U rozdávání karet chybí málokdo

29. 9. 2004

Národ objevil spotřebitelský úvěr a banky se předbíhají v nabídkách

V Moskvě je úterní ráno a Konstantin Saveljev, devětadvacetiletý člen bezpečnostní agentury, nakupuje s rodinou v obřím obchodě s nábytkem IKEA v Chimki na severu metropole. Spolu se ženou mají v úmyslu nakoupit hračky a nábytek do ložnice pro osmnáctiměsíčního syna Arťoma. Než se však Saveljev pustí do nakupování, musí stihnout ještě něco. Na dvacet minut se usadí v kanceláři Delta Bank, umístěné uvnitř obchodu, a předává prodavačce osobní údaje. Ta naťuká data do bankovního počítače a po několika minutách přicházejí dobré zprávy. Zákazník může získat kreditní kartu Visa s limitem pět set dolarů a úroky 24 procent ročně. Saveljev je nadšený. „Částka, kterou musíte zpětně zaplatit, je zanedbatelná v porovnání s výdělkem, takže nemá velký dopad na rodinný rozpočet,“ vysvětluje.
Saveljev je jedním z milionů Rusů, kteří v současné době objevují spotřebitelský úvěr. Ruská centrální banka uvádí, že půjčky poskytnuté pro nákupy soukromých osob dosáhly v polovině letošního roku patnácti miliard, během šesti měsíců vzrostly o padesát procent a hodně vyletěly vzhůru od pouhé miliardy na začátku v roce 2000. Přes tento fenomenální růst je tamní spotřebitelský úvěrový trh – splátkové půjčky, kreditní karty, půjčky na auta a hypotéky – pořád ještě v plenkách. Celkový spotřebitelský dluh činí pouhá tři procenta ruského hrubého domácího produktu, což je oproti 75 procentům HDP ve Spojených státech a kolem dvaceti až třiceti procent na východoevropských trzích, jako je například Polsko, výrazný rozdíl. Zatímco v Rusku jeden ze sta lidí vlastní kreditní kartu, v USA připadá na osobu 2,5 karty. Rusové se zatím vrhají po kartách a půjčkách i přes úroky až čtyřicet procent pro splátkové půjčky, úroky z kreditních karet dosahují 25 až 30 procent.

Země zaslíbená.

Vysoké marže mezinárodní banky přitahují. Na sklonku července francouzská BNP Paribas zaplatila tři sta milionů dolarů za padesátiprocentní podíl v Bank Russkij Standart. Jen o dva týdny později GE Consumer Finance zaplatila sto milionů dolarů, aby získala Delta Bank. „O typ produktu, který nabízíme, je mezi zákazníky opravdový zájem,“ poznamenává Dan O'Connor, generální ředitel GE Consumer Finance v Evropě.
Russkij Standart i Delta si vybudovaly postavení nabídkou okamžitých kreditů nakupujícím – to je segment, na který je velká státní spořicí banka Sberbank příliš pomalá a byrokratická, než aby jej zvládla. Průkopnickou banku Russkij Standart založil roku 1999 Rustam Tariko, podnikatel, který vydělal jmění na vodce. V polovině letošního roku už banka měla na svém kontě 3,2 milionu splátkových půjček v hodnotě 1,4 miliardy dolarů. V první polovině letošního roku dosáhla banka profitu 59 milionu dolarů s návratností kapitálu 78 procent. „Žádný okamžitý kredit dříve neexistoval a lidé jej potřebovali,“ prohlašuje Richard Hainsworth, ředitel moskevské ratingové agentury Rus-Rejting. Pokud jde o lokální banky, práce s obchodníky je příhodným způsobem, jak distribuovat své produkty: jen Sberbank má velkou síť vlastních poboček.
I když se Russkij Standart zpočátku zaměřovala na jednoduché splátkové půjčky, aktuálnějším trendem je kobrandová kreditní karta, jako je systém IKEY s Delta Bank. „Trh prohlásil jasně a hlasitě, že je to schůdná cesta,“ poznamenává Patricia Clohertyová, předsedkyně Delta Private Equity Partners, společnosti, která GE prodává Delta Bank. Delta vydala v posledních dvou letech 140 tisíc karet a vydělala na půjčkách čtyřicet milionů dolarů. Russkij Standart vydala 1,1 milionu karet s 379 miliony dolarů v kreditu – což obnáší 77 procent trhu.
Bankéři si uvědomují rizika. Rusové nemají, pokud jde o kredit, žádnou historii. Banky se pokoušejí řešit problém pomocí složitých počítačových hodnotících systémů, které porovnávají informace o nejrůznějších proměnných datech, jako je zaměstnání, vzdělání, rodinný stav a příjem. Ne všichni projdou: asi pětadvacet procent žadatelů je u Russkij Standart odmítnuto.
Zatím bezpečnostní opatření fungují a počet neplatičů je nepatrný, od dvou do tří procent. Analytici ale varují, že ohromující počet splátek přichází v době, kdy ekonomika vzkvétá a horečka spotřebitelských úvěrů sotva začala. „Nepřekvapilo by mě, kdyby se maloobchodní půjčky dostaly v recesi do opravdu velkých problémů,“ upozorňuje Irina Penkinová, bankovní analytička společnosti Standard & Poor's v Moskvě. Rusko už jednou zažilo krizi dluhů v roce 1998, kdy neplatila vláda. Doufejme, že se podruhé nedočká krize spotřebitelských úvěrů.