Účetní reforma veřejných financí přináší komplexnější a užitečnější informace, provázely ji však problémy s předpisy. Na základě prověrky to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Podle něj existují také rezervy ve využívání účetních dat. Kontrolovanými institucemi byly ministerstvo financí (MF) a Český statistický úřad (ČSÚ).
Kontrolní úřad se zaměřil na průběh účetní reformy veřejných financí, která ve veřejném sektoru České republiky od roku 2010 zaváděla prvky akruálního účetnictví. Podle akruálního principu mají být transakce zaznamenány v účetních knihách a vykázány v účetních výkazech v momentě, kdy k nim dojde, nikoliv až při uskutečnění souvisejícího příjmu či výdaje.
Kontrola například ukázala, že účetní předpisy spojené s reformou, které tvořilo MF, byly v letech 2010 až 2014 nejednoznačné. „Ze 17 kontrolních akcí ověřujících účetní závěrky organizačních složek státu za uvedená účetní období se NKÚ kvůli tomu v 11 kontrolních závěrech ke spolehlivosti účetní závěrky nemohl vyjádřit,“ uvedli kontroloři. Metodickou podporu, která by účetním jednotkám pomohla se zavedením změn do jejich praxe, MF poskytovalo až od roku 2011. Podle NKÚ se tak první sestavení účetních výkazů za celou Českou republiku opozdilo o šest let.
Z vydaných stanovisek NKÚ ke spolehlivosti účetních závěrek organizačních složek státu v době po zahájení reformy vyplývá, že v řadě případů tyto jednotky nevykazovaly spolehlivé účetní informace. Podle kontrolorů se ale situace v tomto ohledu postupně zlepšuje.
Ilona Švihlíková: Můžeme si dovolit recesi? Centrální banky jsou bez střeliva
Podle ministerstva financí rozdílné názory NKÚ a MF u vyhodnocování způsobu provádění schvalování účetních závěrek ve vztahu k následným kontrolním závěrům NKÚ přetrvávají. Proces schvalování účetní závěrky je validačním procesem, který nelze zaměňovat s ověřováním účetní závěrky, případně s kontrolou sestavení účetní závěrky, uvedl mluvčí ministerstva Jakub Vintrlík. Tyto tři instituty jsou podle něj zcela nesrovnatelné. „MF neshledává nic neobvyklého na tom, že i v případě schválené účetní závěrky účetní jednotky NKÚ svojí hloubkovou a komplexní kontrolou zjistil nějakou nesrovnalost, která nebyla při procesu schvalování zjištěna. Z takovéhoto zjištění však nelze automaticky dovozovat, že účetní závěrka neměla být schválena,“ uvedlo MF.
Kontroloři se dále zaměřili na využívání akruálních účetních informací v praxi. Ministerstvo tyto informace využívá zejména pro sestavování účetních výkazů za Česko, ČSÚ pak pro sestavení národních účtů. „K provázání účetnictví a státního rozpočtu, s čímž se na začátku reformy počítalo, nedošlo. To by přitom mělo smysl, neboť stát má díky reformě komplexnější informace o nárocích na budoucí rozpočty,“ uvedl NKÚ. Ministerstvo podle něj potenciál akruálních dat získaných díky reformě plně nevyužívá.
Kontroloři jsou nicméně toho názoru, že účetní reforma veřejných financí představuje i přes problémy krok správným směrem. „NKÚ však doporučuje, aby MF zvyšovalo povědomí o užitečnosti akruálních účetních informací. Vyžadovány by také měly být pouze informace, které jsou skutečně využívány,“ dodali kontroloři.
Statistický úřad v reakci uvedl, že problematiku povinnosti předkládání pomocných analytických přehledů (PAP), která se týká přibližně 1500 subjektů z řad organizačních složek státu, místní samosprávy a jejich příspěvkových institucí, s NKÚ a MF průběžně diskutoval. „ČSÚ přišel s návrhem na zúžení této povinnosti v několika oblastech, což by vedlo k dalšímu snižování administrativní zátěže,“ sdělil mluvčí ČSÚ Jan Cieslar.
Přečtěte si také:
