Slyšela jsem o povinnosti vést účetnictví podle mezinárodních standardů.
Koho přesně se týká? A v čem se liší?
Petra Krásničanová Praha
Konsolidované účetní závěrky musí sestavovat v souladu s mezinárodními standardy finančního výkaznictví (IFRS) všechny společnosti s veřejně obchodovanými cennými papíry registrované na území Evropské unie. Pro české společnosti s veřejně obchodovanými cennými papíry to znamená vést účetnictví dvakrát – podle české národní legislativy a zároveň i podle mezinárodních účetních standardů.
IFRS je systém s naprosto odlišným charakterem než české národní standardy. Nejedná se o „účetní systém“ jako takový (systém, který upravuje účetní postupy), ale o informační systém (systém, který upravuje výstupy). Podle IFRS si každá firma definuje vlastní účtovou osnovu, vytvoří si vlastní výkazy a účetní je povinen zvolit takový účetní postup, který vede k tomu, že se ekonomická skutečnost zobrazí pravdivě a věrně. IFRS na rozdíl od českého účetního systému a většiny národních účetních systémů nejsou zákonem (jsou tvořeny nevládní, neziskovou nadací sídlící v Londýně) a nemůže se k nim ani přistupovat stejně, jako by zákonem byly.
Vzhledem k tomu, že jsou IFRS založeny na principu poskytování věrného zobrazení ekonomické skutečnosti, nutí firmy a jejich vedení chovat se hospodárně, vydávat jasné a průhledné zprávy, a tím slouží nejen investorům, ale také dodavatelům, spotřebitelům, zaměstnancům a širší komunitě. Prioritou IFRS je tedy věrné zachycení skutečnosti na rozdíl od českého účetního systému, který nutí společnosti zaúčtovat transakce tak, aby byl vykázán minimální základ daně. Navíc, protože jde o standardy mezinárodní, může být hospodaření jednotlivých společností v rámci celého světa objektivně porovnáváno, což má velký význam mj. pro investory nebo pro usnadnění obchodování na burze a podobně.
IFRS místo českých předpisů pro sestavení konsolidovaných účetních závěrek mohou využívat samozřejmě i ostatní české podniky. Jejich zavedení jim umožňuje vstoupit na mezinárodní kapitálový trh a čerpat kapitál nejen od tuzemských bank a tuzemských investorů, ale rovněž od těch zahraničních. Implementace IFRS přináší také zlepšení transparentnosti finančních informací a jejich harmonizaci v mezinárodním měřítku.
Ačkoliv se v současné době dotýká povinnost reportingu podle IFRS v České republice pouze omezeného počtu společností – emitentů cenných papírů registrovaných na regulovaném trhu cenných papírů v členských státech Evropské unie – lze očekávat, že v nadcházejících letech budou v České republice tyto standardy uplatňovány ve stále větším měřítku. Důkazem je i fakt, že je využívají také společnosti, které tuto povinnost uloženu nemají.
Zdeňka Maršálková finanční manažerka APOGEO a konzultant IFRS
