Velezkušený a světoznámý sládek Ivan Chramosil si zatím důchodu příliš neužil.
Hned poté, co v roce 2015 skončil po téměř 45 letech U Fleků, začal pomáhat pražskému restauratérovi Tomáši Skuhrovci s rozjezdem minipivovaru.
„Nikdy jsme pivovar neměli a potřebovali jsme záruku. Sládek to musí mít jako srdcovku,“ vysvětluje Skuhrovec, proč se obrátili právě na Chramosila.
Ten jejich rozjezd nakopl a stojí za zdejšími recepturami (mimo jiné je přesvědčil, že vařit českou spodně kvašenou klasiku bude lepší než ejly), dnes už dění spíš jen pozoruje.
Hlavním „vařičem“ obsluhujícím skleněnou technologii – jedinou v Česku – je mladý Martin Melzer. Zkušenosti má z kraslického Krušnohoru a pražských Medvídků, ale vařil třeba i ve Švédsku.
„Hned po škole jsem začal pracovat ve Falkenštejnu v Krásné Lípě, ale dělal jsem tam všechno, a po roce a devíti měsících mě to přestalo bavit,“ říká Melzer.
U Supa vaří v průměru 140 hektolitrů měsíčně, což je prý maximum. Víc už se sem nevejde. „Rádi bychom se dostali do povědomí lidí, o které nám jde nejvíc, a to je česká klientela,“ přeje si Skuhrovec. Zatím v minipivovaru převládá ruština, angličtina a další světové jazyky.
Co se týče nabídky piva, U Supa to mají jednoduché. Naprostým základem je tu světlý ležák a tmavé čtrnáctistupňové pivo, které pouze sezonně doplňují speciály.
Dvanáctka – jak zní název zdejšího spodně kvašeného ležáku – se ve sklenici prezentuje příjemným chmelovým odérem, v chuti je znát hořkost, avšak nijak výrazná. Pivo působí sytým dojmem, chuťový požitek doplňuje i dobrý říz.
Ač tmavým pivům a speciálům zvlášť neholduji, po prvním ochutnání Čtrnáctky od Supa jsem začal měnit názor. Pivo voní po sladu, není nijak těžké, natož sladké, v chuti je cítit mírnou kávovou hořkost. Ale hlavně má vynikající pitelnost, a to i během teplých dnů. Tak určitě nechutná pivo vařené pro turisty. I díky Ivanu Chramosilovi je to speciál, za kterým se budete vracet.
Pivovar U Supa Celetná 22, Praha 1 Sládci: Martin Melzer a Ivan Chramosil
