Maďarsko ohýbá hřbet před evropskými pokyny. Tak vypadaly palcové titulky některých budapešťských deníků v průběhu minulého týdne. Poté, co se vláda Viktora Orbána dostala pod palbu kritiky mimo jiné kvůli kontroverznímu zákonu o centrální bance, míří do maďarského parlamentu novela diktovaná požadavky Evropské unie. Nedojde tak na výrazné propojení centrální banky s vládou, jak bylo původně zamýšleno. Z legislativy především zmizí pasáž, která zakotvovala možnost odvolání členů bankovní rady v případě „vážného pochybení“. Centrální banka přesto uvedla, že ohrožení nezávislosti trvá.
Premiér Orbán souhlasil s ústupky hlavně proto, že Maďarsko nezískalo kvůli kritice záchrannou půjčku od Mezinárodního měnového fondu (MMF). Ostatně sám Orbán během minulého týdne hned několikrát obviňoval MMF z politického vyděračství. Půjčku země potřebuje kvůli vzrůstajícímu zadlužení, které během posledních čtyř let stouplo na 80 procent HDP (z 66 procent). Investoři navíc Maďarsku nechtějí půjčovat. Výnosy z dluhopisů se pohybují okolo devíti procent, což je vysoko nad hranicí schopnosti ufinancovat dluh.
Problémy ve vztahu Maďarska a EU budou nicméně ještě nějakou dobu trvat. V přímém ohrožení je 200 miliard forintů (přibližně 670 milionů eur) dotací na infrastrukturní projekty. Evropské komisi vadí bizarní maďarské zákony ve třech oblastech – ústava, justice a ochrana osobních údajů.
