některých produktů. Kupříkladu mléčné kvóty chce zrušit až v roce 2015 a do té doby je každoročně zvyšovat o pouhé procento. Co si o tom myslíte? GANDALOVIČ: Jednotlivé členské země či instituce přicházejí s rozličnými návrhy, ale nebojím se toho, že by Evropa kvůli vývoji cen potravin začala přehodnocovat liberalizační trend a kormidlo vracet na druhou stranu. To už není možné. Připravované úpravy Společné zemědělské politiky v takzvané zdravotní prověrce znamenají krok správným směrem, přestože mnohdy jde jen symbolické změny - jako zmíněné procento u mléčných kvót. Jsou to však signály, že trh se bude liberalizovat a produkce se nebude svazovat kvótami. Nápady na návrat k dotacím na zemědělskou produkci, které se také objevují, se setkávají s velkým odporem.
EURO: Váš resort dosud protlačoval větší uplatňování biopaliv, kvůli nimž je trh potravin a energií provázanější. Nechcete záměry u biopaliv přehodnotit? GANDALOVIČ: Cílových 5,75 procenta biopaliv v roce 2010, stanovených Evropskou unií, musíme podrobit velkému zkoumání. Zejména je to víc než pět procent, do kterých biosložka není deklarovaná jako zvláštní palivo a motory jí nemusejí být přizpůsobené. S platným zákonem o ovzduší, který od příštího roku určuje minimální podíl přidání biopříměsi na 4,5 procenta u bionafty a 3,5 procenta u biolihu, se na oněch 5,75 procenta nedostaneme. Tento podíl bychom mohli splnit vysokoprocentními biopalivy, která však musejí být zvlášť označena - tankovat do aut s přizpůsobenými motory. Aby taková paliva (směs E 85 nebo čistá bionafta) byla vůbec prodejná, musela by mít také daňové úlevy.
EURO: S nimi přece počítá víceletý program, který letos v únoru schválila vláda. Nebo jej už vzdává? GANDALOVIČ: Program jsme poslali ke schválení EU. Chci však říci, že k dalšímu rozšiřování biopaliv přistupujeme obezřetně. Předběžně jsme se dohodli s premiérem Mirkem Topolánkem a ministrem financí Miroslavem Kalouskem na tom, že i když dostaneme z Bruselu souhlas, daňové úlevy nezavedeme. Ministr financí zatím nebude předkládat novelu zákona o spotřebních daních. Program uvedeme v život až poté, co se znovu prověří přínos biopaliv a jejich souvislost s cenami potravin.
EURO: Kdo to bude prověřovat? GANDALOVIČ: Žádáme EU, aby cíl 5,75 procenta minimálně změnila na indikativní, nebo jej odložila za rok 2010. Biopaliva bychom měli současně prověřovat sami. Můj resort bude analyzovat souvislost s potravinami, ministerstvo životního prostředí by mělo přinést další argumenty, zda biopaliva z obilí, kukuřice, řepky či cukrovky mají skutečně ekologický přínos.
EURO: I kdyby unie trvala na schváleném cíli u biopaliv, co by se stalo, kdyby jej Česko nesplnilo? GANDALOVIČ: Neobávám se, že by Evropská komise (EK) s námi vedla nějaké řízení v atmosféře, za níž samotné unijní instituce a řada evropských politiků žádá o přehodnocení. Nevěřím, že by se s námi EK soudila, pokud místo 5,75 uplatníme třeba 4,5 procenta.
EURO: Má vůbec smysl povinně přidávat biolíh a bionaftu, vozí-li se do Evropy ze zámoří? GANDALOVIČ: Zavedení biopaliv mělo několik důvodů. Chtěli jsme ochránit životní prostředí, částečně nahradit fosilní paliva, snížit závislost na dovozech a byly tu zemědělské přebytky. Nyní se tyto argumenty zpochybňují, místo nadprodukce trh popohání poptávka. Přimícháváním biopaliv do nafty a benzínu naplňujeme povinnosti, které vyplývají z našeho členství v EU. Nic víc, nic míň. A co se týká dovozu, je jasné, že má-li někde zemědělská produkce lepší podmínky, sebelepší ochranná opatření nepomohou. Navíc v době, kdy se trh pod tlakem Světové obchodní organizace (WTO) má více otevírat.
EURO: Na jedné straně se chystá liberalizace, na druhé evropští politici - a to i pravicoví - mluví o potravinové nezávislosti a soběstačnosti. Jak to jde k sobě? GANDALOVIČ: Zemědělství je vždy citlivá záležitost. A kdykoli se zdražují potraviny, reagují na to i pravicoví politici. Také oni mají své voliče a od liberální rétoriky se posunují k populární až populistické. Pokud mluvíme o potravinové soběstačnosti, je možné ji chápat jedině za celou EU vůči zbytku světa. Česká republika je součástí unie, jejího jednotného trhu, z něhož se nedá vytrhovat.
EURO: Může být lékem na zdražování potravin rychlejší otevírání evropského trhu? GANDALOVIČ: O liberalizaci je určitě dobré mluvit. Právě na posledním zasedání rady ministrů zemědělství jsme debatovali o posledním jednání WTO. Na něm i nejvíce liberální země, jako jsou Dánsko, Švédsko a Velká Británie, připomínaly, že vždy musí každá strana něco nabídnout. Jenže druhá strana toho nyní moc nenabízí a EU nesmí být za toho hloupého - jednostranně snižovat bariéry a vytvářet si nevýhodu. Debaty o otevírání trhů se začínají velmi komplikovat a může za to i nový Farm Bill (zemědělský zákon v USA), který do sektoru přináší velký objem finančních prostředků. USA nás nutí k omezování různých podpor do zemědělství, přičemž na dotace se tam vydávají obrovské peníze.
EURO: Patří Česko stále mezi liberální země EU? GANDALOVIČ: V postojích vůči světovému obchodu jsme rozhodně v liberální skupině. Ale s výhradou, že jednání musejí být oboustranně výhodná, což teď není. A uvnitř EU? Je otázka, co je liberalismus z pohledu národního zájmu. Zastupuji především Českou republiku a mým cílem je usilovat o to, aby podmínky našich zemědělců byly srovnatelné s těmi, jež mají sedláci na západ od našich hranic. A to nejsou. Česká republika je pro změny, nikoli však za cenu, že bychom byli biti.
