Po přijetí zákona zvaného lex covid justice přitom nebylo možné od konce dubna na dlužníka podat návrh na insolvenci, což je jedna z podmínek, jak dosáhnout na náhradu dlužné mzdy. Pandemie se na těchto číslech teprve projeví. Nikdo si ale netroufne odhadovat, kolik zkrachuje firem a kolik toho bude muset stát v rámci náhrad za mzdy sanovat. To bude zřejmé, až skončí různé státní programy pomoci.
„Je nemožné cokoli přesněji odhadovat. Jen podle rozličných
průzkumů na různě velkém vzorku víme, že až deset procent firem se obává, že
zkrachuje. Hrubým odhadem lze tvrdit, že vyplacená částka může růst o vyšší
jednotky procent, okolo deseti procent,“ poznamenala ekonomka Raiffeisenbank
Helena Horská.
Odhadovat nechce ani ministerstvo práce. „Úpadkovost zaměstnavatelů závisí totiž zejména na hospodářské situaci v Česku, která se v důsledku epidemie covidu19 neustále vyvíjí,“ uvedl mluvčí resortu práce Jan Brodský.
Hospodářská situace přitom není vůbec dobrá. Česká ekonomika
ve druhém čtvrtletí klesla meziročně o 11 procent a mezičtvrtletně o 8,7
procenta. Je to nejhorší výsledek od vzniku samostatné České republiky. Navíc
data analytické společnosti CRIF – Czech Credit Bureau naznačují, že v září se
začal počet insolvencí zase zvedat.
Loni úřady práce vyplatily za 306 zaměstnavatelů celkem
277,7 milionu korun. O rok dříve to bylo 257,2 milionu. Mzdové nároky platebně
neschopných zaměstnavatelů umožňuje státu hradit zákon o ochraně zaměstnanců
při platební neschopnosti zaměstnavatele.
