Sociologie
Překladem klasické západní učebnice sociologie od Anthonyho Giddense srovnala věda o společnosti krok s populárnější a bohatší kolegyní, s ekonomií. Zatímco legendárního Samuelsona měli studenti ekonomie k dispozici v češtině již před řadou let a nedávno vyšel i překlad další slavné učebnice Zásady ekonomie Gregory Mankiwa (EURO 5/2000), na základní učebnici sociologie se v Čechách čekalo deset let. Rozdíl je ale do značné míry pochopitelný. Ekonomii hýčkalo i komunistické Československo, zatímco sociologie živořila na periférii. Sociologie je jedna z mála věd, která se může chlubit tím, že ji totalitaristické režimy zrušily. Autor recenzované knihy Anthony Giddens patří nejen mezi významné současné sociology, ale je zároveň také ředitelem prestižní London School of Economics a poradcem britského ministerského předsedy. A zatímco jeho odborné práce jsou často nesrozumitelné, Sociologie je velmi čtivým a přehledným vysokoškolským úvodem do oboru. Jedenadvacet kapitol ukazuje šíři sociologického předmětu, různá teoretická a metodologická východiska, ale i základní přehled dějin oboru. Teorie, které Giddens představuje, doplňuje vždy daty z konkrétních empirických výzkumů. Když například vykládá společnost lovců a sběračů v rámci vývojových typů společenského uspořádání, zmiňuje studii Turnbulla z roku 1983 o společnosti pygmejů Mbuti ze středoafrického Konga: „Ke střetům mezi různými tlupami sice občas dochází, ale jsou obvykle velmi omezeného rozsahu; málokdy přijde někdo o život. Válku v moderním slova smyslu lovci a sběrači vůbec neznají a neexistují u nich specializovaní válečníci. I lov sám je činností výrazně kolektivní. Jednotlivec loví sám, ale když uloví například divoké prase, téměř vždy se o ně dělí se zbytkem tlupy. (strana 69) Kromě jednotlivých typů společností věnuje Giddens pozornost sociální interakci v běžném životě, otázkám rodiny a manželství, problému konformity a deviace, teoriím stratifikace a třídní struktury společnosti, práci a ekonomickým aspektům života, vymezení role politické moci, masových médií, populární kultury a náboženství, vývoji a důsledkům vzdělávání, problematice revolucí a globalizaci. Přínos knihy ale není jen v množství shromážděných a utříděných poznatků. Důležitý je styl a přístup ke zkoumání reality, který sociologie volí. Sociologie pěstuje smysl pro paradox, citlivost pro předsudečné vytváření kategorií a bezduché rozhraničování. Zatímco ekonomie má v jádru svého zkoumání záměry a zisky podnikajícího aktéra, sociologie se spíše ptá po externalitách a nezamýšlených důsledcích jeho činnosti. Giddens mnohokrát ukazuje, že naprosto běžné situace můžeme nahlížet z velmi zvláštních úhlů. Například když v kapitole Rodina, manželství a osobní život cituje Boswella: „V předmoderní Evropě se manželství uzavíralo obvykle z majetkových důvodů, pak se týkalo především výchovy dětí a končilo láskou. Lidé se většinou nebrali z lásky, ale mnohdy se mezi nimi láska časem vyvinula s tím, jak vedli společnou domácnost, vychovávali potomstvo a sdíleli životní zkušenosti. Takřka všechny dochované epitafy věnované zemřelým manželům či manželkám svědčí o hlubokém citu. Naproti tomu v dnešním západním světě začíná manželství láskou, pokračuje výchovou dětí (jsou–li jaké) a končí – nezřídka – majetkovými spory v době, kdy je láska už dávno zapomenuta. (strana 158) Recenzovaná kniha je velmi dobře vybavena i po technické stránce. Doplňuje ji nejen obvyklý rejstřík a seznam literatury, ale i podrobný slovník základních pojmů a seznam doporučené literatury dostupné v českém překladu ke každé z jedenadvaceti kapitol.
Giddens, Anthony: Sociologie. Argo, Praha 1999. 595 stran. Cena neuvedena.
ČLÁNKY DO MAILU