Glosy postaršího technokrata
Tohle heslo má něco do sebe, přestože jeho autorem není Jack Welch, ale bolševický vizionář. Ten měl sice nejspíš na mysli něco na způsob pozdějšího VUML (pro mladší: Večerní univerzita marxismu-leninismu), ale na naléhavé potřebě celoživotního vzdělávání to nic nemění. Příčin je celá řada, od malé schopnosti „kamenných“ škol připravit nás do praktického života až po dynamiku prostředí kolem nás. Pohled na stagnující obsah přednášek zejména na technických a ekonomických školách vede k pocitu, že absolventi jsou připravováni dobře, ale pro jinou planetu. Zvyšující se množství dat a informací - ale bohužel nikoli znalostí - schopnost orientace ztěžuje (nikoli usnadňuje), a působí bolest hlavy. Pokusy doplňovat si vzdělání v kurzech a navštěvovat přednášky občas vyvolávají pocit ztraceného času. A to nikoli bezdůvodně. Co s tím? Jak projít profesionálním a osobním životem bez představy, co všechno nám uniká a čemu všemu nerozumíme. Jak neskončit frustrováni pocitem, že na tohle nestačíme?
Především je třeba akceptovat fakt, že učit se je stejně normální jako se pohybovat. Tak jako chybí pohyb lidem, kteří jsou zvyklí denně se hýbat a náhle jsou nuceni k nečinnosti, tak musí nám chybět i přiměřená duševní aktivita. Běžné dovednosti, jako jsou zacházení s počítačem, ovládání přístrojů jakéhokoli druhu nebo jazyky si dnes nemusíme osvojovat při vysedávání v kurzech. Mnohem efektivněji se je můžeme naučit pomocí e-learningových programů. Nabídka je poměrně široká. Nechybí testy a můžeme si tempo přizpůsobit svým možnostem včetně časových. Vývoj informačních technologií umožňuje výuku opravdu názornou a efektivní s použitím obrázků, videosekvencí, zvukových nahrávek.
Nicméně existují i oblasti, kde nám e-learning mnoho nepomůže, i když se to řada programů pokouší předstírat. Jde o takzvaný soft skills. Tedy schopnosti komunikovat, pracovat s ostatními, prezentovat se, prodávat. Tady bych doporučoval hledat spíše osobnosti než přednášky nebo programy. Samozřejmé je mít možnost tu kterou teoreticky získanou dovednost v praxi využít. Pokud projdeme nějakou etapou výuky, měli bychom ji co nejdříve, nejlépe hned začít prakticky využívat. Jinak se nám šuplíky v hlavě začnou okamžitě vyprazdňovat a zaplňovat něčím jiným. Hodně pomáhá dívat se kolem sebe a přemýšlet, proč něco funguje a něco ne.
Snad bych měl skončit tím, že vzdělávání je dobré brát jako investici. Je to naše osobní záležitost. Tedy nikoli státu, firmy nebo našich rodičů. Funguje jako bankovní účet. Nelze z něho jen vybírat, ale je nutné také něco občas uložit.
