Odchod Británie z Evropské unie nemusí být tak výhodný, jak si obyvatelé ve Spojeném království mohli představovat. Brity rozchod s EU může přijít až na 73 miliard eur, což jsou téměř dva biliony korun.
Zastánci brexitu loni v červnu slibovali voličům, že odchodem ostrovní země z Evropské unie mohou ušetřit až 350 milionů liber týdně (11,2 miliardy korun). Výpočet té sumy byl tendenční. Jak ale uvedl časopis The Economist, britští daňoví poplatníci mohou mít ve skutečnosti právě opačné starosti.
Alex Barker z nevládního think-tanku Centre for European Reform odhadl, že by účet za opuštění EU mohl dosáhnout až 72,8 miliard eur (1,97 bilionu korun). Británie bude muset platit ještě dávno po tom, co v roce 2019 z unie odejde.
| Čistý účet za brexit | |
|---|---|
| Minimální odhad | 24,5 mld. eur |
| Maximální odhad | 72,8 mld. eur |
Zdroj: cer.org.uk
„Spory ohledně peněz EU jsou téměř vždy vyhrocené a nepříjemné. Špatně řízené jednání o konečném účtu mohou otrávit rozhovory o odchodu Británie i následné obchodní vztahy mezi Británií a EU,“ napsal Barker.
Přečtěte si exkluzivní rozhovor s bývalým britským ministrem financí:
Brexit je jako rozvod s 28 ženami, říká britský exministr
Nejvíce peněz připadne na dorovnání unijního rozpočtu. Je sestavován ve finančním rámci na dalších sedm let a Británie jej už schválila (2014 až 2020). Celkově se státy zavázaly k platbě 960 miliard eur. Příspěvek Británie činí téměř 36 miliard eur.
Další miliardy připadnou na dorovnání kohezních fondů do nejchudších částí zemí EU. Tyto platby probíhají až do roku 2023. Na Británii má připadnout 17 miliard eur.
Výraznou položkou jsou platby na financování důchodů občanů Británie, kteří žijí v zemích evropské sedmadvacítky (deset miliard eur), zemědělskou politiku (pět miliard eur), půjčky EU.
Mejdan pokračuje
Evropská komise zatím počítá se sumou 60 miliard eur, uvedl Baker. „Je to stejné, jako když jdete do hospody s 27 kamarády a objednáte rundu piv. Pokud potřebujete odejít a mejdan dál pokračuje, stejně musíte zaplatit to, co jste objednali,“ vysvětlil pohled Evropské komise její mluvčí Margaritis Schinas. Sám ale odmítl říci, kolik bude komise po Británii požadovat.
Obě strany tak do jednání o finančním vyrovnání vstupují bez realistických očekávání a to může dohodu nakonec úplně potopit, míní autor zprávy.
Přečtěte si komentáře k brexitu:
Brexit natvrdle
Hard brexit bude více bolet Brity
Je pravděpodobné, že členské země budou ve svém postoji vůči Britům zastávat stále tvrdší postoj. Čistí plátci budou postrádat peníze Britů a čistí příjemci také. Proto už v Bruselu zaznívají názory v tom smyslu, že účet za brexit má být pro Británii co nejvyšší. Spojené království přitom v roce 2015 zaplatilo do rozpočtu 11,5 miliardy eur, což je po Německu nejvíce ze všech zemí unie.
| Čistí plátci a čistí příjemci v EU na hlavu v roce 2015 (v eurech) | |
|---|---|
| Švédsko | - 226 |
| Nizozemsko | - 219 |
| Spojené království | - 178 |
| Německo | - 176 |
| Slovensko | + 571 |
| Česká republika | + 541 |
| Maďarsko | + 470 |
| Řecko | + 454 |
Zdroj: Bundeszentrale für politische Bildung/EK
Dopisovatel deníku Financial Times z Bruselu Barker upozornil, že se pozice premiérky Theresy Mayové nedá srovnávat s pozicí Margaret Thatcherové, která v 80. letech minulého století pro Británii vyjednala slevu pro placení do společného rozpočtu. Mohla hrozit vetem a to se nedalo obejít. Čas hrál pro ni.
Současná britská premiérka je však v opačné pozici. „Mayová může odmítnout platit, ale nemůže zmrazit status quo. Bude muset žít s ekonomickými následky náhlého a neuspořádaného brexitu. V jednáních ohledně peněz do EU čas hraje proti ní.“
Dále k brexitu čtěte:
Britští poslanci schválili spuštění brexitu
