Zdá se, že Andreji Babišovi roste v Praze 8 zdatná vnitrostranická konkurence. Tamní místostarosta Matěj Fichtner zavzpomínal na časy všemocných domovních důvěrníků a jménem ekonomického odboru radnice, který pod něj spadá, vyzval vedení bytových domů, aby sepsala a následně udala všechny své nájemníky, kteří vlastní psa. V dopise, který zveřejnil lokální časopis Vaše Praha 8, navíc Fichtner varuje před pokutou 500 tisíc korun, která hrozí každému, kdo by se o tomto plánu rozhovořil na veřejnosti. Uklidnit se snad můžeme jen skutečností, že místní obyvatelé si Fichtnerovo počínání nenechají líbit. „Vaše výhružné dopisy připomínají jednání StB v roce 1969,“ napsal do místního média rozhořčený čtenář. Jablko holt nepadá daleko od stromu.
KNOFLÍKOVÁ VÁLKA O BLANKU Peripetie kolem zakletého tunelu Blanka snad nikdy neskončí. Minulý týden firma ČKD Praha DIZ vyměnila 15 kilometrů kabelů poničených přívalovou nebo průsakovou vodou (to dosud nikdo nezjistil), ale objevil se problém s odrazkami. Po kabelové válce teď přišla knoflíková. Média se bavila tím, že v tunelu jsou ve vozovkách zabudovány padělky odrazek, kterým se říká „knoflíky“. Zjednodušeně řečeno Českomoravská asociace dopravního značení tvrdí, že tři tisíce odrazek je vyrobeno v Česku a nejde o ty patentované z USA. V této souvislosti stojí za zmínku, že v Blance jsou i typicky české originály, které by možná stálo za to patentovat. Poklopy na tzv. chráničkách, ve kterých vedou kabely, jsou prostě dokonalé. Aby je mohly bez problémů zvednout i ženy – ty nesmějí být na pracovním trhu diskriminovány, ale podle norem nesmějí zvedat příliš těžké věci – mají speciální zvedací systém. Stačí zatlačit na „knoflík“ a zvednou se samy. Takže kdyby se ženy náhodou rozhodly být zvedačkami poklopů v Blance, nic jim nebrání. A že tahle vyfikundace stojí asi třicetkrát tolik? To se přece vyplatí. No ne?
DOBŘÍ KOLIBŘÍCI SE VRACEJÍ Konečně přišel někdo, kdo není chaotický a sebestředný, libuje si po dvou měsících působení pod novým ředitelem zaměstnanec Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR) – koncepčního pracoviště pražské radnice s rozpočtem vyšším než 400 milionů korun. Proděkan Fakulty architektury ČVUT Petr Hlaváček má respekt odborníků i developerů. Nechybělo prý ale mnoho a ve výběrovém řízení města vyhrála jiná osoba – pro změnu proslulá ohebností svých názorů a stanovisek. Primátorku Adrianu Krnáčovou, která také zasedala ve výběrové komisi, měl oslnit Bořek Votava. Ten vedl Útvar rozvoje hlavního města Prahy (dnes transformovaný na IPR) v éře primátora Pavla Béma. Útvar byl pro něj velmi důležitým pracovištěm především z pohledu jeho vlivu na změny územního plánu a navyšování vytěžitelnosti území, což bylo takové pražské perpetuum mobile na peníze. Bémovým neoficiálním poradcem a na slovo vzatým odborníkem na územní plán byl Roman Janoušek, potvrdily to i zveřejněné odposlechy Kolibříka a Mazánka. A útvar fungoval pod jejich vlivem a Votavovým vedením jako dobře namazaný stroj. Krnáčovou musel z okouzlení Votavou údajně vysvobodit až architekt Ladislav Lábus s nezpochybnitelným renomé, který pohrozil, že z toho bude nemilý skandál. Naštěstí pro IPR i Prahu.
PŘÍLIŠ HEZKÝ BARÁK Jistí lidé by neměli chodit na jistá místa a povídat jisté věci. Mezi pražskými soudci se vypráví nekorektní anekdota o tom, kde bude mít za pár let sídlo Agrofert. Stačilo k tomu docela málo – návštěva ministra financí v justičním paláci na smíchovském náměstí Kinských. Mocnému muži se prý někdejší Albrechtova, pak Štefánikova a nakonec Fučíkova kasárna (mimochodem Julek prý rád dával k lepšímu, jak z nich na vojně utíkal za holkami) velmi líbila a podivoval se, že by v pěkném baráku měli sídlit zrovna soudci. Navíc když ono to pendlování z Letenské na Chodov není nic moc. A do Strakovky je to od tanku vlastně taky kousek.
