Berlín vsadil na represi, vymýtit Airbnb se však nepodařilo. Nyní chce město pravidla uvolnit i přitvrdit zároveň.
Není nic jednoduššího. Na stránkách berlínské radnice stačí do formuláře zadat adresu, odkliknout a už na úřady směřuje upozornění na „zweckentfremdete Wohnung“. Přeloženo z úřední němčiny do běžné češtiny se jedná o byt, který majitel pronajímá prostřednictvím platformy Airbnb turistům.
Celé to dost zavání udavačstvím, přesto v jiných otázkách velmi svobodomyslní Berlíňané od dubna 2016 poslali úředníkům už přes deset tisíc tipů. V sedmi tisících případech zahájila radnice správní řízení a rozdala pokuty v celkové výši přesahující 1,7 milionu eur.
Nenáviděný Šváb
Na rozdíl od Prahy totiž v centru debaty o legalizaci Airbnb a podobných služeb nestojí daňové úniky státu nebo neférová konkurence vůči zavedeným hotelům, ale především (ne)dostupnost bydlení pro domácí obyvatelstvo.
Daleko víc než obyvatele jiných evropských metropolí trápí Berlíňany růst cen nemovitostí. Pro střední třídu je cenově nedostupné už i nájemní bydlení, nehledě na koupi bytu, ze které se stal luxus pro investory z bohatších spolkových republik na jihu Německa. Švábové z Bádenska-Wurttemberska tak patří mezi Berlíňany k nejvíc nenáviděné „náplavě“. Tisícovky bytů obsazených turisty pak chybějí na trhu s běžným bydlením a jsou významným impulzem pro už tak dost vysoký růst cen.
Digitální Klondike: Praha řeší, jak zkrotit Airbnb
Odpovědí byl speciální zákon, který v celé šíři vstoupil v platnost před dvěma lety a Berlínu přinesl pověst města s nekompromisním přístupem vůči Airbnb a spol. Norma zakazuje krátkodobě pronajímat celý byt bez zvláštního povolení. Radnice i politické strany od té doby aktivně vyzývají sousedy k „bdělosti“ a nahlášení třeba příliš častého pohybu cizinců s velkými kufry po chodbách domu.
„Celkem 3953 bytů se do konce roku 2017 podařilo dostat znovu na trh. Ukazuje se tedy, že zákon je účinný,“ pochvaluje si mluvčí odboru rozvoje města a bydlení Petra Rohlandová. Radnice zdůrazňuje, že zákon není zaměřen proti drobnému přivýdělku, ale výhradně proti investorům, kteří takzvaný homesharing v posledních letech zkomercializovali a vydělávají na něm ve velkém. Kdo pronajímá pouze jeden pokoj v bytě, kde normálně bydlí, toho se předpis netýká.
Zákon nelze odbýt jako levicový výstřelek „asociálního“ Berlína. Podobně ostře vystupují proti „vytěžování“ volných bytů i další německá města. Například i mnohem bohatší Mnichov od prosince navýšil pokutu z 50 tisíc až na půl milionu eur.
Cukr a bič
Otázka však je, zda jsou restrikce účinné. Berlín doposud uznal výjimku ze zákona pouze ve čtyřech stovkách případů. Přesto je podle odhadů radnice v současnosti k dispozici pro krátkodobý pronájem 12 tisíc bytů. Že by se ve všech případech jednalo pouze o jednotlivé pokoje, jak umožňuje zákon, lze pochybovat.
Komentář: Doba nafukovací
Město proto v prosinci přišlo se záměrem zákon zpřísnit. Tak to aspoň oznámilo v tiskové zprávě, tamní média však psala spíše o uvolnění pravidel. Nově by měly být možné i krátkodobé pronájmy celých bytů na méně než 60 dní v roce. Změna má být ústupkem těm, kdo chtějí své obydlí poskytnout třeba při delší dovolené.
„Proti dlouhodobému komerčnímu využívání chceme však tímto zákonem postupovat v budoucnu ještě důrazněji,“ prohlásila senátorka Berlína pro rozvoj města a bydlení Katrin Lompscherová (Die Linke). Novela podle ní uzavře mezery, kterými mohli komerční velkopronajímatelé doteď proklouznout.
Dále čtěte:
