Jednu miliardu korun požaduje ministryně školství Petra Buzková od ministra financí Bohuslava Sobotky pro svůj rezort na letošní 13. a 14. platy. Zatím je nedostala, situací se má zabývat premiér. Paralelně s tím se v médiích objevují informace, že učitelé podle nové šestnácti třídní tarifní tabulky sice dostanou vyšší tarify, ale peníze se jim seberou z osobních příplatků - takže nula od nuly pojde.
Vláda ČSSD totiž zavedením šestnácti třídní tarifní tabulky bez dostatečného finančního krytí vstoupila na hodně tenký led. Ten teď pod ní začíná praskat. Navíc nejde jen o pedagogy, ale o všechny zaměstnance veřejné správy a služeb, někdy také nazývané státními zaměstnanci. To jsou i zdravotníci, pracovníci sociální péče, úředníci a další profese. Zkrátka ti, kteří na současnost i budoucnost státu mají mimořádný a většinou nenahraditelný vliv. Proto by to měli být lidé kvalitní a kvalifikovaní, tudíž i adekvátně placení. Nových šestnáct tarifních tříd by mělo spravedlivěji ocenit vysokou kvalifikaci, zodpovědnost a náročnost práce. Zmíněný krok se kvůli nedostatku peněz dva roky odkládal. Od 1. ledna letošního roku nová tabulka platí. Přestože na její zavedení byla dána necelá polovina částky, která je podle původních vládních úvah zapotřebí. Učitelé patří k těm kvalifikovaných, kteří si posunem v zařazení do vyšších tříd přece jen pomohli k platovému nárůstu. Zvýšení tarifů, tedy nárokové části platů, ovšem lze snadno změnit na nulu či dokonce snížení platu, když se seberou nenárokové části - především osobní příplatky. Ministryně školství tvrdí, že ze státní kasy jde kučitelům totéž, co měli loni, plus částka na tarifní platový nárůst. Teoreticky by proto inzerované zvýšení platů mělo nastat, aniž by při něm přišli o osobní příplatky. Odbory dokonce upozorňují, že mezi důvody pro snížení či odebrání osobních příplatků v zákoně nikde nefiguruje nedostatek peněz, ale pouze zhoršená kvalita práce atd. Prakticky je ale cesta peněz do učitelských peněženek někdy hodně zašmodrchaná - „ztrácejí se“ při rozdělování v krajích, u ředitelů škol… Svoji roli hraje i počet zaměstnanců. Podle ministryně Buzkové se po zavedení nové tabulky mají učitelé v letošním roce dostat na 110 procent průměru v národním hospodářství. To tvrdila v září, když vláda tabulku prosazovala. Podstatná však není jen částka, jakou budou mít učitelé na lednové výplatní pásce, ale jejich celoroční příjem. Teprve ten ukáže, zda ve srovnání s předchozími roky skutečně dostali přidáno. Významnou roli při tom hrají takzvané další platy, známé jako třináctý a čtrnáctý. V minulých letech se vyplácely ve výši padesáti procent. Všechna dosavadní slova o nárůstu platů státních zaměstnanců (včetně učitelů) proto platí pouze za předpokladu, že i letos by se vyplácely padesátiprocentní 13. a 14. platy. Handrkování o tom na podzim začalo, potom ministr Škromach chytře vycouval s odkazem, že na rozhodnutí je čas až do letošního března. Tím si vláda výrazně ulehčila schvalování státního rozpočtu. Teď je tu odsunuté téma zpátky. Buzková požaduje miliardu. Ministerstvo práce a sociálních věcí připomíná, že příslušné vládní nařízení se týká všech zaměstnanců veřejné právy a služeb a že jde proto skoro o šest miliard. To jistě není málo. Také o existenci třináctých a čtrnáctých platů si lze myslet leccos. Ale uskutečnit po několika letech slibů systémovou změnu v platech lidí zajišťujících veřejné služby a správu tak, že dostanou celkově ještě méně peněz než v předchozích letech, to by byl opravdu mimořádný výsledek vlády ČSSD. Šlo by o arogantní podvod nejen na učitelích, zdravotních sestrách a dalších, ale na všech občanech. Vždyť všichni jsme léta zavalováni slovy o prioritách vládních i celospolečenských.
