Nejoblíbenější zahraniční destinací českých turistů se loni po roční odmlce stalo znovu Chorvatsko, kam vyjelo 828 tisíc Čechů. Počet českých návštěvníků, nocujících delší dobu, se tam meziročně zvýšil o 14 procent. Zájem o Slovensko se snížil o třetinu, vyjelo tam 555 tisíc českých turistů.
Posledních zhruba 20 let vévodilo žebříčku Chorvatsko, loni však na Slovensko vyjelo meziročně o tři čtvrtiny návštěvníků víc, takže se dostalo na pomyslnou první příčku. „Tyto dvě destinace se budou neustále prát o prvenství,“ okomentoval místopředseda Asociace cestovních kanceláří Jan Papež.
Loni vyjelo na delší pobyt do zahraničí 4,28 milionu českých turistů, meziročně o 1,6 procenta více. Převážná většina (3,88 milionu) cest byla po Evropě.
Třetí nejoblíbenější zemí Čechů byla Itálie s 552 tisíci návštěvníky, do Rakouska se vydalo 373 tisíc lidí, do Řecka pak 265 tisíc. „Největší nárůst do budoucna očekáváme u Bulharska, které je stále populárnější především u nižších cenových hladin. Strašně složité je odpovídat na to, jak to bude s Tureckem, protože tam obrovskou roli hraje politika,“ dodal Papež. Procentuální nárůst asociace letos očekává u zemí, kam se otevírají nové letecké linky, například do Skandinávie nebo na Island.
Češi se přestali bát. Znovu hojně cestují do Paříže
Podle marketingového ředitele agentury Invia Michala Tůmy byl loňský rok plný překvapení. „Turisté zaměřili svoji poptávku na tradiční destinace jako například Chorvatsko, Bulharsko, Itálii a okolní země. Důvodem byla především bezpečnostní situace ve světě,“ řekl. Letos pak agentura sleduje návrat turistů do Egypta, Tuniska, zájem je také o exotické destinace. „To částečně sníží podíl tradičních zemí, mezi kterými bude letos největší nárůst u Řecka a Chorvatska,“ dodal.
Průměrné výdaje na jednu delší cestu loni po třech letech snižování vzrostly o devět procent na 13 627 korun na osobu a pobyt. Průměrná doba přenocování se zvýšila na 8,2 dne, předloni to bylo 7,7 dne.
Na služební cestu do zahraničí se loni vydalo 475 tisíc lidí, meziročně o 15 procent více. Více než čtvrtina z nich zamířila do Německa.
Dále čtěte:
