ZBYNĚK FROLÍK, ČLEN PŘEDSTAVENSTVA SVAZU PRŮMYSLU A DOPRAVY, ŘEDITEL FIRMY LINET - Už dnes českým firmám chybí učňovský dorost. Stát se zaměřil na přilákání investorů, zapomněl ale, že v továrnách bude do budoucna potřeba kvalifikovaná pracovní síla. To si myslí šéf Linetu Zbyněk Frolík.
Podnikatelé si už nějakou dobu stěžují, že jim chybí odborný dorost – učni. Je to skutečně tak akutní?
Problém je chronický, nevěřím, že bude vyřešen v brzké době.
Kde vidíte hlavní příčinou?
Selhal tu zejména státní marketing. Ten se soustřeďoval na lákání investorů, ale na druhé straně zapomněl motivovat rodiče, aby své děti přihlašovali na určité protežované obory. Nejde jen o učně, ale i o specialisty s vyšším středním vzděláním a vysokoškoláky.
Český stát se ale léta chlubí dobrými výsledky při lákání zahraničních investorů.
Výsledkem je, že chybí technické obory. Nám podnikatelům se zdá, že je zájmem státu prosadit všeobecné vzdělání. Je to taková představa, jako že se každý od základní školy připravuje na vysokoškolské studium.
To snad není špatně.
Existuje tu ale letitá průmyslová tradice. A každý nemůže být vysokoškolák. Navíc geograficky ležíme v lokalitě, kde máme dobré podmínky pro výrobu a obchod. Ekonomicky jsou ale kvalifikované pracovní síly odlákávány do zahraničí. A sociální systém nahrává těm, kteří pracovat a zvyšovat si kvalifikaci nechtějí.
Sám ale říkáte, že možností je tu dost.
Je pěkné, že tu proběhlo úspěšné lákání investorů. Nikdo ovšem neřekl, že po postavení tolika specializovaných fabrik budou chybět pracovní síly.
Podle úřadů práce je skoro 150 tisíc volných míst. V některých okresech to převyšuje počet nezaměstnaných.
Jsou to jednoduché počty. Průmyslových provozů je tolik, že je domácí populace jednoduše nenaplní.
To je prostě problém slabých ročníků.
Nejen. Kraje likvidovaly učiliště a prodávaly jejich nemovitosti. Získaly tak rychle peníze, ale teď schází nová generace řemeslníků. Nechybí nám teoretické vzdělávání, ale praktické vyučování. Jak obory „řídnou“, tak se rok od roku ztrácejí i mistři praktické výuky.
Myslíte, že je řešením, aby si učně vzaly na starost samotné podniky?
Ano, podniky se nebrání odpovědnosti a často říkají, že by učně klidně od státu přebraly. Je třeba vzít v úvahu, že na své regionální nebo oborové úrovni také nemusí správně odhadnout budoucí kvalifikační potřeby. Už dnes sledujeme, že postup modernizace některá povolání zcela vytlačil.
Například?
Třeba tradiční švec. Dneska už nesedí na verpánku, ale musí ovládat celkem složitou poloautomatickou linku řízenou počítačem. A tak je to skoro všude.
Co tedy navrhujete?
Myslím, že je správné, aby praktická výuka probíhala přímo ve firmách. Učeň je pak loajální, je pod dohledem praktiků, může zhodnotit sám svoje šance do budoucna. A také si už může začít přivydělávat.
Může ale profesionální řemeslník připravit učně třeba na zkoušku z cizího jazyka?
Teoretická výuka by klidně mohla zůstat mimo. Matematika, čeština nebo fyzika – to jsou přeci jen obory, ve kterých jsou profesionály zase učitelé.
Chápu dobře, že jste pro návrat učňovského školství na úroveň podnikové sféry?
Nemusí jít o čistě podniková učiliště. Klidně může být zřizovatelem město, kraj nebo oborové komory. Ale firmy v regionu mohou významně přispět k motivaci učňů – ať už jde o stipendia, nebo nabídku praxe, výuky, předání zkušeností.
Jak řešíte problém dorostu ve svém podniku ve Slaném?
U nás učni jsou, ale máme jich pořád ještě málo. Snažíme se žáky přemlouvat. Ukazujeme rodičům, že výdělky „černých řemesel“ jsou nadprůměrné. Zakládáme různé kroužky už na základních školách, aby děti neseděly jen u počítačových her, ale „osahaly“ si také skutečnou práci.
