Polsko se jako jediná země Evropské unie v roce 2009 vyhnula recesi. Zatímco česká ekonomika nedokázala prudký pokles mezinárodního obchodu kompenzovat ani za cenu výrazného nárůstu rozpočtového deficitu, mnohem méně otevřené polské hospodářství se udrželo mimo jiné díky fiskálním výdajům a slabému zlotému na růstové trajektorii.
Rozpočtové schodky jsou však v Polsku již řadu let hodně vysoké, a pokud si Češi vyčítají, že dobrá léta nevyužili k razantnímu snížení deficitů, platí to pro Poláky dvojnásobně. Ekonomický růst rozhodně není zadarmo: polský státní dluh bobtná rychleji než český, a navíc výnosy u dlouhodobých vládních dluhopisů jsou podstatně vyšší než v Česku, což obsluhu dluhu výrazně prodražuje.
Polsko se rychle blíží k ústavou zakotvené hranici zadluženosti (60 procent HDP), což nutí vládu k fiskální konsolidaci. Uvidíme, jak bude polský růst vypadat, pokud dojde na výrazné výdajové škrty. Jednotkové mzdové náklady ve zpracovatelském průmyslu však zatím drží Češi i Poláci pod kontrolou, což přispívá konkurenceschopnosti vývozu obou zemí.
