Insolvenční zákon
Mezinárodní finanční krize si začíná vybírat svou daň i v českých firmách. Mnoho z nich se dostává do platební neschopnosti a hrozí jim úpadek. Naději na překonání úpadku či záchranu alespoň části firmy skýtá insolvenční zákon, který vstoupil v platnost loni. Disponuje novými právními nástroji pro překonání úpadku – moratoriem a možností reorganizace. Zákon vychází vstříc i věřitelům, kteří mají větší šanci získat své peníze nazpět a insolvenční řízení významně ovlivňovat. Oproti minulosti se navíc řízení výrazně zrychluje.
Moratorium
Firmy se mohou pokusit odvrátit úpadek za pomoci právní novinky – takzvaného moratoria. Jeho úkolem je chránit firmu před věřiteli po dobu nejvýše tří měsíců. Dlužník tím dostává – za předpokladu souhlasu nadpoloviční většiny věřitelů – oddechový čas, v jehož rámci by se měl aktivně snažit o překonání úpadku. Po dobu trvání moratoria nelze vydat rozhodnutí o úpadku, zůstávají však zachovány účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení. Moratorium skončí po uplynutí doby stanovené soudem. Ten je však může zrušit i dříve. Zejména pokud to navrhne většina věřitelů nebo se ukáže, že dlužník uvedl v návrhu na moratorium nepravdivé údaje či jeho vyhlášením sledoval nepoctivý záměr. Se souhlasem nadpoloviční většiny věřitelů může dlužník také předložit soudu návrh na prodloužení moratoria o dalších, nejvýše však 30 dnů.
Ochrana před věřiteli
Insolvenční zákon dlužníkovi také umožňuje uspokojovat přednostně závazky bezprostředně související se zachováním provozu jeho podniku. Týká se to však pouze závazků, jež vznikly do 30 dnů před prohlášením moratoria a po něm. Jde o zvláštní případ zákonem povoleného zvýhodňování konkrétních věřitelů. Zákon stanovuje, že není možné vypovědět určité smlouvy, respektive odstoupit od nich z důvodu prodlení dlužníka s placením svých závazků, jež z nich vyplývají. V praxi jde nejčastěji o smlouvy na dodávky energií a surovin.
Ochrana může být případně aplikována i na další smlouvy o dodávkách zboží a služeb. Ty však ke dni vyhlášení moratoria musely trvat alespoň tři měsíce. Podmínkou je, že dlužník hradí alespoň závazky vyplývající z těchto smluv, jež vznikly v průběhu moratoria v souvislosti se zachováním provozu podniku.
Reorganizace
Řešení úpadku reorganizací je další variantou, jak se vyhnout úplné likvidaci a zachránit alespoň část firmy. Umožňuje velkým obchodním společnostem, které se ocitnou v úpadku, restrukturalizovat své závazky pod dohledem soudu a se souhlasem věřitelů – a přitom pokračovat v podnikání. Reorganizace však přichází v úvahu v zásadě pouze u dlužníků, jejichž výše ročního obratu za poslední účetní období dosáhla 100 milionů korun nebo kteří zaměstnávají na plný úvazek nejméně sto zaměstnanců. Smyslem tohoto zákonného filtru je uplatnit reorganizaci pouze u firem, u nichž lze očekávat její smysluplný průběh a naplnění účelu.
Firmě však může soud povolit reorganizaci, přestože nesplňuje stanovená kritéria obratu a počtu zaměstnanců. Dlužník musí v takovém případě ve stanovené lhůtě předložit soudu reorganizační plán schválený nejméně nadpoloviční většinou všech zajištěných věřitelů a alespoň polovinou veškerých nezajištěných.
Větší šance získat nazpět peníze
Věřitelé mohou díky novým pravidlům insolvenčního řízení mnohem více ovlivňovat jeho průběh. Za určitých podmínek mohou věřitelé odvolat insolvenčního správce a mají silnější slovo při jeho jmenování. Navíc mohou zvolit způsob řešení úpadku, který se uplatní vůči dlužníkovi. Pokud se neshodnou, soud ve lhůtě tří měsíců od data schůze věřitelů rozhodne o způsobu řešení úpadku sám. Rovněž se významně zlepšila pozice zajištěných věřitelů. Ti získají výtěžek ze zpeněžení podstaty po odečtení nákladů na prodej (do výše pěti procent z výtěžku), správu majetku (do výše čtyř procent) a na odměny insolvenčnímu správci.
